Téma

LEN, ROSTLINA NEJUŽITEČNĚJŠÍ

Len setý je mnohostranná plodina, k čemuž odkazuje i jeho latinský název Linum usitatissimum. Usitatissimum totiž v překladu znamená nejužitečnější. Všechny části této rostliny skutečně najdou využití. Co vše lze ze lnu vyrobit? Jak se pěstuje a zpracovává? A proč ho v posledních letech v České republice na polích téměř nenajdeme?

LEN, ROSTLINA NEJUŽITEČNĚJŠÍ
LEN, ROSTLINA NEJUŽITEČNĚJŠÍ

Autorka textu a úvodní fotografie: Valérie Záhonová

Len setý má dva základní užitkové typy - len olejný a len přadný. Len olejný se primárně pěstuje pro semena bohatá na olej, která lze využít v potravinářství či krmivářství. Lněný olej ale neslouží pouze k výživě. Také se jím ošetřuje dřevo - zvýrazňuje kresbu a zvyšuje odolnost proti poškrábání. Jeho tepelnou úpravou vzniká takzvaná fermež, která se používá jako pojivo v barvách nebo i samostatně k povrchové úpravě dřeva. Ze lněného oleje a křídového prášku vyrobíme také sklenářský tmel a neměli bychom zapomenout ani na podlahovou krytinu linoleum, v níž lněný olej spojuje dřevěný prach, korkové částice a další složky.

Vedle semen jsou důležitou surovinou vlákna, pro které se pěstuje především len přadný - má totiž delší stonky než len olejný a jeho vlákno je také jemnější. Lněné tkaniny dobře absorbují vlhkost, jsou termoregulační, příjemné na dotek a přitom odolné. Avšak od rostliny přadného lnu vede ke kvalitnímu vláknu pro výrobu přízí dlouhá cesta. Kvalitu vlákna ovlivňuje počasí, odrůda, čas sklizně i proces extrakce vlákna z rostliny.

Od stonku k vláknu

Vegetační období trvá 85-110 dní. Abychom získali co nejkvalitnější vlákno, je zapotřebí přadný len sklidit v raně žluté zralosti. Sklidíme-li rostlinu ještě zelenou, vlákno bude sice jemné, ale nikoliv pevné. V plné žlutohnědé zralosti získáme zase příliš hrubé vlákno.

Vlákna ve stonku potřebujeme oddělit od dřevoviny, která stonku propůjčuje pevnost a tuhost. Nejčastěji se oddělují biologickou cestou. Proces využívá činnosti přirozeně se vyskytujících mikroorganismů. Může jít až o sto padesát druhů hub a bakterií, které rozkládají polysacharid pektin A, což je v podstatě takové lepidlo mezi vlákny a dřevovinou. Když ho mikroorganismy rozloží, vlákna se od dřevoviny snadno oddělí. Vše chce ale správné načasování. Nadměrným působením mikroorganismů nemusí dojít jen k rozkladu pektinu A, ale i k rozkladu celulózy a tím pádem také degradaci či úplné destrukci vláken. Vhodných podmínek pro činnost mikroorganismů se dosahuje buď máčením stonků ve vodě, nebo jejich rosením. Svou roli v procesu hraje i teplota prostředí. Rosení je oproti máčení pomalejší - trvá přibližně tři týdny. Len se při něm nechává ležet na poli a pouze se obrací, aby byly stonky vyroseny rovnoměrně. Máčení se provádí v zahřívaných kádích a trvá okolo pěti dnů.

Po máčení či rosení len putuje do takzvané tírny. Tam se ze stonků lámáním a následným třením odstraňuje dřevovina, která se označuje jako pazdeří, a tvoří více než dvě třetiny hmotnosti stonku. I ta má samozřejmě své využití. Je to ideální surovina na výrobu deskových materiálů pro stavebnictví i nábytkářství a pro svou schopnost dobře vázat vlhkost se dá využít jako stelivo pro hospodářská zvířata.

Po odstranění pazdeří se vlákna pročesávají (neboli vochlují). Také se oddělují dlouhá vlákna od těch krátkých, kterým se říká koudel. Lněnou koudel používají papírny jako zdroj celulózy, vyrábí se z ní tepelná izolace pro stavebnictví a používá se i jako těsnění. Krátké vlákno lze také spřádat, avšak výrobky z něj nedosahují takové kvality jako z vláken dlouhých. Dlouhá vlákna tvoří 10-12 procent rostliny. Jsou velmi žádané pro výrobu oděvních a bytových textilií a čím dál častěji také do kompozitních materiálů - například pro automobilový průmysl.

Materiály ze lnu v knihovně materiálů matériO’ Prague. Foto: matériO’ Prague

Z Česka len téměř zmizel

Největšími pěstitely přadného lnu v Evropské unii jsou v současnosti Francie, Belgie a Nizozemsko. Tato trojice pokrývá tři čtvrtiny globálně produkovaného dlouhého lněného vlákna. Nahrávají tomu příznivé klimatické podmínky přímořských regionů, ale také to, že pěstitelé a zpracovatelé využívají nejmodernější strojní vybavení.

A jaká je situace v České republice? Ještě v osmdesátých letech minulého století u nás byla osevní plocha přadného lnu přes dvacet tisíc hektarů - větší než v současnosti v Belgii a Holandsku dohromady. Od devadesátých let ale postupně klesá. Přadný len v České republice dnes najdeme na přibližně třech hektarech, přičemž produkce na této ploše je určena především pro množení osiva tuzemských odrůd firmou Agritec v Šumperku. Pár metrů čtverečních přadného lnu pak pěstují i jednotlivci nebo spolky spíše pro radost a ukázku tradičního zpracování. O poznání lépe si vede len olejný, jenž se u nás v loňském roce pěstoval na téměř šestnácti stech hektarech.

Co způsobilo pokles lokální produkce lnu? Jedním z důvodů je porevoluční příliv levného textilu z dovozu. Dalším důvodem jsou nízké výkupní ceny a napříliš příznivý dotační systém po vstupu do EU. „Po vstupu do Evropské unie měli západní zemědělci dotace, ale u nás nebyly. Když se to pak v roce 2010 víceméně vyrovnalo, pěstování lnu už přestalo existovat. Všichni se přeorientovali na řepku, kterou je daleko snazší pěstovat,“ řekl minulý rok pro Ekonews.cz Stanislav Šíma, jednatel společnosti Linmaster, která v Šumperku vyrábí lněné tkaniny.

Přečtěte si také: Na lněné látky nedaly předchozí generace dopustit, přesto modrá kvítka z českých polí zmizela.

Objektivně je ale třeba říci, že len má svá specifika, která jeho pěstování komplikují. Na stejné ploše ho lze pěstovat jen jednou za šest let, jinak dochází k takzvané lnové únavě půdy. U přadného lnu se ještě přidává fakt, že většina potřebné zemědělské mechanizace je jednoúčelová a nelze ji tím pádem využít na jiné plodiny. Přadný len se například neseče, ale vytrhává - zapotřebí jsou proto speciální trhače. A ani obraceče na přadný len potřebné při rosení nemají pro jiné plodiny využití.

S poklesem produkce přadného lnu postupně v České republice upadalo také jeho další zpracování - došlo k uzavírání tíren, přádelen a textilek. Poslední funkční tírna na přadný len v České republice se nachází ve firmě Agritec a slouží firmě k výzkumným a dalším vlastním účelům. Z českého lnu se proto ani tkaniny v průmyslovém měřítku nevyrábějí. Šumperská firma Linmaster například produkuje lněné tkaniny - metráž i kusový textil, jako jsou utěrky, ručníky nebo ubrusy, v současnosti však výhradně ze zahraničního lnu.

S poklesem produkce přadného lnu v České Republice ustalo v roce 2010 i jeho šlechtění. Firma Agritec se ale nadále jako jediná u nás věnuje šlechtění olejného lnu, za který sklízí ocenění. Vedle výzkumné činnosti poskytuje také poradenství. Díky tomu mají zájemci o tuto plodinu šanci získat kvalifikované informace z lokálního zdroje. Se vzrůstajícím zájmem o materiály z obnovitelných zdrojů se možná i v našich končinách dostane lnu více pozornosti. Šíře jeho využití je opravdu nesmírná.

Zajímá Vás len? V sobotu 20.7. 2024 se na Sýpce Lemberk uskuteční Lenfest - festival o lnu, jeho výtvarném zpracování a designu. Více o festivalu a programu naleznete zde.

Na stránkách Material Times najdete také rozhovor se zakladatelkou Lenfestu a textilní výtvarnicí pracující se lnem Markétou Váchalovou Vojtíškovou.