Téma

Gramofonové desky, které neškodí životnímu prostředí. Nizozemci je vyrábějí z PET, Britové zas z bioplastu

Vinylové desky jsou pro milovníky kvalitního hudebního zážitku nenahraditelné. Přežily nástup kompaktních disků i streamování hudby a nyní se opět vracejí na výsluní. Velkou zásluhu na tom mají i Češi. Největší světová továrna na výrobu gramodesek se totiž nachází ve středočeské Loděnici. V souvislosti se současnou vlnou zájmu o ekologii se ale na povrch dostala otázka udržitelnosti samotného vinylu.

Gramofonové desky, které neškodí životnímu prostředí. Nizozemci je vyrábějí z PET, Britové zas z bioplastu
Gramofonové desky, které neškodí životnímu prostředí. Nizozemci je vyrábějí z PET, Britové zas z bioplastu

Text: Kateřina Hubertová • Úvodní foto: Unsplash/Ivan Dorofeev

Výroba gramodesky je poměrně složitý proces, při němž se zvuk zaznamenává analogově, ve formě spirálové drážky. Nejprve se na speciálním stroji připraví negativ matrice s drážkou hudebního záznamu. Z něho pak v galvanické lázni vzniká samotná niklová matrice, která už slouží přímo k lisování jednotlivých desek. To probíhá při teplotě téměř 200 stupňů Celsia a pod tlakem přes 100 tun. Váha desky se nejčastěji pohybuje mezi 130 a 190 gramy, vyšší váha přispívá k její kvalitě.

Pohled do historie: od šelaku k vinylu

Historie gramofonových desek sahá až k Thomasu Edisonovi, do osmdesátých let 19. století. Původně se na ně vešly jen asi tři minuty záznamu a vyráběly se z tvrdé gumy, později ze šelaku, materiálu získaného z výměšků jihovýchodního asijského brouka. Tuto hmotu na bázi asfaltu nebo dehtu lidé seškrabávali ze stromů.

Šelak jako předchůdce vinylu byl i jeho ekologičtější variantou, dnes by ale jeho použití nepřicházelo v úvahu. Zásoby tohoto materiálu totiž přestaly dostačovat už za druhé světové války, od roku 1948 tak jako materiál pro výrobu desek nastoupil na scénu vinyl, přesněji polyvinylchlorid. Změnila se i rychlost přehrávání a přišly takové gramodesky, jaké známe dnes: s otáčkami 33⅓ rpm a délkou záznamu na jedné straně kolem dvaceti pěti minut.

Česko je vinylová velmoc

Společnost GZ Media je největším světovým producentem gramofonových desek, vyrobí asi čtvrtinu celkové produkce. Své desky si u české firmy nechávají lisovat nejslavnější osobnosti populární hudby jako Rolling Stones či U2.

Tradice výroby desek v Loděnici sahá až do roku 1951. Gramofonové závody zásobovaly deskami celou východní Evropu a vinylová hmota vyráběná v Československu se ve velkém množství rovněž vyvážela do zahraničí.

Stejně jako po celém světě, i v Loděnici bylo lisování desek v 90. letech ohrožené zánikem. Počty prodaných desek rok od roku klesaly – z pěti milionů v roce 1990 na stovky tisíc o několik let později. K plánované likvidaci strojů ale naštěstí nedošlo, snad i kvůli určité nostalgii zaměstnanců podniku. Zachování lisů a dalšího vybavení pro výrobu desek se o pár let později pro českou společnost stalo velikou výhodou, když zájem o poslech desek začal opět stoupat. Dnes má firma přes dva tisíce zaměstnanců, působí v osmi zemích světa a každý den vyrobí skoro 200 tisíc desek. Stále přitom využívá původní stroje, které si postupně zdokonaluje.

Gramodesky z vinylu by při skladování vždy měly stát vertikálně. Kdyby byly naskládané na sobě, váha by mohla drážky poškodit. Také by neměly být blízko zdroje tepla, které tento materiál deformuje. Foto: Unsplash/Samuel Regan-Asante

Loňský rok byl rekordní

Prodeje vinylových desek rostou už více než deset let. Ještě větší nárůst poptávky pak zaznamenali výrobci v době pandemie covidu-19, kdy lidé nemohli chodit na koncerty a začali se orientovat mimo jiné i na kvalitní domácí poslech hudby. Loňské prodeje byly s více než sedmi sty milionů kusů největší za poslední tři desetiletí.
Zájem je tak obrovský, že továrny ani nestíhají vyrábět požadované množství. K výrobě vinylů se dokonce vracejí i firmy, které jejich výrobu už dávno ukončily, jako třeba společnost Sony, která poslední gramodesku vyrobila v roce 1989. Ve Spojených státech za poslední roky otevřelo několik nových továren a svou pobočku v Nashvillu otevřela i česká firma GZ Media z Loděnic.

Problém jménem PVC

Polyvinylchlorid, plast známý také pod názvem PVC, má kromě dobrých akustických vlastností i malý tepelný odpor a je voděodolný. Proto je velice rozšířený, mimo jiné se používá také pro výrobu potrubí či podlahových krytin. Zároveň je ale jedním z plastů, které nejvíce škodí přírodě. Organizace Greenpeace ho dokonce označila za ekologicky nejškodlivější plast. Získává se ze surové ropy a při jeho výrobě se uvolňují toxické chemikálie na bázi chlóru, které se hromadí ve vodě i ve vzduchu a šíří se i skrze potravinový řetězec.

K nevýhodám patří také skutečnost, že je obtížné materiál zlikvidovat, recyklovat nebo rozložit, na což upozorňuje i Kyle Devine, který napsal knihu o dopadu hudebního průmyslu na životní prostředí. Jedna dlouhohrající deska obsahuje přibližně 135 gramů PVC, což představuje uhlíkovou stopu o velikosti asi půl kilogramu oxidu uhličitého. Desky se navíc vyrábějí na desítky let starých strojích, které jsou energeticky náročné a produkují velké množství škodlivého zbytkového odpadu.

Poškozené gramofonové desky se ale dají použít i jinak. Příkladem je umělec Ivan Jurečka, který starým deskám dává druhý život a vyřezává z nich například různé portréty, siluety a další motivy. Při výrobě se snaží minimalizovat odpad, a tak i z nepoužitých odřezků vyrábí své vizitky.

Alternativa z polyethylenu a PET

Nizozemský projekt Green Vinyl Records přišel s novou, ekologičtější výrobou. Jeho gramofonové desky jsou ze směsi různých typů polyethylenu a PET. Liší se i metoda jejich výroby, která neprobíhá lisováním jako u vinylu, ale odléváním, podobně jako při výrobě CD. Vznikne tak čirá, potisknutelná či obarvitelná deska, která by měla zachovat pocit známý při poslechu vinylového nosiče.

Udržení kvality zvuku potvrzují i odborníci, například lektorka udržitelnosti Sharon George na Keele University v Anglii. Zvuk by navíc neměl ztrácet kvalitu ani po více přehráních. Výrobce slibuje první změny až po čtyřech stovkách poslechů, což je dokonce více než u běžných vinylových desek. Samozřejmě ale v obou případech záleží na tom, jak se o ně majitel stará.

Alternativní cestou se v Nizozemsku pustila také lisovna desek Deepgrooves. Vyrábí je z PVC na bázi vápníku a zinku, obsahujícího netoxické stabilizátory šetrné k životnímu prostředí. Zaměřuje se i na úspory energie, kterou navíc získává z obnovitelných zdrojů. Podle ředitele společnosti Chrise Roorda výroba produkuje minimální množství odpadu a továrna se v co největší míře snaží o recyklaci.

Desky z výroby Deepgrooves. Foto: Facebook Deepgrooves

V Británii testují bioplasty

Britská firma Evolution Music vyrobila pod názvem Evovinyl první vinylovou desku z bioplastu na světě. Letos na jaře, po téměř pěti letech testování tohoto inovativního materiálu, začala přijímat první objednávky. Materiál pro výrobu desek tvoří rostlinný základ z cukrů a škrobů, který je doplněn přírodními minerálními pojivy a netoxickými přísadami do barvy. Tyto přísady také pomáhají průtoku při zahřívání v lisovacích strojích. Výroba probíhá stejně jako u klasických desek, díky čemuž je možné využít stávající stroje.

Pokud jde o kvalitu zvuku, výrobce přiznává, že nedosahuje zážitku z těch nejkvalitnějších vinylových desek, které se dnes vyrábějí. Jejich průměrné produkci se prý však vyrovná. Pokud jde o dlouhodobou udržitelnost kvality zvuku, vzhledem k tomu, o jak nový produkt jde, je zatím těžké tento parametr s jistotou potvrdit. Díky antistatickým vlastnostem materiálu však jeho výrobci doufají, že ani v tomto ohledu nebude nový materiál za vinylem nikterak pozadu.

Materiál již testovalo několik lisoven na celém světe včetně české loděnické společnosti GZ Media. Redakce Material Times tuto společnost oslovila, ta se však k výsledku testování odmítla vyjádřit.