Všímáme si

Plast z mrtvých much, AI a nové materiály a blant-based barvení hliníku

Plast z mrtvých much, AI a nové materiály a blant-based barvení hliníku
Plast z mrtvých much, AI a nové materiály a blant-based barvení hliníku

Text: redakce Material Times • Foto: Unsplash/Chris Curry

Plast z mrtvých much

Mrtvé mouchy by se podle vědců z Americké chemické asociace daly použít k výrobě biologicky rozložitelného plastu. Konkrétně jde o druh Hermetia ilucens (v angličtině black soldier fly), jehož larvy se používají pro krmení zvířat a ke konzumaci odpadů. Dospělí jedinci se už takto použít nedají, což by mohl nový objev změnit. Vědci z mouchy dokáží izolovat a vyčistit chemické látky a přeměnit je na funkční bioplast. „Moje skupina už dvacet let vyvíjí metody, jak přeměnit přírodní produkty – například glukózu získanou z cukrové třtiny nebo stromů – na rozložitelné a stravitelné polymery, které se v životním prostředí neudrží,“ říká hlavní řešitelka projektu Karen Wooley. Mouchy, které její tým zkoumal, obsahují mnoho chitinu, což je netoxický, biodegradabilní polymer na bázi cukru. Výzkumníci z něj již vytvořili například hydrogel, který dokáže za pouhou minutu absorbovat ve vodě 47násobek své hmotnosti.

Laboratoře využívají AI k vývoji nových materiálů

Doba od vědeckých výzkumů nových materiálů k uplatnění jejich závěrů by se mohla znatelně zkrátit. Alespoň to má v plánu Akcelerační konsorcium Torontské univerzity, které vede profesor Alán Aspuru-Guzik. Akcelerační konsorcium je iniciativa, která buduje samořídící laboratoře. Jde o novou technologii, která používá umělou inteligenci a robotiku k tomu, aby značně urychlila čas i náklady na vývoj pokročilých materiálů. Proces objevování, který by v průměru trval dvacet let a stál sto milionů dolarů, lze zefektivnit na pouhý jeden rok a jeden milion dolarů. Technologie samořídící laboratoře umožňuje vědcům předem definovat požadované vlastnosti materiálu a nechat laboratoř pracovat autonomně, takže už vědci nebudou muset strávit nespočet hodin prováděním pokusů. Nyní se pomocí této technologie hledají například korozivzdorné slitiny, které by měly být složeny z mnoha prvků.

Plant-based barvení hliníku

Nizozemské designérské studio Loop Loop se podle webu Deezen stalo průkopníkem procesu přidávání barvy do hliníku pomocí pigmentů vyrobených z rostlin, nikoliv z ropy. Stalo se to tak, že zakladatelé Odin Visser a Charles Gateau vyrobili čtyři pigmentové roztoky na biologické bázi, které lze na hliník aplikovat prostřednictvím eloxování (proces povrchové úpravy, při němž se obvykle používají pigmenty na bázi ropy). V historii fungování studia je to prý nejsložitější problém, který kdy řešili. „Přírodní pigmenty se používají stále častěji, ale většina z nich je v kontextu eloxování naprosto neúčinná," vysvětluje Visser. „Museli jsme se ponořit hluboko do chemie a použít zdroje od výzkumných prací až po chatboty s umělou inteligencí, abychom pochopili základní principy, které rozhodují o tom, zda pigment bude fungovat, nebo ne,“ dodává.

Fanoušci Coldplay vyrábějí elektřinu přímo na koncertě

Britská kapela Coldplay se rozhodla své turné Music of The Spheres Tour rozjet ekologicky a své emise CO2 snížila na polovinu. Posadila fanoušky na rotopedy, aby společně s fotovoltaickými panely napájeli show. Elektřinu získávají také z kinetických tanečních podložek, které rozmisťují po stadionech. Více o tom, jak se Coldplay snaží snížit svou ekologickou stopu, si můžete přečíst v článku webu Ecoista.