Všímáme si

„Nebuďte Němci!“ zněl provizorní slogan českých designérů ve Frankfurtu

Mladí talentovaní návrháři a tvůrci opět představili své firmy na mezinárodním frankfurtském veletrhu Tendence. Na začátku května na přehlídce Prague Design Week se podělili o své zkušenosti. Všichni čtyři designéři oceňují atmosféru českých přehlídek, kde potkávají opravdu nadšené a zvídavé návštěvníky. Na veletrhu jde hlavně o produkci, ceny a obchod.

Jakub Gurecký zaznamenal ve Frankfurtu se svým houpacím koníkem úspěch

Jakub Gurecký zaznamenal ve Frankfurtu se svým houpacím koníkem úspěch
Jakub Gurecký zaznamenal ve Frankfurtu se svým houpacím koníkem úspěch

Co je třeba udělat před odjezdem na veletrh v zahraničí? Třeba si nastudovat tamní účetní pravidla. Hosté diskuze upozorňovali také na nečekané jazykové i věkové bariéry, srovnávali vřelost návštěvníků východních národností s uspěchaným německým odstupem.

Frankfurtský veletrh Tendence se odehrává každý rok koncem srpna a představuje spotřební zboží jako interiérové dekorace, dárky a šperky. Účastní se ho přes tisíc vystavovatelů a ke třiceti tisícům návštěvníků, s českými veletrhy tedy nemá co do velikosti srovnání. Milan Nováček, Jakub Gurecký a Kateřina Reichová se veletrhu zúčastnili v režimu Talents – kurátorsky vybrané skupiny obzvlášť zajímavých začínajících firem, které získají výstavní plochu zdarma. Tereza Hradilková vystavovala v části Next, kde se představují mladé firmy za výrazně zvýhodněných podmínek.

Kdo na sebe upoutá pozornost nakupujících?

„Teď už vím, že by bývalo stačilo vzít s sebou šperků pár, nezahltit návštěvníka již tak ochromeného nepřeberným množstvím zboží,“ komentuje šperkař Milan Nováček frankfurtskou zkušenost s prezentací své značky Nomio. Pro klasické šperky z drahých kovů a kamenů našel na veletrhu několik malých německých galerií, čímž úspěšně naplnil cíl své účasti. Překvapila ho intenzita, s jakou se na veletrhu komunikovalo. „Bylo jasné, že bude třeba s návštěvníky o zboží mluvit, je to ale únavnější a náročnější, než by se zdálo. Někteří Němci kolem stánků proběhli, dívali se zdálky a napůl v pohybu na nás volali dotazy. Naopak návštěvníci ze zemí na východ od Německa přišli v klidu, chtěli nás poznat, dívali se pečlivě a věnovali nám více pozornosti.“

Tereza Hradilková mohla účast na srpnové Tendenci srovnat s větším frankfurtským veletrhem podobného zaměření,zimním Ambiente, kde vystavovala v rámci kurátorsky vedené sekce Talents. „Na Ambiente jsou výrobky vystaveny v kombinacích a navzájem se doplňují,“ říká designérka, která ví, že její jemné papírové kolekce působí dobře v hale, kde jim dělají společnost vkusné interiérové doplňky, nábytek a nádobí. Všímá si, že papírenské zboží si kupují spíše starší generace, které méně komunikují ve virtuálním světě. Tomu je třeba přizpůsobit i prezentaci zboží a komunikační materiály. „U této skupiny zákazníků jsem se setkávala s nízkou úrovní angličtiny, bez německy mluvícího kolegy bych byla na stánku ztracená,“ dodává ke komunikačním strategiím.

Zkušenost s překvapivě nízkou znalostí anglického jazyka u některých německých zákazníků potvrzuje i Milan Nováček. S dávkou spontánního extrovertního přístupu se však na veletrhu dorozuměl i přes své jazykové limity. „Na stánku to stačilo. Příprava na veletrh byla jazykově náročnější. Pomohla mi vstřícná komunikace vedení veletrhu, díky nim byla organizace naší účasti bezproblémová,“ pochvaluje si.

Jakub Gurecký představil minulý rok na veletrhu Tendence rovněž v sekci Talents houpacího koně. Velký úspěch však přinesl i obtíže. Majitel sítě obchodů chtěl objednat jednoho koníka do každé prodejny. „Chtěl jich dvacet a ideálně hned. I začínající designér se musí připravit na velkou poptávku,“ upozorňuje Gurecký.

Designéři ze sekce Talents dostnou k dispozici kruhové ostrůvky, na kterých prezentují své práce

Šperkařka Kateřina Reichová na stejném místě vloni představila netradiční futuristické šperky. Zaznamenala živý zájem o komisní prodej. V mezinárodním kontextu je pro ni ale tento způsob spolupráce nevhodný a komplikovaný. „Když prodejce vrací neprodaný šperk, krabička je většinou zničená. Na dálku se to navíc špatně hlídá.“ S Reichovou souhlasí i Tereza Hradilková z PORIGAMI, pro niž je zapůjčení křehkého papírového zboží přímo nemožné, přesto je pro mnoho zájemců podmínkou. Část původně slibně vypadajících kontraktů se proto nakonec neuskuteční.
Zhodnocení poměrně náročné účasti na veletrhu však může přijít až po delší době. „Člověk získá za den hromadu vizitek, je dobré je hned třídit a psát si k nim poznámky,“ shoduje se Hradilková s ostatními. Další část práce pokračuje po návratu, kontakty je třeba vyhodnotit a potenciálním zájemcům se připomenout.