Ptáme se

Hub se Češi nemusí bát ani jako materiálu pro interiérový design, upozorňuje projekt SAMOROST

Aby šířili povědomí o materiálu z mycelia jako vhodné alternativě pro design interiérů i stavebnictví, spojili se v projektu SAMOROST designéři i technologové. Iniciátorem je Stavební spořitelna České spořitelny (Buřinka). Praktickou stránku materiálu, který vzniká růstem podhoubí, zajišťuje Jakub Seifert ze společnosti Mykilio. Krásu jeho povrchu s využitím příznivých vlastností materiálu pak designérky Karolína Petřeková a Petra Jašicová kloubí v různorodých výrobcích, od akustických panelů po drobný nábytek.

Hub se Češi nemusí bát ani jako materiálu pro interiérový design, upozorňuje projekt SAMOROST
Hub se Češi nemusí bát ani jako materiálu pro interiérový design, upozorňuje projekt SAMOROST

Autorka textu a úvodní fotografie: Kateřina Hubertová

Jak jste přišli na využití mycelia a proč jste zvolili právě tento materiál?

Jakub Seifert: Využití mycelia není úplná novinka, v USA s tímto materiálem pracují už dvacet let. S Matějem Róthem jsme měli firmu na pěstování jedlých hub, ale brzy jsme zjistili, že houby lze zpracovávat i jinak, než je jen vařit. Velice nás to zaujalo a brzy jsme přeorientovali celou výrobu.

Hned na počátku jsme se spojili se studiem LLEV, které využívá mycelium pro výrobu forem na foukání skla. Zahájili jsme s nimi spolupráci a upravili pro ně materiál tak, aby byl odolnější teplu, takže vhodnější pro využití jako sklářská forma. Tím jsme skočili do nové éry české mutace tohoto materiálu, kdy jsme začali používat jiné vstupy, abychom docílili lepších vlastností. Měli jsme materiál a začali jsme přemýšlet, co všechno z něj můžeme vyrobit.

Jak takový materiál z mycelia vzniká?

JS: Na začátku je nějaký vstup, který obsahuje celulózu. Většinou je to nějaký odpad, typicky jde o piliny z dřevovýroby. Ty jsou pro houbu nejsnadněji stravitelné, ale mají spoustu dalších různých využití. My raději cílíme na odpady, s nimiž je jinak těžké něco udělat. Využít lze třeba zemědělské odpady, jako je konopné či kukuřičné pazdeří. Aktuálně používáme také papír z recyklovaného sádrokartonu. Zkoušeli jsme využít i celníky zabavené a rozemleté cigarety, kávovou sedlinu, karton, staré látky. Tento materiál musíme sterilizovat, tím vlastně houbám vyčistíme cestu, aby nemusely bojovat s jinými mikroorganismy a mohly se věnovat růstu. Po sterilizování materiál osadíme čistou kulturou houby, která v něm roste asi měsíc. Jakmile mycelium kolonizuje substrát, nameleme ho. Houba se tak stane sypkou, ale neumře, tedy neztratí schopnost růst. Tuto rozemletou hmotu nasypeme do formy, kde za dva až tři dny doroste do výsledného tvaru.

Pracujeme tedy se živým materiálem, což přináší různé výhody. Například můžeme do materiálu nechat zarůst některé prvky, nejčastěji dřevěné. Ještě po vyjmutí z formy je houba živá a stále roste, lze tedy nechat k sobě jednotlivé díly přirůst. Poté houbu deaktivujeme, čehož dosáhneme tak, že ji vystavíme teplotě vyšší než sedmdesát stupňů. Materiál usušíme a potom už jen nanášíme povrchové úpravy.

Povrch materiálu z mycelia na akustických panelech. Foto: Adéla Horelicová

Používáte jeden specifický druh houby?

JS: Ano, ta houba se jmenuje lesklokorka a má několik kmenů. Výsledný produkt můžeme ovlivnit mimo jiné právě volbou kmenů houby - některý z nich je například odolnější, jiný má specifickou barvu, nebo jiný povrch, třeba hebčí. Lesklokorka je z různých druhů nejuniverzálnější a nejpevnější, ale lze použít i jiné houby. Například z podhoubí hlívy ústřičné lze také vyrábět podobný materiál. Je sice měkčí, ovšem zase méně náročný na čistotu. Stejně tak lze použít troudnatec, což je stejně jako předchozí zmíněné chorošovitá houba, která vytváří enormní množství mycelia.

Houba lesklokorka. Zdroj: Stavební spořitelna České spořitelny (Buřinka)

Jaké produkty z mycelia v současnosti vyrábíte?

Karolína Petřeková: Jsou to převážně akustické panely, svítidla a drobnější nábytek, který je často tvořený kombinací mycelia a dřeva. Materiál z mycelia v tomto případě působí jako přírodní lepidlo, které se dokáže se dřevem spojit. Zároveň se tyto dva materiály esteticky doplňují. Nejčastějším využitím jsou akustické panely, které využívají specifické vlastnosti mykokompozitu. Je to pórovitý materiál, který má příznivé akustické vlastnosti a vytváří podmínky k difuzi zvuku a k jeho zachycení.

Petra Jašicová: Společně s Karolínou jsme pro projekt SAMOROST navrhly akustický panel Akusta a set taburetu a stolku Cepella. Taburet má konstrukci z překližky obalenou myceliem, které s překližkou srostlo. Vizuálně taburety připomínají pomyslnou houbu. Vytvořily jsme také velké kruhové svítidlo s led ambientním osvětlením Mycelion a svítidlo Hikari, u něhož jsme experimentovaly s prosvícením materiálu. Do středu mycelia jsme vložily bambusové tyče omotané kabelem, který tedy vede uvnitř materiálu. Houba kabel neporuší, protože je to plast a s tím podhoubí neinteraguje. Obě svítidla jsme zkombinovaly s akustickou funkcí.

Svítidlo Mycelion. Foto: Adéla Horelicová

Jak jste se k téhle práci jako designérky dostaly?

KP: Jsem studentkou designu na fakultě architektury ČVUT a k projektu jsem se dostala přes výzkumný ústav Molab, který spadá právě pod školu. Ten se zabývá 3D tiskem, a to nejen z mycelia, ale také z betonu, recyklovaného plastu a podobně. Právě v této laboratoři jsem narazila na Matěje Rótha, který zkoumal možnosti výrobků z mycelia. To mě nadchlo natolik, že jsem si to zvolila jako téma své bakalářské práce a později jsem do projektu vtáhla i Petru.

PJ: Mám vystudovaný interiérový design a pracovala jsem v pražských studiích, ale poté jsem se rozhodla osamostatnit. Také mě mycelium velmi zaujalo a myslím, že má velký potenciál. Když jsem se dozvěděla o možnosti spolupracovat na tvorbě produktů z tohoto materiálu, neváhala jsem.

Karolína Petřeková a Petra Jašicová na nábytku Cepella. Foto: Adéla Horelicová

Proč využíváte pro tvorbu forem právě 3D tisk?

KP: U mycelia je důležité dbát na přípravu formy a dobře ji promyslet. Materiál ve formě je ještě křehký a zároveň má hodně lepivou konzistenci, manipulace s ním proto musí být opatrná. Forma z 3D tiskárny je vhodná, protože je trochu ohebná a výrobek z ní lze snadno vyjmout.

PJ: Raději formu seskládáme z více částí, abychom z ní dokázali dostat výrobek bez porušení. Zároveň forma nedegraduje a lze ji využívat znovu a znovu. V Molabu ale neřešíme jen výrobu forem, zároveň zkoumáme možnosti tisku ze samotného mycelia.

Kavárenský stolek z mycelia. Zdroj: Stavební spořitelna České spořitelny (Buřinka)

Jak vidíte využití materiálů na základě mycelia v budoucnu?

JS: V projektu SAMOROST, na kterém spolupracujeme se Stavební spořitelnou České spořitelny a jejím programem inovací od Buřinky, hledáme využití tohoto materiálu ve stavebnictví. Mycelium je lehké a zároveň pomalu hoří, spíše jen oddoutnává. Díky těmto vlastnostem je ideálním využitím mykokompozitu izolace, může se stát náhradou polystyrenu. Další využití vidíme v akustických panelech pro odhlučnění.

PJ: Chceme dále pracovat s akustickými panely. Máme v plánu akustické testy a příští designy bychom už s Karolínou chtěly navrhovat spolu s akustikem. Plánujeme také hledat různé tvary tak, aby co nejvíce pohlcovaly zvuk. Chystáme akustické panely s profilovanějším povrchem, aby jejich funkce byla ještě výraznější. Věříme, že by bylo možné takové panely využít nejen v hudebních zkušebnách či studiích, ale i v různých veřejných prostorách, kavárnách, restauracích. Další možností jsou open space kanceláře, kde můžeme z akustických panelů vytvořit například dělící příčky.

Stěna z akustických panelů a svítidlo z mycelia. Zdroj: Stavební spořitelna České spořitelny (Buřinka)

Co v současnosti brání širšímu využití tohoto materiálu?

JS: Důležitou roli hraje veřejné mínění. Podle průzkumu, který na jaře tohoto roku realizovala Buřinka, si naprostá většina lidí vůbec neuměla představit, že by něco z tohoto materiálu měli doma.

KP: Přitom my Češi jsme národ houbařů, lidé mají k houbám kladný vztah, jen nevědí, že je možné použít je i tímto způsobem. Mají strach si houby pustit do interiéru…

JS: Je to hodně o osvětě. Když začne vznikat poptávka, tak se začne přizpůsobovat i trh a mohou začít vznikat továrny. Nyní je cena vysoká, protože jde o kusovou ruční výrobu. Ve větším množství by ale byla výroba cenově konkurenceschopná. Zároveň je výroba materiálu z mykokompozitu ekologická jak na vstupu -zpracovává odpad -, tak po skončení své životnosti. Takový výrobek lze spálit, kompostovat nebo rozemlít, sterilizovat a znovu osadit houbou… Jde o stoprocentně uzavřený cyklus.