Všímáme si
Když kámen není jen kamenem: Christian Aubry hledá příběhy ukryté pod povrchem
V kraji Surselva, který se nachází v blízkosti Vorderrheinu, jednoho z pramenů Rýna, podobně jako v nedaleké oblasti Sardona, je plno výjimečných tektonických formací. Jedná se o oblast Švýcarska bohatou na velké množství druhů kamene. Sochař a kameník Christian Aubry se již řadu let věnuje tvorbě z různých lokálních druhů kamene. Na rok 2022 chystá v Ilanz velkou výstavu, která má těmito kameny zaplnit historické centrum.
Text: Klára Vajchrová, Lucie Havlová • Úvodní foto: ateliér Christiana Aubryho, Baukunst Graubünden GmbH
V bývalých sklepeních původně užívaných pro uchovávání ledu na okraji městečka Ilanz ve švýcarském kantonu Graubuenden má ateliér a dílnu kamenosochař Christian Aubry. Dlouhodobě se zabývá hlavně zpracováním místního kamene pro užití v architektuře. Aubryho nejaktuálnější projekt, dokončený v prosinci loňského roku, je kašna Sardona v Curychu. Svým jménem kašna oslavuje tektoniku náhorní plošiny nad městem Ilanz, spadající pod ochranu UNESCO. Aubry se totiž o geologii této oblasti dlouhodobě zajímá, což ostatně dokazuje i soubor objektů, takzvaných numulitů, tedy hornin s pozůstatky živočichů z období třetihor.
Nová kašna „Sardona“ ve švýcarském Curychu z dílny Christiana Aubryho. Foto: Maurice C. Grüning
Aubry také spolu s architektem Gionem Caminadou vyvíjí barvy nových omítek pro historické domy v Ilanz. Takzvané Leitbild, tedy barevnice, vycházejí z barevnosti kamenů vyskytujících se v okolí. Kámen se rozemele a jeho barevnost se zařadí do škály čítající desítky odstínů okrové, šedé, bílé a béžové. Všechny barvy k sobě přirozeně ladí, vytvářejí harmonický celek a to především po aplikaci na fasády domů v městě.
Christian Aubry je kamenem posedlý. Svoje projekty vystavuje ve švýcarských galeriích tak, aby utvářely dialog s tamními obyvateli a městskými úředníky. Jeho dalším projektem, který se uskuteční v roce 2022 za pomoci Ilanzské organizace Anna Cathrina, v čele s bývalým starostou Ilanz, a soukromých sponzorů, je výstava soch, objektů a intervencí z místních druhů kamene, které mají zaplnit centrum města Ilanz.
Sochař Christian Aubry při příležitosti loňské výstavy v galerii Laax. Foto: Tomáš Hendrych
Podobnou představou se autor zabývá už roky. Často ho napadala na nalezištích i v jeho dílně. Když v květnu 2019 potkal Rina Caduffa v Trunu během práce na nové zahradě muzea Cuort Ligia Grischa, sochař Aubry vyprávěl bývalému starostovi Ilanz o své vizi. Kameny jsou pro něj nejen materiálem, který zpracovává už tolik let svým zákazníkům. Ať už se jedná o blok z obyčejného kamene nebo kus žuly, vápence či ruly o velikosti pěsti, kámen je pro něj vždy živoucí a unikátní objekt.
„Kámen jako materiál v sobě nese otisk minulosti i budoucnosti,“ říká Aubry. Zdůrazňuje přitom, že „kameny mají moc a ukrývají v sobě bezpočet příběhů.“ Bývalý starosta Ilanz, Rino Caduff, představitel organizace Anna Cathrina, založené na podporu kulturních a historických aktivit v Ilanz, se jimi nechal strhnout. Aubryho myšlenka ho nadchla natolik, že si sochař a elektroinženýr v důchodu ihned padli do noty. Z jejich setkání vznikl projekt nazvaný „Souvrství – La Surselva“.
Numulit (hornina s pozůstatky zkamenělin z třetihor) Christiana Aubryho, objekt s otisky živočišných fosílií, Galerie Laax, léto 2020. Foto: Tomáš Hendrych
„Projekt je naší společnou prací,“ objasňují Aubry a Caduff. „Je příspěvkem k plánovanému rozvoji centra města Ilanz.“ V únoru roku 2020 vznikl po setkání patnácti zakládajících členů spolek na podporu realizace projektu. „Souvrství - La Surselva“ dost možná spoustu lidí pobouří, ale zatím budí především zvědavost. Bude se jednat se o velkou výstavu kamenů v historickém jádru Ilanz. Mezi činností spolku Anna Cathrina a „Souvrství – La Surselva“ existuje navíc přímé pojítko, projekt Christiana Aubryho doplňuje kulturní dědictví o zajímavou tematiku geologie. „Prostřednictvím uspořádaných kamenných bloků a kompozic chceme předvedést krásu kamene a návštěvníky tak přivést k zamyšlení a úžasu,“ popisují organizátoři koncept výstavy.
„Schůze“ kamenů z La Surselvy začne v roce 2022 na Ilanzském nádraží a postupně bude pokračovat přes Glennerstrasse, načež pak vyvrcholí na náměstí Landsgemeindeplatz. Návštěvníci tak budou moci následovat kameny až do historického centra, kde se zároveň bude konat „Kongres kamenů“. Návštěvníci a obyvatelé města Ilanz budou moci obdivovat výstavu až do konce roku 2025.
Výstava barevnic, obrazů a soch Christiana Aubryho, Galerie Laax, léto 2020. Foto: Tomáš Hendrych
Doprovodný program výstavy se zaměří na různé problematiky související s tématem. Zapojí se do něj i Casa Carniec, tedy regionální muzeum v Surselvě. Ředitelka muzea, Ursina Jecklin, tím získala bohatý prostor pro tematické výstavy, odborné přednášky či workshopy pro školy. Doprovodný program se dále rozdělí na kulturní a vzdělávací. Je tak dost možné, že se Ilanz díky projektu „Souvrství – La Surselva“ stane atraktivním vzdělávacím centrem pro zájemce o geologii.
Spolek již mezitím začal zajišťovat financování svého rozsáhlého projektu. Tým tvořený Florianem Fuchsem, Lucrezií Zanetti a Christianem Aubrym, vybral již přes dvě sta kamenů pro „Kongres kamenů Ilanz 2022 – 2025“. Ty pocházejí hlavně z mnoha údolí okolo města Ilanz. Ve spolupráci s okolními obcemi budou neopracované kameny převezeny a uloženy v Ilanz, řazeny a instalovány pak budou podle druhu, barvy a charakteru. Dle těchto kritérií budou i rozmístěny a opracovány, vždy v souladu se svou přirozenou formou, buď jednotlivě nebo v různých uskupeních.
6. 1. 2021
Aktuálně
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
15. 11. 13:02
Dobrý den, děkuji za další zajímavý článek. Rád bych upřesnil, že v některých z ...
Michael Rada - Recyklovaná jízda: Skateboardy z leteckých součástek i rybářských sítí
18. 10. 16:13
Dobrý den, děkuji za zajímavý příspěvek. Je škoda že autoři nejnovějších publikací, ...
Michael Rada - Řemesla, 1. díl: Proč v Evropě mizejí umělecká řemesla a jaké jsou jejich vyhlídky do budoucna?
20. 9. 14:38
Velice děkuj za "jiný" rozhovor, kromě lásky k materiálu z něj čiší LÁSKA k PRÁCI a ...
Michael Rada - EVA JANDÍKOVÁ: LNU KE LNU