Téma

Vybíráme z Fashionweeku: Jak dnes využít materiály a střihy z devatenáctého století?

Na dandysmus a renesanční střihy se snaží navázat studentka UMPRUM Hana Valtová. Mladá návrhářka se dostala do finále soutěže VAN GRAAF Junior talent. Její kousky tak budou k vidění v rámci Mercedes-Benz Prague FashionWeek na přehlídce 20. dubna v Tyršově domě.

Vybíráme z Fashionweeku: Jak dnes využít materiály a střihy z devatenáctého století?
Vybíráme z Fashionweeku: Jak dnes využít materiály a střihy z devatenáctého století?

Autorka textu: Anna-Marie Hanzlíková • Úvodní foto: Viky Macánová

Dobový korzet jako moderní sako, dandysmus v moderním hávu nebo pětivrstvé vycpávky brnění. I takové prvky najdeme v tvorbě návrhářky Hany Valtové.
„Rozhodla jsem se navázat na módu devatenáctého století. Zkoumala jsem dandyho jako takového a zaměřila jsem se i na dámské skupiny,” prozrazuje o své produkci Valtová. Dámské skupiny se tehdy prezentovaly buď tím, že nosily velmi zdobené věci, nebo se naopak oblékaly jako muži, tedy kontrastně ke zdobnosti. Této ženské módě se říkalo různě. Jeden z názvů je právě i dandy, přestože se používal převážně pro pánskou módu. Původně se pojmem dandy označoval muž, který velmi dbal na svůj fyzický vzhled.

Z kolekce s názvem Dandizette zaujme dámské sako, které na tento trend odkazuje. „Vycházela jsem z renesančního živůtku a siluety sukně. Snažila jsem se, aby výsledek působil žensky,” popisuje Valtová kousek, u kterého na zdobný, dobově působící korzet našila klasické rukávy.

Foto: Viky Macánová

K historii se dostala Valtová tak trochu náhodou. Při hledání tématu své bakalářské práce narazila na knihu s historickými technikami z renesance, které ji zaujaly natolik, až se rozhodla několik set let staré postupy vyzkoušet. „Rozhodla jsem se převzít některé prvky, našla jsem v té knize hrozně moc inspirace,“ říká o procesu. V rámci práce nakonec vzniklo pět oděvů vycházejících z renesančních a raně barokních oděvů, přičemž každý odkazoval na specifický kousek a techniku. Při rešerši studentka navštívila i muzea.

Právě tehdy přišla s prvky, které na její tvorbě upoutají. „Čerpala jsem z dobových vzorů, navazovala jsem na dámské siluety a velké sukně,“ popisuje. Vybrala si například techniku, která se původně využívala k vycpávání brnění. Osvojila si také postup, kdy se díly k sobě svazují, nikoliv přišívají. Právě při svazování objevila Valtová další pro svou tvorbu typický motiv - žensky působící mašle.

Jako důvod využití zmíněných technik uvádí Hana Valtová návrat k tradici. Emancipaci ve svých kouscích přitom nepopírá, ba naopak. Ony tradiční prvky kombinuje s těmi moderními. Příkladem mohou být minisukně nebo džíny, do kterých všila korzet. „Jde pak o takový náznak, splývá to,” dodává.

Proces. Foto: Aleš Vladyka

Na materiálech záleží

Oděvy, ze kterých Hana vychází, vydržely svým nositelům dlouhou dobu, a to klidně i celý život. Jejich tvůrci i odběratelé do nich vkládali význam. „Snažím se tím pádem vybírat kvalitní přírodní materiály. Je pro mě důležité, aby výsledný kousek vydržel, byl šetrný k tělu a příjemný na nošení,” vysvětluje svou filozofii. Jako návrhářka ani nevyrábí sériově. Vyrábí jednotlivé kousky, přičemž na tvorbě se často podílí i sám kupující. Kousky z veřejných kolekcí pak případně duplikuje na míru.

Na výběru si dává záležet nejen kvůli životnosti, ale především proto, že se s materiály, u kterých si ohlídá původ, pracuje daleko lépe při složitých postupech. Drží se také přírodních, zemitých barev.

Ukázka z kolekce Bodice. Korzet je s ostatními díly svázán pomocí mašlí. Foto: Darya Rasokhina

S materiálem stráví nemalou dobu. Například výroba v úvodu zmiňovaného saka zabere až tři týdny. „Korzety musejí být podšité plátnem, navíc je každý jiný. Já mám vrchní látku, která se musí podlepit,” popisuje složitý proces. „Potom ho musím podložit plátnem, které si naprošívám, přidám kostice a pak ho ještě musím vypodšívkovat, takže je ke konci třeba až z pěti vrstev,” líčí studentka postup. V samotném šití se toho podle ní mnoho nezměnilo. Přestože stroje byly stejné, šití bylo pracnější, protože samotné oděvy byly složitější. Jak sama říká, vrací se od pohodlného oblečení přizpůsobené době zpátky ke složitějšímu.

Aby získala přesný postup, prochází i staré návody. Třeba u krajky ji ale převede do nového a vytváří ji moderní technikou na laseru, přestože vychází z dobových vzorů. Někdy přemění i celý účel - třeba u techniky výroby fiží, což jsou řasené náprsní ozdoby. Původně byla technika určena na límce, ona na tomto principu vytvořila celý oděv. Využívá ale třeba i postupy, které se původně využívaly na vycpání brnění nebo techniku kordování určenou pro zpevňování oděvů. „Baví mě to, protože použitím takové techniky docílím jiného pocitu, daný materiál už není jen ten materiál, je už někam posunutý,” uzavírá své pocity Valtová.

Hana Valtová (@hana_valtova)

Studuje první ročník magisterského studia designu oděvu a obuvi na Vysoké škole uměleckoprůmyslové pod vedením Simony Rybákové, před kterou ji až do jejího loňského odchodu z pracoviště vedla Liběna Rochová. Ve své tvorbě využívá historické techniky, především z období 19. století. Stala se finalistkou soutěže pro mladé návrháře a návrhářky Van Graaf Junior Talent 2024, čímž získala možnost předvést své modely na letošním pražském Fashion Weeku.