Téma

ČESKÁ OVČÍ VLNA: Z CENNÉHO MATERIÁLU NECHTĚNÝ ODPAD?

Český zpracovatelský průmysl ovčí vlny je na světové úrovni. V průmyslovém měřítku se u nás ale zpracovává pouze materiál z dovozu. Proč tomu tak je? A čeká nás změna?

ČESKÁ OVČÍ VLNA: Z CENNÉHO MATERIÁLU NECHTĚNÝ ODPAD?
ČESKÁ OVČÍ VLNA: Z CENNÉHO MATERIÁLU NECHTĚNÝ ODPAD?

Text: Valérie Záhonová • Foto: Radomíra Borkovcová

Vlna není jenom jedna. Její vlastnosti ovlivňuje množství faktorů. Tím nejdůležitějším jsou plemena ovce, která se dělí podle užitkovosti. Existují vlnařská, masná, dojná, plodná a plemena s kombinovanou užitkovostí. Ještě v devadesátých letech tvořila téměř dvě třetiny ovcí chovaných u nás vlnařská plemena, která vynikala vysokou produkcí kvalitní vlny. K jejich úbytku došlo v důsledku dramatického poklesu výkupní ceny vlny. Mezi lety 1990 a 1992 se snížila o více než osmdesát procent. Pro představu - státem dotovaná cena v roce 1990 byla 185 Kčs za kilogram, v roce 1992 už pouze 35 Kčs za kilogram.1

Po velkém pádu cen začala v tuzemsku převládat plemena s kombinovanou užitkovostí a plemena masná. V současnosti se jemná ovčí vlna vykupuje za přibližně dvacet korun za kilo, hrubá nebo pigmentová za desetinu této částky, případně se vůbec nevykupuje. Cena materiálu tak často ani nepokryje náklady na stříhání ovcí, a je tím pádem pro chovatele a chovatelky paradoxně spíše komplikací než finančně zajímavou komoditou. Někteří ji dokonce zakopávají nebo pálí. Vzniká tak absurdní situace – z cenného přírodního materiálu se stává nechtěný odpad.

Zpracovatelský průmysl

V České republice přitom existuje zpracovatelský průmysl špičkové úrovně. Například Nejdecká česárna vlny (NČV) u Karlových Varů, kterou vlastní britská firma G. Modiano Ltd., je jednou z nejmodernějších továren na zpracování vlny na světě. Vlna se v Nejdku pere a následným česáním zpracovává na česanec, což je polotovar pro přádelny na výrobu přízí. NČV vyrobí ročně více než dvacet milionů kilogramů materiálu.

Největším producentem vlněných tkanin v Evropě je Nová Mosilana, která sídlí v Brně. Jde také o největší výrobní závod italského koncernu MARZOTTO GROUP. Výroba disponuje vlastní barevnou škálou česanců a přízí, přádelnou, snovárnou a tkalcovnou. Denně se tam obarví přibližně dvacet tun materiálu a vyrobí třináct tun příze. Z Nové Mosilany putuje každý rok téměř deset milionů běžných metrů tkanin, které odebírají i světové módní značky jako Versace, Armani nebo Hugo Boss.

Ani jedna ze zmíněných továren momentálně nezpracovává lokální vlnu. Za Nejdeckou česárnu vlny provádí nákup mateřská společnost v Londýně, která vlnu nakupuje na světových aukcích, od třetích stran i od jednotlivých producentů. Nová Mosilana zase používá vlnu z Austrálie nebo Nového Zélandu.

Blýská se na lepší časy?

Situace však není černobílá. České vlně se začíná opět dostávat pozornosti, i když v menším měřítku. Zájem roste především o ruční zpracování. Například český internetový obchod Dobroděj prodává speciální nástroje – česačky, kolovraty a další vybavení pro zpracování vlny. V Domě pod Jasanem v Trutnově se lze naučit ručnímu zpracování vlny v některém z nabízených akreditovaných programů. Ekologické centrum Toulcův Dvůr sídlící v Praze pořádá od roku 2021 akci „Textilní řemesla – živě a moderně“. Akce je určena pro všechny milovníky ručních textilních řemesel v jejich aktuální podobě, kteří mají zájem o možnosti využití české ovčí vlny.

Ruční předení dvou set gramů příze, například na šálu, může trvat přibližně deset hodin. Foto: Valérie Záhonová

Pozitivní změny lze pozorovat i na pomezí řemesla a průmyslu. Příkladem je otevírání menších zpracoven vlny - takzvaných mini millů, kam mohou zákazníci a zákaznice přinést rouno z ostříhané ovečky. Odnáší si ho vyprané a učesané v podobě česance, nebo zpracované do příze pro vlastní potřebu či prodej. Mini milly představují alternativu pro ty, kteří objemem produkce vlny nedosáhnou na spolupráci s průmyslem a ruční zpracování pro ně není z časových či ekonomických důvodů řešením. Mini milly existují po celém světě a díky své modularitě mají potenciál nastartovat zpracování lokální vlny i u nás. V tuzemsku existují v současnosti dva – jeden spadá pod Biofarmu Přestání v Karlovarském kraji, druhý pod občanské sdružení Stránské v Moravskoslezském kraji.

Dalším příkladem zpracování lokální vlny je Tkalcovna Kubák ze Strmilova, která k výrobě bytového textilu používá výhradně přírodní materiály. Zpracovává převážně českou vlnu, a to od rouna až po hotový výrobek. Nabízí rovněž samotné zpracování od praní až po barvení, mykání a výrobu přízí.

O Tkalcovně Kubák jsme psali zde.

S výhradně českou vlnou pracuje Linda Havrlíková, oděvní designérka a chovatelka ovcí v jedné osobě. Symbolem značky, která nese její jméno, jsou autorská sukna. Každé sukno i každý oděv má transparentní dodavatelský řetězec a pro zpracování využívá výhradně český textilní průmysl.

Vlna nalézá uplatnění také mimo oblast textilu. Firma Naturwool vyrábí stavební tepelné izolace z vlny z Valašska. Firma OVIO hnojivo zase používá českou ovčí vlnu nevhodnou k textilnímu zpracování na výrobu hnojiva ve formě pelet. Vlna totiž dobře zadržuje vodu a zároveň obsahuje pro rostliny cenné prvky.

Česká vlna je hodnotná nejen pro textilní produkci, ale i pro stavebnictví nebo zemědělství. K jejímu širšímu využití je klíčová podpora spolupráce mezi chovateli, zpracovateli a odběrateli na úrovni státu, stejně jako edukace spotřebitelů nebo investice do inovací.

Poznámky:

¹ Ministerstvo zemědělství, Situační a výhledová zpráva, Ovce a kozy, 2022