Obrazem

Lidé, kteří nastavují vlastní kůži v koželužnách

Jedna teniska, model Gel Kayano Asics, se skládá z šestadvaceti druhů materiálů a pětašedesáti komponent. Jejímu vzniku předchází množství výrobních postupů, kterých se účastní konkrétní lidé. Obuvnický průmysl spolu s poptávkou nepřetržitě roste. Spolu s tím narůstá i problém produkce a zpracování potřebných materiálů, patří mezi ně i kůže.

Lidé, kteří nastavují vlastní kůži v koželužnách
Lidé, kteří nastavují vlastní kůži v koželužnách

Minimálně polovinu odbytu produkce kožedělného průmyslu zajišťuje právě obuvnictví. Při výrobě obuvi dochází, podobně jako v oděvním průmyslu, k porušování lidských práv a zanedbávání bezpečnostních standardů. Pracovníky bangladéšských koželužen zpracovávající surový materiál, který poslouží k výrobě bot pro náš trh, fotografoval fotograf GMB Akasha. Zachytil na nich mladé muže a hochy ve věku od osmi do šedesáti dvou let.

„Když přijdete do koželužen v Hazaribagh a podíváte se kolem, uvidíte, jak vypadá peklo,“ říká o jedné z neblaze proslulých oblastí hlavního města Bangladéše Syeda Rizwana Hasan z tamní právnické asociace soustřeďující se na environmentální témata. Obyvatele slumů v blízkosti koželužen, které stojí v této oblasti, sužují horečky, kožní nemoci, dýchací těžkosti nebo průjem. Za původce onemocnění označují právě podniky zpracovávající kůže, které při svém provozu znečišťují vzduch, vodu i půdu.

Bangladéšská nevládní organizace Society for Environment and Human Development odhaduje, že až devadesát procent pracovníků koželužen v Hazaribagh zemře dříve, než se dožije padesáti let. V tamních koželužnách pracuje okolo dvaceti tisíc lidí. O podivném sytému, ve kterém vzniká naše obuv, a o tom, co mohou firmy, vláda a spotřebitelé v Česku udělat pro změnu těchto podmínek, informuje skrze kampaň „Obuj se do toho“ organizace NaZemi.

Mostofa, dělník v koželužně, pracuje v barvicích nádržích. Téměř všechny z více než dvou set bangladéšských koželužen jsou koncentrovány v právě v oblasti Hazaribagh na březích řeky Buriganga. Nejen barvení, ale i další fáze výroby kožených bot jsou náročné na spotřebu vody. Zpráva od Friends of the Earth uvádí odhad, podle kterého může být v letošním roce na výrobu jednoho páru kožených kozaček zapotřebí až dvacet pět tisíc litrů vody a padesát čtverečních metrů půdy. Určujícím faktorem pro kalkulaci zabírání půdy je chov zvířat, většina spotřebované vody padne na pěstování krmiva pro dobytek a jeho chov.

Jedenáctiletý Rashel stojí po kolena v barvicí nádrži. Dětská práce, která je zakázaná mezinárodní Úmluvou o právech dítěte, není v koželužnách výjimkou.

Koželužny, jedné takové pracuje i Mostofa, vypouštějí každý den do řeky tisíce litrů páchnoucích odpadových vod. Nicméně s exportem ve výši téměř miliardy amerických dolarů ročně je kožedělný průmysl jedním z nejvýdělečnějších sektorů v Bangladéši. Za posledních šedesát let jeho fungování bylo do řek vypuštěno nezdokumentované množství síranu chromitého, olova, vápna, sulfanu, kyseliny sírové, kyseliny mravenčí, bělidla, barviv a olejů.

Dvaašedesátiletý Chowdhury je jedním ze starších dělníků v koželužně. V mnoha případech nedosahuje mzda pracovníků ani státem stanovené minimální mzdy.

I Shohel pracuje v koželužně u barvicích nádrží. On i další pracovníci v koželužnách a továrnách na výrobu obuvi v zemích s levnou pracovní silou, jako jsou Indie či Bangladéš, riskují své zdraví: s chemikáliemi jsou nuceni pracovat bez adekvátních ochranných pomůcek. Zanedbání bezpečnostních standardů je běžné a mívá zničující následky.

Asi pětaosmdesát procent celosvětové produkce kůže se činí za použití sloučenin chromu. (Při činění se v menší míře používají například i rostlinné třísloviny či syntetická třísliva.) Chrom, jehož soli se k tomuto účelu průmyslově využívají od začátku 20. století, může být dobrý sluha, ale i zlý pán. Pokud se nedodržují zásady bezpečnosti práce, mohou se sloučeniny chromu, jindy neškodné, oxidací přeměnit na sloučeniny, které jsou velmi toxické (poleptají sliznice, dráždí oči, poškozují plíce a mohou způsobovat trvalá vážná onemocnění).

V Praze se na začátku listopadu uskutečnila konference Fórum pro změnu, která má stejně jako podobné akce v dalších deseti evropských zemích přispět ke změnám podmínek v oděvním a obuvnickém průmyslu. Výsledky jednotlivých fór budou jako požadavky evropských občanů předány představitelům Evropské unie na konci tohoto roku. Mezitím další dělníci jako Mizan stojící vlevo a Sojib vpravo ponořují kůže do barvicích nádrží.

► Vzorky ananasové kůže a dalších inovativních rostlinných, syntetických i živočišných kůží najdete spolu s rozsáhlou databází materiálů v matériO Prague.

► Proč veganka a koželužka Jessie Watson Brown činí kůže živočišného původu? Jak vypadají temné stránky kožedělného průmyslu? Čtěte v papírovém vydání Material Times.