Téma

Pletení v 21. století? Hacknuté pletací stroje a open source komunita pletařů

Hladce a obrace. Pletení se může zdát jako zastaralý koníček, který se do dnešního světa plného techniky nehodí. Pletení ale naopak kolem sebe za posledních patnáct let shromáždilo velmi aktivní komunitu inženýrů, programátorů, nadšenců a pletařů. Ti společně propojují programování a tradiční řemeslo a jejich online fóra otevírají aktuální témata spojená s open source designem.

Pletená interaktivní mapa hvězdné oblohy softwarové inženýrky Sarah Spencer.

Pletená interaktivní mapa hvězdné oblohy softwarové inženýrky Sarah Spencer.
Pletená interaktivní mapa hvězdné oblohy softwarové inženýrky Sarah Spencer.

Text: Barbora Pešek • Úvodní foto: State Library Victoria

Mohlo by se zdát, že všechny způsoby, jakými lze plést, musí přece být za tři tisíciletí, kdy lidstvo provléká očka, vymyšlené. K ručnímu pletení se postupně přidaly pletací stroje, které se ve druhé polovině dvacátého století těšily velké oblibě ve firmách, ale i v domácnostech. V posledních několika letech se ovšem domácí pletací stroje posunuly z roviny ručních prací do jiného kontextu. Díky reverznímu inženýrství, DIY úpravám a open source zlepšovákům jsou zajímavou „hračkou” i pro programátory a techniky.

Video: Sarah Spencer, Handmade Universe

Pletařská komunita funguje na principu open source, tedy zjednodušeně na bezplatném sdílení postupů, kódů a licencí. Tento přístup pletařům a programátorům umožňuje společně diskutovat ověřené techniky, úspěchy i neúspěchy. Začínající pletaři tak nemusí procházet úskalím těžkých technických začátků a nezdarů sami. Mají k dispozici software a technické know-how, programátoři zase mohou čerpat z materiálových zkušeností pletařů.

Laickým pohledem jde celou pletařskou komunitu rozdělit na dvě skupiny. První jsou programátoři a inženýři, kteří vyvíjejí software a je pro ně zajímavé, jak stroj funguje a co s ním lze dělat. Druhou skupinu tvoří pletaři, designéři a nadšenci, které zajímá materiál a pletení, ale neumějí programovat.

Video: Privacy sweater a návod, jak na to. Body-technology-interface od Becky Stern.

Zájem o pletení na pletacích strojích odstartoval před patnácti lety Steve Conclin, programátor, který vytvořil emulátor¹, díky němuž mohl propojit pletací stroj s počítačem. Podobné vlastní hacky stroje na tomto emulátoru postavila například autorka DIY návodů a každodenních „vynálezů” Becky Stern nebo inženýrka z MIT Limor Fried, která založila portál Adafruit. Obdobných projektů vzniklo několik, vždy ale vyžadovaly, aby člověk, který chtěl na pletacím stroji dělat i něco jiného než přednastavené vzory, musel umět dobře programovat.

Zásadní změnu přinesl memeAYAB a img2track, které jsou postavené tak, že nevyžadují pokročilé znalosti programování. Domácí pletací stroje tak začaly fungovat podobně jako 3D tiskárny. Stačí stáhnout data z internetu a stroj je schopný vyplést produkt podle návrhu.

Upravený „hacknutý” stroj je schopný vyplést jakýkoliv jpeg podle návrhu. Foto: Jak na to - návod Becky Stern

Velkou část komunity pletařů tvoří starší Američanky, které byly zvyklé pracovat s elektronikou, některé z nich tyto stroje dříve v USA i prodávaly. Jednou z nich je Alessandrina Costa, která sdílí na svém webu obrovskou knihovnu vzorů, postupů a zdrojů pro všechny, kteří se této činnosti chtějí věnovat. V Čechách se ke komunitě přidali Zuzana Ševčíková, Michal Cáb a Bronislava Orlická. Pletou jako skupina Armor a Zuzana občas organizuje workshopy, kde si pletací stroj mohou vyzkoušet i jiní zájemci.

Z výstavy skupiny Armor. Foto: Marek Volf

Mladí lidé a designéři chtějí pracovat společně a mimo hranice oborů. Na rozdíl od individualismu nabízí open source spolupráci v mezinárodním týmu, vytváření a sdílení nástrojů, postupů a neutajování pramenů. Změnu přístupu zatím příliš nereflektují školy, jak upozornila už před několika lety Lidewij Edelkoort, nizozemská prognostička v oblasti trendů, ve svém slavném textu a přednášce Anti Fashion Manifesto. Studenti se však stále učí design a navrhování produktů způsobem, který už není ve 21. století aktuální.

Z výstavy skupiny Armor. Foto: Marek Volf

Výrobci pletacích strojů zatím v domácím pletení nevidí potenciál. Zvýšený mediální zájem o komunitu pletařů zatím přinesl jen to, že se stroje začaly v online bazarech prodávat za daleko vyšší částky, než před několika lety. Dalším krokem snad bude, že firmy uvidí v lokální menší produkci obchodní příležitost a vrátí tyto stroje znovu do výroby.

---

Poznámky:

Děkuji Zuzaně Ševčíkové za zdroje informací o fungování pletařské komunity.

¹Emulátor je v informatice druh softwaru umožňující běh počítačových programů na jiné platformě (architektuře, operačním systému), než pro kterou byly původně vytvořeny a kterou samy od sebe podporují.