Obrazem

Jaký má design potenciál? Jongerius a Schouwenberg hledají odpovědi ve hře stínů a textilií

Designérka Hella Jongerius a teoretička Louise Schouwenberg jdou dále po cestě, kterou se vydaly již minulý rok, když sepsaly a publikovaly svůj manifest. Ve spolupráci se Serpentine Galleries v Londýně letos v rámci veletrhu Salone del Mobile uspořádaly výstavu ve výlohách obchodního domu Rinascente v centru města – přímo naproti milánskému dómu. 

• 
  Jaký má design potenciál? Jongerius a Schouwenberg hledají odpovědi ve hře stínů a textilií
  Jaký má design potenciál? Jongerius a Schouwenberg hledají odpovědi ve hře stínů a textilií

My jsme se rozhodli výstavu zhlédnout  v sobotu odpoledne, kdy centrum Milána praskalo ve švech. Na náměstí kolem dómu byly statisíce designu chtivých chodců. Ale před výlohami Rinascente se kupodivu nikdo nezastavoval. Všichni proudili dovnitř do útrob obchodního domu. Další výlohy míjeli, protože pospíchali nakupovat jinam.

Výlohy během milánské výstavy (zdroj foto: La Rinascente)

Zastavili jsme se, ale ruch chvátajících kolemjdoucích nás rušil. Zkoncentrovali jsme se a výstava nás uchvátila. Nechali jsme se unášet na vlnách hravé výstavy sestávající z ručně tkaných gobelínů, malých strojků, světla a textů.  Exponáty se pohybovaly, pak se na chvíli zastavily, aby vyjevily obsah, a hned zase se daly do pohybu.

Výstava A Search Behind Appearances dál rozvinula témata, která její autorky zformulovaly v loňském manifestu Beyond the New. Je design povrchní a pomíjivý? Nebo může mít hlubší smysl? Jaký? Je posuzován jen podle toho, kolik stojí a jestli se prodává? Jestli je nový? Autorky opět nabádají k hlubšímu, méně konzumnímu posuzování designu. Kladou otázky. Jak na věci nahlížet a na co se soustředit? A jak poznat, má-li designový počin smysl? 

Hella Jongerius je známa jako autorka nábytku, keramiky a tkaných vzorů. Zabývá se rovněž výzkumem barev. Louise Schouwenberg je teoretičkou designu a vedoucí magisterského programu Kontextuálního designu na Design Academy Eindhoven. (foto: ©Labadie-van Tour)

Jejich milánská výstava nutí k zamyšlení. Nelze vše vidět ihned. Potřebujeme čas. A ten nemáme. Paradox dnešní doby.  Možná se nám nad tématy, která uchopila Hella Jongerius a Louise Schouwenberg, podaří pozastavit doma. Výstavu nahlížející za povrchním prvním dojmem, hrající si se stíny, si můžeme prohlédnout ze záznamu ve virtuální realitě. 

Posuzuj design podle otázek, které vyvolává!

Tekoucí voda je obrazem věčného pohybu sem a tam a odráží se na látce, jež klade aktuální otázky o designu.
Svět designu produkuje obrovské množství textů, které stěží dokážou nabídnout skutečné informace, převratné myšlenky a skutečná překvapení nebo diskurz provokující postřehy. Většina textů trpí nabubřelou marketingovou rétorikou, jež pouze svádí spotřebitele ke koupi. Prosíme o upřímnou komunikaci, opravdové sdílení myšlenek mezi uživateli, designéry, výrobci a teoretiky. Znovu a znovu bychom měli klást nové otázky a zároveň hledat odpovědi na ty, jež jsme již položili.
Otázky jsou vetkány do látky: průsvitná tkanina z černého polyamidového monofilu tkaného na poloprůhledné polyesterové pozadí.
Díky pumpující se vodě se abstraktní formy neustále zvětšují nebo zmenšují.

Proč potřebujeme ve světě plném hojnosti design? 

Světoznámé ikony designu nahozené na bílém plátně. Konfety odkazují na neustále se rodící nekonečnou řadu designových výrobků, z nichž jen velmi málo se stane součástí našeho kulturního dědictví. Bílé pozadí odkazuje ke komerčnímu kontextu Salone del Mobile, kde se designové kousky těší svým pomyslným patnácti minutám slávy na dočasném piedestalu.
Pro design potřebujeme dobré důvody. Zobrazené ikonické kousky získaly celosvětové renomé. Umožňuje komerční kontext vnímání vnitřních významů designu?
Bílé plátno
Projektor náhodně zobrazuje stíny světoznámých designových kousků na bílé plátno.

Jak vést živý dialog s archivem?

Bez ohledu na styl nebo autora, všechny designérské postupy vyžadují důkladný výzkum tradičních technik i technických inovací, stejně jako hluboké povědomí o vnitřních významech, které jsou zakódovány do materiálů a výrobních prostředků. Skutečná inovace je možná díky živému dialogu s minulostí a propojení příběhů se současností a naším životním prostorem.
Fragmenty se točí a rotují, aby se přeměnily na písmena a slova, která jsou projektována na textilie, jejichž zpracování odkazuje na tradiční techniky.
Ručně tkaná textilie s použitím bavlny, vlny a papírových nití zdobená vyšíváním a třásněmi.
Projektor zobrazuje tok fragmentů, písmen a slov, která se v jednom momentě spojí v celé věty.

Podařilo se nám vyčerpat potenciál designu až do dna?

Design má mnoho možností, jak ovlivňovat každodenní život člověka. Design můžeme analyzovat, abychom „četli“ ve významových vrstvách, jež v sobě skrývá. Design je diskurzivní. V širším slova smyslu, diskurzivní charakter designu nás odkazuje k širšímu kontextu, ve kterém objekty a slova nabývají na významu.
Fragmenty se na prchavý okamžik stanou známými designy, jež se poté rozostřují a transformují do písmen. Tu a tam sled písmen vytváří slovo POSSIBILITIES (MOŽNOSTI).
Hustě tkaná žakárová tkanina ze 100% merino vlny se vzorem mírně nepravidelné kostky, jejíž vzorek slouží jako základna pro „stavbu“ promítnutého slova.
Projektor zobrazuje otáčející se formy tak, že si sledující divák představuje objekty nebo jejich součásti, nebo dokonce písmena, jež občas vytvoří slova.

Na inovace musí mít člověk šťastnou ruku

Inovace vyžaduje překvapení z nepředvídatelného zdroje. Jen poté se nám otevře nekonečný archiv vědění. Umístění bodového světla před textilii obrátí stínovou hru a umožňuje divákovi zaostřit pozornost na rozličné podrobnosti procesu tkaní.
Vzpoura detailů! Experimenty předcházející finálnímu produktu, jež zůstávají oku diváka a uživatele skryty, se nyní dostávají do centra pozornosti, aby se staly dalším východiskem v ironickém hledání „šťastné ruky“.
Experimentální mnohovrstevné jemné žakárové tkaniny. Útek jemných barevných polyesterových přízí zobrazuje grafické vzory. Do textilie je vetkána vrstva poměrně tuhého načernalého lnu a zakrývá základní látku. Na některých místech útek „plave“ na barevném podkladě. Tam, kde je tato vrstva rozříznuta, objeví se podrobné vzory základní tkaniny.
Otočný systém bodově osvětluje ty části textilie, na něž se má soustředit pozornost.

Co je kulturní inovace?

Nafukující a opakovaně se vyfukující objekt nese citace známých myslitelů. Při nafukování se slovo NEW (NOVÝ) neustále zvětšuje, ztrácí kontury a též svůj význam.
Zobrazením citací různých expertů a myslitelů vzdáváme hold kulturnímu dialogu a obhajujeme názor, že skutečně inovativní design má své kořeny v minulosti kulturní produkce a reflexe. V kontrastu k tomu je mnoho designových věcí, které jsou jen dalšími prvky ve světě utápějícím se v konzumu. Mnohé nové designové počiny jen přispívají k bobtnajícímu designu. Jen opravdu promyšlený design se může stát nepostradatelnou součástí sítě významných vztahů.
Částečně transparentní bílá základní tkanina z polyesterového vlákna, s vetkanou přízí, jež jí dodává efekt. Tato vrchní vrstva je připevněna k základové tkanině a tvoří písmena, ale mezi písmeny se útek vznáší nad pozadím. Tam, kde se otevírá mezera, zobrazí se text.
Zařízení vhání vzduch do objektu ve tvaru polštáře, jenž zvětšuje a pozměňuje tkaninu, poté se vyfukuje a pak opět nafukuje.

12. 5. 2016 Úvodní text: Lucie Havlová, další text a obraz projektový tým A Search Behind Appearances, úvodní foto: La Rinascente, gify: ©Jongeriuslab, překlad z angličtiny: Patricie Klimešová Vlachová