Všímáme si

Vše za sto! Experimenty s materiály v ateliéru Reného Šulce

Z velkého množství ateliérů fakulty architektury ČVUT je těžké vybírat ten nejlepší. Při klauzurách si každý musí najít svůj okruh zájmu a ten si prohlédnout podrobněji. Ateliér Reného Šulce a Marie Doucet zaměřený na průmyslový design působí v moři architektonických ateliéru nenápadně. Brzy však zjistíte, že se tam pod rukama studentů děje něco úžasně zajímavého.

Vše za sto! Experimenty s materiály v ateliéru Reného Šulce
Vše za sto! Experimenty s materiály v ateliéru Reného Šulce

Jedno z letošních témat ateliéru nese název „opakovatelnost“. Studenti kladli důraz na experimentování s materiály a výrobní technologii. Technologie měla být reprezentována prvky ruční výroby a neměla primárně směřovat ke strojnímu zpracování frézou či laserem. Výrobní cena žádného vyvinutého výrobku, dle zadání, nepřesahuje sto korun. Ateliér Reného Šulce vnáší do průmyslového designu svěží přístup, jehož výsledky jsou svojí jednoduchostí a důvtipem zajímavé a dostupné pro každého.

Inspirativní je série košů, pod níž je podepsaný tým studentů Gábiny Bajdichové, Hynka Janů, Zuzany Jirkalové a Jany Svobodové. Tým elegantně reaguje na téma opakovatelnosti návrhem košů pro fakultu architektury vyrobené z polystyrénového odpadu, který každý půl rok vzniká během tvorby modelů. Nádoba vznikla z polystyrenové směsi a polyesterové pryskyřice nanášením štětcem na formu. Na formu posloužil studentům starý odpadkový koš. Výroba jednoho koše vyjde na devadesát korun. Výsledek je okouzlující, poloprůhledná hmota je zároveň výtvarným dílem, které letmým pohledem umožňuje kontrolovat obsah nádoby. Což každý dřív nebo později ocení.

Jiným zajímavým projektem jsou dětské stoličky LOG z pěnových válečků od studentů Mirka Huška, Lenky Tomanové a Daryi Varanetskaya. Stoličky jsou rozebíratelné a tak je děti mohou využívat tvořivě ke stavění. Válečky lze využít zároveň jako cvičební či masážní pomůcku. Stolička LOG je složena ze sedmi válečků z montážní pěny spojených páskem z punčocháčů.

Jednotlivé válečky tvoří barevné punčocháče navlíknuté na ruličku z balicího papíru následně vyplněnou pěnou. Ta se ořízne a balicí papír se vzhledem ke špatné přilnavosti k montážní pěně lehce vyjme. Stolička vyjde zhruba na 96 Kč. Pokud by studenti uvažovali o další výrobě stoličky, museli by se zřejmě poohlédnout po vhodnějším materiálu. „V nynější variantě by asi pěna na válečky neprošla přes hygienické normy pro kontakt s dětmi,“ uvažuje Huška.

Rozsypanou rýži nemusíme vyhazovat, můžeme z ní vytvořit nápaditá svítidla. Stejně tak to udělal tým studentů Petr Strejček, Julie Najbrtová a Tomáš Saran. Rýže obsahuje velké množství škrobu, díky kterému po vysušení vzniká homogenní hmota, kterou lze kontrolovaným sušením patřičně tvarovat. „Teplota okolního prostředí přestává hrát roli ve chvíli kdy je stínidlo vysušené, samozřejmě s výjimkou teploty tak vysoké, kdy se začne rýže pálit. Vlhkost ovlivňuje stínidlo o mnoho víc. Při změně vlhkosti v místnosti dochází i ke změnám tvaru. Je to ozvláštnění, se kterým jsme počítali,“ říká Petr Strejček a dodává, že je důležité a nelehké zajistit, aby prostředí, kde bude svítidlo stát, mělo relativně stabilní vlhkost. Jinak by docházelo k rozsáhlejším změnám tvaru, které mohou vyústit v porušení struktury svítidla.

Tenká vrstva rýžové skořepiny po prosvětlení nabízí příjemné tlumené světlo se zajímavým efektem. Takto vyrobené svítidlo vyjde na devadesát devět korun. Ovšem největší podíl na ceně má objímka a přívodní kabel, které jsou k mání snad na každé půdě vaší chalupy. Když je tam najdete, máte světlo za hubičku. „Nejblíže realitě se mi zdají lampy s rýžovým stínidlem nebo tašky z disperze,“ komentuje René Šulc případné další uplatnění projektů. Možná bude rýže světlem dnů budoucích.

Jiný tým studentů Martiny Šandové, Miry Veselé a Jiřího Žežuly vyvinul tašku z disperzního lepidla, nití a provazů. „Mezi našimi pokusy nejvíce vynikal právě materiál z nití a lepidla, u něhož nás překvapila jeho pevnost v tahu a ohybu,“ vzpomínají na vývoj produktu. Kombinací disperzního lepidla, které funguje jako průhledné pojivo, a velkého množství provazů a nití vzniká neotřelý design nákupní tašky. S takovou taškou by lidé jdoucí z obchodu vypadali mnohem atraktivněji, než v přítomnosti žlutých igelitek nejmenovaného řetězce. Nákupní tašku si můžeme podle vlastní fantazie vytvořit za pouhých 72 Kč.

text: Jan Petrš, foto: ateliér Šulc

24. 6. 2014

Komentáře

PŘEDMĚT	AUTOR	DATUM
Dá se to někde koupit	Klára	24.7.2014 21:51
Re: Dá se to někde koupit	Miroslav Hušek	27.7.2014 11:01
Re: Dá se to někde koupit	Tomáš	28.7.2014 14:20