Všímáme si

Korálek na trase metra D: malířka Kateřina Štenclová o soutěžním návrhu stanice Nádraží Krč

Architektura a výtvarné ztvárnění prvního úseku metra linky A, práce architekta Jaroslava Otruby a výtvarníka Jiřího Rathouského z roku 1978, spočívající v barevných hliníkových konvexních a konkávních obkladech, je spolu s Pražským hradem a Karlovým mostem předmětem zájmu návštěvníků z celého světa. Vizuální prvky linky A jsou nejen originálním orientačním pomocníkem, ale dostaly se i do publikace 100 českých ikon designu. Na esteticky ucelený soubor stanic však Praha při dostavbě nového úseku trasy A již nedokázala navázat, a v roce 2016 se po zkušenostech s nekvalitními návrhy prodloužení zvedla vlna nevole proti zastaralým a nemoderním návrhům stanic od společnosti Metroprojekt. Poté vzniklo i několik petic požadujících otevřenou mezinárodní architektonickou soutěž na vzhled nových stanic linky metra D.

Korálek na trase metra D: malířka Kateřina Štenclová o soutěžním návrhu stanice Nádraží Krč
Korálek na trase metra D: malířka Kateřina Štenclová o soutěžním návrhu stanice Nádraží Krč

Text: Simona Martínková • Foto: Kateřina Štenclová

Výstavba linky D, plánované čtvrté linky pražského metra, má být vedena ve směru sever-jih, částečně paralelně s linkou C a s plánovaným přestupem ve stanici Pankrác. Jako jeden z hlavních důvodů bývá uváděno odlehčení linky C a alternativní spojení sídlišť na jihu města s centrem, třeba pro případ výluky Nuselského mostu. Geologický průzkum měl podle plánu začít v září 2018. Nejdříve se měl postavit úsek Pankrác-Olbrachtova, ale začátek stavebních prací byl kvůli pandemii koronaviru odložen na jaro 2021. Část trasy k Novým Dvorům by měla být hotová v roce 2023. Následně bude trasa prodloužena až do Písnice a poté by měla pokračovat výstavba druhé fáze linky D mezi Pankrácem a Náměstím Míru.

Umělci na trase metra: zvaná soutěž

V dubnu 2019 pražský magistrát schválil, že nechá pro každou stanici plánované trasy D vypracovat návrhy výtvarných řešení. Umělce vyzvala k předložení návrhů společnost Metroprojekt, která trasu navrhovala. Koordinátorem soutěže byl určen architekt David Vávra a společně se zástupcem Národní galerie Michalem Novotným oslovili zhruba dvacítku umělců. Následně odborná komise složená ze zástupců města, architektů jednotlivých stanic, Metroprojektu, Dopravního podniku Hlavního města Praha a Národní galerie, vybrala vítězné projekty, což prý vzhledem k vyrovnanosti soutěže nebylo jednoduché. Úloha populárního architekta a spoluzakladatele divadla Sklep spočívala také v dohledu nad udržením jednotící estetické linky v celé nové trase.

"Výtvarné řešení každé stanice bude odpovídat jejímu charakteru, názvu i okolí. Někde může jít o abstrakci, jinde třeba o karikaturu. Někde může být zásah minimalistický, jinde výraznější. Každopádně by ale měly stanice mezi sebou ladit jako korálky náhrdelníku,“ poznamenal David Vávra, podle kterého byli do soutěží pozváni umělci napříč generacemi se zkušenostmi s rozsáhlejšími projekty. Celková identita trasy pak bude podle šéfa Metroprojektu Davida Krásy udržována modrou barvou a sklem oddělujícím kolejiště automatických vlaků.

Stanice Nádraží Krč: přelet nad Kunratickým potokem

K vymoženostem současné trasy metra bude patřit již plně automatizovaný bezobslužný provoz, bezpečnostní stěny na nástupištích a povrchová stanice Nádraží Krč bude zároveň první a jediný most na této trase. Situována mezi Jižní spojkou a železniční stanicí Praha Krč, stanice bude zároveň nejníže položenou stanicí. Metro zde překoná rybník a Kunratický potok, proto je stanice s bočními nástupišti umístěna na mostě, kde severní část nástupišť přechází ve dvojici podchodů pod Jižní spojkou a jižním směrem je situován podchod pod železniční tratí směrem ke stávající zástavbě. Jižní vestibul je umístěn v bezprostřední blízkosti železniční stanice Praha Krč a umožňuje přestup mezi metrem a železnicí.

A jak se k vyprojektované stanici postavila malířka Kateřina Štenclová?

Podle Davida Vávry byly v jejím návrhu „dva výrazné otisky. Jeden, který vychází z její práce, z toho, že recykluje malířské podklady, na kterých maluje a dává jim další nový život. Velice důrazné bylo i to, že pracovala jako jediná s tím, že stanice Nádraží Krč je na mostě a že je veliké nebezpečí toho, že do ní můžou narážet ptáci“.

Sama výtvarnice k návrhu uvádí: „Metro mě převáží z jedné stanice do druhé. Jednotlivé stanice vnímám jako nadechnutí na cestě prostorem a časem. Samotná stanice Nádraží Krč přitom spojuje různá prostředí a různé světy. Umožňuje výhled z metra do ostrůvku přírody – jezero, les – usazeném do městského provozu Jižní spojky a železničního nádraží. O kus dál stojí dnes už historický Krčský zámek z 19. století. Z podzemní chodby se cestující vynoří do světa zeleně s kontrastními stopami městského života: slunce a mraky, stromy a koleje, déšť a sníh, ticho a hluk, den a noc. Chci zarámovat závan barevného dojmu světa venku, někdy v rychlosti projíždějícího vlaku. Můj vstup do řešení stanice umožňuje krátkou kontemplaci na cestě odněkud někam, ale má i svou dlouhodobou, praktickou a na první pohled neviditelnou funkci. Asociuje přírodní elementy, a zároveň i přírodu chrání.“

Metamorfózy a rytmy barev

V návrhu bylo třeba vyřešit i velmi rozdílné prostory: úzké dlouhé chodby, nástupiště i mostní budovu. „Název Metamorfóza vyjadřuje vztah tří instalací: ochranného obalu na mostovém tubusu stanice, rozsáhlé nástěnné malby v chodbě metra a menších obrazů tamtéž. Přes velkou rozdílnost zpracování spolu tato díla souvisí, jak použitím otisku ready-made igelitu, tak i vývojem výtvarných situací od lineární malby v chodbě, přes impresionistický obal mostu až k jasnému tvaru lightboxů se zakulacenými rohy v chodbě druhé. Tyto tři části také propojuje pomyslný rytmus. Pro řešení jsem vycházela z mého letitého zkoumání světla barvy v interakci s daným prostorem. V tomto případě jsem se snažila zapojit do hry dynamiku a asociovat přírodní a zároveň industriální prvky.“

OCHRANNÝ OBAL MOSTU: UMĚNÍ PRO LIDI I PRO PTÁKY

„Propojení přírody a člověka mě dovedlo k potřebě řešit dopad stanice na své okolí. Jde především o problematickou transparentnost mostového tubusu nad vodní plochou blízko přírodního koridoru. Podobné řešení představuje velké nebezpečí pro ptactvo. Ornitolog Lukáš Viktora (odborník na ochranu ptáků v zástavbě) mě upozornil na možný úhyn ptáků při nedodržení přesných pravidel. Rozhodla jsem se vytvořit ochranný obal podle daných vzorců. Obsahuje vzory z ready-made igelitů, které mají ptáci i při rychlém letu možnost zahlédnout jako překážku. Obal má v jednotlivých segmentech různé vzory s modely A, B, C, D. Ty pak vytvářejí jiné variace na dalších čtyřech skleněných polích. Přes průsvitnou, ale zároveň i barevnou síť potisků dopadá do stanice světlo, jehož barevnost se proměňuje v průběhu dne. Vznikají tak různobarevné stíny, které mohou asociovat vitráže. Tato barevná membrána propojuje exteriér s interiérem.“

Štenclová v návrhu vyšla vstříc ornitologům, dokonce z jejich rad dokázala načerpat inspiraci: „Celou situaci jsem konzultovala s odborníky, i když to nebylo povinné řešení. Most zasahuje do koridoru, kde přelétávají ptáci z lesa na vodní plochu a hrozí nebezpečí, že budou narážet na prosklenné stěny. Ukázalo se také, že stávající polepy na budovách ptáci příliš neregistrují. Můj návrh byl odborníky plně přijat a navíc jsem zpracovala levnější možnosti výroby.“ Ve výsledku došlo tedy současně k ochraně ptactva i optickému účinku, odlehčení dopravní funkce mostu. „Jistě, mám dokonce zpracované podklady na výrobu bezpečnostních kalených skel a není to drahé řešení, ráda bych jej v budoucnu využila při další spolupráci s architekty.“

Akademická malířka Kateřina Štenclová se celou svou tvůrčí dráhu systematicky a téměř výhradně zabývá abstraktní malbou. Jejími hlavními výrazovými prostředky jsou barva, vztahy geometrických a organických ploch, malířské gesto, tvar podložky a možnosti instalace obrazových děl. Dílo Kateřiny Štenclové se vyznačuje pozoruhodnou kontinuitou a cyklickými návraty některých formálních řešení. Díla, jejichž vznik může dělit celá desetiletí, i tak na sebe bezprostředně navazují a vedou spolu vzájemný dialog.