Komentáře

Článek je již nějaký ten rok starý, ale stále aktuální a proto to teď napíšu:
Současný trh nabízí nekonečné množství alternativ úplně ve všem. v rámci uměleckého uměleckého kovářství tomu tak ovšem nebylo vždy. Jakou výhodu měl asi v minulosti - řekněme pár staletí nazpět- umělecký kovář, když si mohl být jist, že se zákazník, na místo opravdové ruční práce, nemůže uchýlit k pouhé imitaci řemesla?
Relativně levná masová výroba napodobenin poctivé ruční práce s uměleckou hodnotou se nyní jedním z nejzásadnějších problému současnosti. Řada uměleckých kovářů je potom nucena jít hrubě pod cenu své vlastní produkce a to devastuje trh.
Sériová výroba napodobenin uměleckého kovářství, různých polotovarů apod. je svými prodejci dnes běžně prezentována jako řemeslo, umění, kvalita která přetrvá věky a já nevím co všechno, ale je to lež, které ovšem paradoxně často i oni sami věří. Klamání zákazníka. Nic víc.
A řešení? Nezbývá než vysvětlovat, vysvětlovat a vysvětlovat.
Úpadek uměleckého kovářství( i když tehdy nazývaného hojně spíše umělecké zámečnictví) lze v historii vypozorovat opakovaně. Například v době průmyslové revoluce kdy uměleckou kovařinu začala masově vytlačovat výroba z litiny apod. Vždycky se umělecké kovářství ale nakonec naštěstí udrželo, a to alespoň v evropském kontextu. Nezbývá tedy než doufat, že se toto odvětví lidské kultury přežije i v budoucnu.
Je to na nás.

Dnešní doba si žádá rychlá a levná řešení... Ale jako v každém oboru se najdou zákazníci, kteří poznají, žádají a ocení originální a poctivé řemeslo. I v kovařině se dají dělat současné věci pomocí tradičních postupů. A že to jde se mimo jiné snažíme ukázat i my v Galerie KusKovu.

Co s tím dělat a co je příčinou jsou otázky, které se jen tak nedají zodpovědět. V dnešní době je kovařina, a to i ta nepovedená z polotovarů, ne zrovna levná záležitost. O skutečné umělecké kovařině ani nemluvím. To je věc, kterou si opravdu nemůže dovolit každý. Proto jsou žel častější právě ony svařence z polotovarů. Jenže tím pádem laická veřejnost přichází do styku právě s takovouto produkcí a neví, že se dá vytvořit i něco současného a na úrovni. Konečným důsledkem celé této situace je, že pak člověku přichází častěji objednávky právě na tyto svařence... Tak trochu začarovaný kruh. Zároveň je třeba si uvědomit, že dnes je velká škála možností a výrobek od kováře je jen jednou z nich. Někteří kováři mají potíž takříkajíc jít s dobou a v záplavě konkurence to nezvládnou... Zrovna tato situace se letos již podruhé řešila na mezinárodním sympoziu v rakouském Ybbsitz. Nevím, jak letos (letos jsem se neúčastnil), ale loni jsme se shodli, že kováři by měli více přijímat inovace, takříkajíc jít víc s dobou, že fungují v zajetých stereotypech, a ze se do mnohdy nevýhodné pozice sami staví. Něco s tím dělat jde, stačí aby každý kovář zabral a posunul svou tvorbu o kus dál a trochu víc se snažil. Jasně, snadněji se to napíše, než udělá, no jde to. Jenže ne každému se chce.