Všímáme si

Proměny keramiky a porcelánu: Křehkost, strach i pomíjivost

Galerie Kuzebauch vystavuje přes léto práce studentů Ateliéru keramiky a porcelánu Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Výstava s názvem Metamorphosis se zabývá proměnou hmoty, ke které dochází mimo jiné díky využití nových technik či příměsi netradičních materiálů. Na pražském Břevnově tak můžete vidět například silikonový porcelán Lucie Krylové, pulzující krajinu Tomáše Bárty či rozpouštějící se porcelánové figurky Venduly Radostové.

Výbuch Adama Železného.

Výbuch Adama Železného.
Výbuch Adama Železného.

„Proměna keramické hmoty, která autorským zásahem nabývá nové podstaty a nových významů, je hlavním východiskem prezentovaných prací,“ uvádí vedoucí ateliéru keramiky a porcelánu Maxim Velčovský, který je zároveň i kurátorem výstavy.

Lucie Krylová pracovala s myšlenkou vytvořit šlehačkový porcelán. „Rané pokusy, při kterých jsem chtěla docílit podobného nabývání hmoty, jaké můžeme díky tuku pozorovat při přípravě šlehačky, se nedařily.“ K zahuštění směsi sypkého porcelánu nakonec použila silikon, který dobře přiléhá k dalším materiálům a navíc hmotě dodává pružnost.

Adéla Chorá se zaměřila na praktické využití předmětů a vytvořila sérii květináčů, které lze přizpůsobovat z hlediska výšky i orientace na sluneční světlo. Vytvořila jednotlivé články, které se dají na sebe skládat do libovolné výše. Každá „kapsa“ na rostliny je navíc i polohovatelná podle slunečního svitu.

Tomáš Bárta vytvořil z keramiky bizarní 3D krajinu. Inspiraci přitom čerpal z geologických modelů z hodin zeměpisu a grafických diagramů zaznamenávajících činnost rádiových pulzarů potvrzujících existenci neutronových hvězd.

Až hitchcockovské zátiší připomíná studie ptáka od Martiny Kocmanové. Její sošky s názvem An Eagle on Your Mind znázorňují křehkost dravé zebřičky v pohybu.

Tři situace představuje Linda Vondrová, která pracuje se schopností lidské mysli vytvářet asociace a na jejich základě hledat spojitosti mezi různými aspekty každodenního života. Zdánlivě statické sloupy tak ožívají a stávají se součástí lidské činnosti.

Tématu rozpadu a rozkladu se věnuje Vendula Radostová. Pomíjivost hmoty znázorňuje pomocí sošek z nevypáleného porcelánu, které se po kontaktu s vodou v akváriu postupně rozpouštějí, a dochází tak k nenávratné změně.

Jana Štefková na výstavě prezentuje hned dva své projekty. Prvním z nich jsou netradiční urny uchovávající vzpomínky na zvířecí miláčky. Popel zde není obsahem nádoby, ale naopak se popelovou glazurou stává její vnější součástí.

Druhým projektem je kynutý porcelán: „Zajímalo mě nabývání hmoty, které by mi umožnilo vytvoření mnoha výrobků za použití malého množství keramického materiálu,“ uvádí Jana Štefková. Proto se rozhodla pro svůj projekt použít potravinářské kvasnice smíchané s cukrem. Tvar těchto výrobků definovala forma, jejich velikost pak ovlivnilo množství kvásku.

Připravila: Kateřina Hendrychová, Foto: UMPRUM