Ptáme se
I květiny využívají reklamu. Zünc Studio hledá inspiraci v přírodě
Londýnské kreativní Zünc Studio vede jeho zakladatel – designér Ondřej Zunka. Se svým týmem zpracovává komerční kampaně pro „eco-friendly“ značky i experimentální projekty, které spojuje pojem biodesign. Přinášíme rozhovor o tom, co pro ně tento pojem znamená, jaké možnosti nabízí počítačová grafika a vizualizace v prohlubování našich znalostí o přírodním prostředí a jaký má design roli v udržitelné budoucnosti.
Text: Nikol Galé • Fotografie: Archiv Zünc Studia
Čím se vaše studio zabývá především?
Primárně se věnujeme komerčním kampaním pro světové značky a agentury. Naše expertiza pokrývá několik oblastí různých médií a instalací včetně CGI (počítačem generovaná grafika – pozn.red.), což nám dovoluje nabídnout klientům odlišná a inovativní řešení. Mimo komerční realizace pak často pracujeme na vlastních projektech, které mapují pro nás zásadní témata. Rozvíjíme myšlenky, které si podle nás zaslouží větší pozornost, kultivujeme své vlastní schopnosti a objevujeme nové možnosti vizuálního vyjádření. Experimentujeme s množstvím technologií od CGI nástrojů, přes 3D tiskárny a virtuální reality až po termální kamery.
Jakou roli ve vaší práci hraje příroda a přírodní prostředí?
Přírodní prostředí vnímáme jako nekonečně fascinující zdroj krásy a moudrosti. Příroda nás může hodně naučit, protože je to vlastně prvotní příklad reklamy – květiny využívají svých tvarů, barev i vůní, aby nalákaly opylovače. Existuje mnoho příkladů designu, který vychází z přírodních principů a elementů. Příkladem jsou japonské vysokorychlostní vlaky, jejichž tvar je inspirovaný tvarem zobáku ledňáčků, anebo lopuch, jehož přilnavé vlastnosti zase vedly k vyvinutí suchého zipu. My se inspirujeme podobně. Využíváme rostlinné symboliky a charakteristiky, abychom podpořili narativ. Nejraději s pomocí 3D softwarů překračujeme hranice možného v reálném světě.
Tým Zünc Studio spolupracoval například i na kampani pro Crocs. Foto: Zünc Studio
Vaše nekomerční projekty leží v experimentální a virtuální rovině, avšak s důrazem na materialitu. Jakou roli připisujete materiálům v současnosti, především pak těm nově vyvinutým a ekologickým?
V tomto ohledu se rádi vzděláváme a snažíme se zařazovat nové materiály do našeho každodenního života. Nedávno jsem navštívil výstavu absolventských prací na UAL: Central Saint Martins (University of the Arts – Akademie výtvarných umění v Londýně – pozn.red.) a byl jsem v tom nejlepším smyslu slova šokovaný studentskými projekty zabývající se tímto progresivním polem designu. Byl to inspirativní zážitek a naplnil mě nadějí, že mladší generace hledají lepší řešení a že mnohdy iniciativně přebírají vůdčí roli.
Najdou podle vás nové materiály i komerční využití?
Zvyšující se investice do této oblasti podporují finanční dostupnost produktů, a tudíž také jejich komerční využívání. Je skvělé sledovat například mycelium, které našlo své komerční využití ve výrobě bot i jako efektivní balicí materiál. Bude inspirativní sledovat, jak se také velké značky začnou více přiklánět k ekologickým alternativám a postupně začnou přebírat více zodpovědnosti za svou produkci.
V roce 2022 jste se stali součástí výstavy Invisible Forces, která byla uspořádána v Kunsthalle Praha. Vaše studio tam představilo několik imerzních projekcí včetně jedné interaktivní, která reagovala na pohyb diváka. Každá projekce zkoumala téma týkající se přírody, fotosyntézy, biosystémů a podobně. Můžete je popsat podrobněji?
Největší částí byl animovaný film Photosystem II, který zabíral tři stěny, tedy takřka celou místnost. Film ukazoval gradaci růstu rostlinné struktury, čímž diváka vtahoval dovnitř a poukazoval na to, jak titěrná je lidská existence v porovnání se stářím organismů produkujících fotosyntézu. Interaktivní dílo Part of The Equation vzniklo ve spolupráci s Lukášem Dřevjaným. Drobné rostlinné úponky podle pohybu diváka vypouštějí bublinky kyslíku, což hravým a jednoduchým způsobem klade důraz na symbiotický vztah mezi všemi živými tvory. Další projekcí byla Plastic Diet, na níž byl zobrazený oceánský „interiér“. Drobný třpytivý plankton plovoucí uvnitř se zachytává o rotující shluk buněk. Tato práce byla inspirována nově objevenými bakteriemi, které jsou schopny živit se mikroplasty.
Zakladatel Zünc Studia Ondřej Zunka. Foto: Archiv Ondřeje Zunky
Působivá byla i vaše projekce The Roots Are The Battery a také Living, Breathing Wall. Membránovitá zeď postupně prorůstající zelení jako by oddělovala svět Kunsthalle od jiného světa, v němž se míhají postavy podobně jako diváci na výstavě.
Geometrii Living, Breathing Wall jsme generovali s pomocí algoritmů založených na gyroidních, nekonečně propojených strukturách nacházejících se v přírodě. The Roots Are The Battery naproti tomu zobrazovala pomalu rotující kmen stromu s mohutnou kořenovou strukturou, jíž probíhají světelné záblesky. Světelná animace zpřítomňuje ukládání energie stvořené fotosyntézou do kořenů stromů.
Část instalace s názvem Bio-Encryption, která byla také součástí výstavy Invisible Forces, vycházela ze současných biologických studií, které se zaměřují na schopnost bakterie E.coli uchovávat velké množství dat. Jste fanoušky těchto technologií? Jak myslíte, že by se mohly využít v běžném životě?
Metodologie uchovávání dat v bakteriálním DNA je stále na počátku a rozhodně nemůže soutěžit s aktuálními úložnými systémy. Idea je to ale fascinující. Ve světě, kde jsou data vysoce ceněna, jsou možnosti a důsledky a těchto výzkumů nevypočitatelné. Současné řešení – počítače a hardwarová úložiště dat potřebují ke svému fungování veliké množství energie, takže idea biologického úložiště, jakkoliv vzdálená, může rozhodně měnit pravidla hry. Tato technologie má své limity, jako například ztrátu dat v průběhu replikace bakterií. I tak je to ale zásadní připomínka skutečnosti, že o světě ještě zdaleka nevíme všechno. Těším se na to, co dalšího objevy ještě přinesou.
Projekt The Future Laboratory. Foto: Zünc Studio
Jakou roli by podle vás měl design hrát ve světě ohrožovaném klimatickou a sociální krizí?
Dobrý design může zvýšit povědomí a znalosti o udržitelných alternativách a zároveň zvyšovat snahu o jejich zapojování do běžné produkce. Sami spolupracujeme se zodpovědnými značkami, které vytvářejí udržitelné produkty zmírňující produkci odpadu. Tato problematika se ale netýká jen designu. Profesionálové ze všech oborů budou nakonec muset ve své práci zohlednit principy udržitelnosti, dlouhé životnosti a cirkulárního designu (tzv. cradle-to-cradle design – pozn. red.). Bude potřeba přemýšlet nad užíváním materiálů i procesů šetrných k životnímu prostředí a nad vytvářením odolných produktů a celým jejich životním cyklem, tedy nad tím, aby všechny jeho části byly recyklovatelné či kompostovatelné. Zásadní je rovněž schopnost produkty raději opravit než vyhodit. Měly by být navrhovány tak, aby byly snadno opravitelné, pokud bude potřeba.
Existuje nějaký vysněný projekt, který byste si sami přáli realizovat?
Líbí se nám, co vytvářejí jiní designéři a studia – nedávno jsem viděl krásně zpracovaný motion design film pro výrobce klimatizací a přál jsem si, abychom ho udělali my. Jsme jen malá část celého ekosystému a žádný projekt nemůže být důležitější než ostatní. Jsme tady, abychom pomohli těm, kteří tvoří řešení pro udržitelnější budoucnost. Co si přejeme? Chceme být stále kreativním studiem, které pomáhá sdělovat příběhy inovativních a uvědomělých značek zodpovědně čelících budoucnosti.
18. 8. 2023
Aktuálně
►Kryštof Mařatka: Nové světy klavíru
► Evy Eisler – Ochočené nekonečno
► Seminář matériO' Fokus: Trendy a šetrné materiály v praxi 28.11.
► Heimtextil 2025: Textil jako most mezi minulostí a udržitelnou budoucností
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
15. 11. 13:02
Dobrý den, děkuji za další zajímavý článek. Rád bych upřesnil, že v některých z ...
Michael Rada - Recyklovaná jízda: Skateboardy z leteckých součástek i rybářských sítí
18. 10. 16:13
Dobrý den, děkuji za zajímavý příspěvek. Je škoda že autoři nejnovějších publikací, ...
Michael Rada - Řemesla, 1. díl: Proč v Evropě mizejí umělecká řemesla a jaké jsou jejich vyhlídky do budoucna?
20. 9. 14:38
Velice děkuj za "jiný" rozhovor, kromě lásky k materiálu z něj čiší LÁSKA k PRÁCI a ...
Michael Rada - EVA JANDÍKOVÁ: LNU KE LNU