Všímáme si
Výstava v domě U Černé Matky Boží představuje moderní architekturu zachycenou objektivem Josefa Sudka
V úterý 17. března uplynulo sto dvacet let od narození fotografa Josefa Sudka, na podzim to bude čtyřicet let od jeho smrti. Toto dvojí výročí připomíná výstava „Milerád budu fotografovati moderně moderní architekturu“ v domě U Černé Matky Boží v Praze.
-
Výstava v domě U Černé Matky Boží představuje moderní architekturu zachycenou objektivem Josefa Sudka
Kurátorka Mariana Kubištová vybrala ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea více než osmdesát Sudkových doposud nevystavených fotografií zachycujících stavby Josefa Gočára, Jaroslava Fragnera, Pavla Janáka, Jana Kouly či Richarda Ferdinanda Podzemného. Snímky vznikaly od konce dvacátých let do počátku padesátých let 20. století. Doplňuje je také několik současných kopií ze Sudkových negativů, uložených v Ústavu dějin umění Akademie věd.
Název výstavy odkazuje k Sudkově odpovědi z roku 1930 na žádost architekta Jaromíra Krejcara: „Vážený pane architekte! Milerád budu fotografovati moderně moderní architekturu. 1 snímek 18 × 24 = 85 Kč a další kopie 25 Kč. Doba k fotografování denně od 7–9 ½, odpoledne 1–3 ½. V sobotu celé odpoledne. V úctě J. Sudek.“ Výstava tak dává nahlédnout do každodenní praxe Sudkova ateliéru a zaměřuje se na jeho zakázkovou tvorbu. K vidění jsou zde například snímky Gočárových staveb v Hradci Králové, kostela svatého Václava ve Vršovicích, kavárny Juliš na Václavském náměstí, elektrárny ESSO v Kolíně nebo Skleněného domu v Dejvicích.
„Josef Sudek se vždy snažil zachytit stavbu v celé komplexnosti. Fotografoval ji jak z velké dálky, kdy zachytil celý okolní kontext, tak fotografoval i jednotlivé detaily, které ho možná jen zaujaly, ale zadavatel zakázky je po něm nechtěl. Zajímavé je také to, že do obrazů často nechával vstupovat okolní vegetaci, kterou jakoby změkčoval tu geometricky definovanou moderní stavbu,“ řekla v rozhovoru pro stanici Český rozhlas – Vltava kurátorka výstavy Mariana Kubištová.
Ve svých vzpomínkách Sudek uvádí, že náměty jako moderní architektura nebo moderní nádobí, které fotil pro Krásnou jizbu, pro něho nebyly přirozeným námětem, zejména s ohledem na jejich geometrii: „On sám byl lyričtější, méně funkcionalistický,“ dodává Kubištová. Fotografie nesloužily k výstavním účelům, ale k publikaci v tištěných médiích, kde měly prezentovat práci moderních architektů. To je také důvod, proč některé snímky mají malé rozměry – sloužily pouze jako náhledy pro architekta, který si z nich vybíral ty nejlepší.
Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze spravuje podstatnou část Sudkovy pozůstalosti. V roce 1989 převzalo prostory umělcova bytu v hradčanském domě U Luny, kde Sudek žil od roku 1959 až do své smrti v roce 1976. Od roku 1995 zde muzeum provozuje komorní fotografickou Galerii Josefa Sudka. Výstava Sudkových fotografií v domě U Černé Matky Boží potrvá do 18. září, vstupné je 80 Kč, snížené 40 Kč. V úterý 24. května od 17.00 je na programu komentovaná prohlídka.
Text: Eliška Svobodová, zdroj foto: Uměleckoprůmyslové museum v Praze, úvodní foto: Miloň Novotný, Portrét Josefa Sudka, Praha 1958, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
19. 5. 2016
Aktuálně
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
20. 12. 15:39
Děkuji za rozhovor, TEXTILE MOUNTAIN i jeho zakladatelka jsou neuvěřitelné plní energie, že ...
Michael Rada - Textile Mountain zachraňuje látky od designérů stejně jako kvalitní metráž, jaká už se nevyrábí
15. 11. 13:02
Dobrý den, děkuji za další zajímavý článek. Rád bych upřesnil, že v některých z ...
Michael Rada - Recyklovaná jízda: Skateboardy z leteckých součástek i rybářských sítí
18. 10. 16:13
Dobrý den, děkuji za zajímavý příspěvek. Je škoda že autoři nejnovějších publikací, ...
Michael Rada - Řemesla, 1. díl: Proč v Evropě mizejí umělecká řemesla a jaké jsou jejich vyhlídky do budoucna?