Ptáme se

Ochrana památek, sociální podnikání i osvěta. „Památky nejsou jen hrady a zámky,“ říká Aleš Kozák z Propamátek

Institut pro památky a kulturu je nezisková organizace, která podporuje a chrání kulturní dědictví. Provozuje portál Propamátky, vydává časopisy a v současnosti lidé mohou hlasovat pro svého favorita v soutěži Máme vybráno. Organizace pomáhá nejen památkám, ale díky svému systému sociálního podnikání také lidem s hendikepem. Zakladatel Aleš Kozák věří, že nejdůležitější pro záchranu památek je šířit o nich informace. Protože čím víc lidí o nich ví, tím víc jich může pomoci.

Ochrana památek, sociální podnikání i osvěta. „Památky nejsou jen hrady a zámky,“ říká Aleš Kozák z Propamátek
Ochrana památek, sociální podnikání i osvěta. „Památky nejsou jen hrady a zámky,“ říká Aleš Kozák z Propamátek

Autorka textu a fotografie: Jana Přistoupilová

Začněme nejprve vymezením pojmů. Co všechno vlastně může být památkou?

Existují dva pohledy. Prvním je legislativní pohled, kde je památka zapsaná jako kulturní památka, nebo národní kulturní památka. Dále jsou památkově chráněná území, jako jsou městské zóny a rezervace. Druhým pohledem jsou drobné místní komunitní památky, kterých je velké množství. Zapsaných památek je přes čtyřicet tisíc a další tisíce jsou místními památkami, které nemají tak významné hodnoty, aby byly státem zapsány, ale přesto mají kulturní hodnotu a jsou součástí našeho dědictví.

Jaký věk musí mít památka, aby byla považována za hodnou ochrany?

Je to relativní věc. Pokud památka není zapsaná, je to o našem přesvědčení a dobré vůli. Stáří památky záleží na každém případu. Existují památky z 20. století, které mají jen několik desítek let. Každý případ je individuální.

Když někdo například vlastní opravdu starý dům, který má jistou kulturní hodnotu, ale není zapsaný, může i tak využívat dotací, o kterých mimo jiné informujete na portálu Propamátky?

Je to případ od případu. Někdy záleží právě na té památkové ochraně. Státní i nestátní vyhlašovatelé dotací často preferují komunitní přístup, tedy zapojování samotných lidí spíše než historický význam památky. Určitě záleží na budoucím využití objektu. Čerpat veřejné dotace na soukromý objekt může být komplikovanější.

Vaše organizace Institut pro památky a kulturu existuje už skoro šestnáct let. Jak se podle vás za tu dobu změnila?

Začínal jsem sám a dnes máme kolem deseti až dvanácti lidí, většina z nich jsou zaměstnanci. Máme vlastní tým a velkou komunitu čtenářů, dárců a příznivců kolem nás. Financování jsme stabilizovali, to na začátku bývá vždy nejisté, ale v tom poslání – v podpoře majitelů památek a záchraně kulturního dědictví – se podle mne nic nezměnilo. Jen se zvýšil se počet projektů. Nejdřív byly hlavně konference a teď je asi nejdůležitější náš časopis a internetový portál Propamátky.

Takže vaše motto stále zůstává "zachraňování památek pomocí informací"?

My nezachraňujeme památky sami, ale snažíme se inspirovat veřejnost. Pomáháme majitelům, poskytujeme informace online i off-line, ve formě časopisu a internetového portálu.

Jak můžou informace pomoci při záchranách památek?

Zásadně, protože pak víte, jak na to. Existují principy, které fungují a při opravě památek se jimi můžou lidi inspirovat. Ať už samotnou obnovou, tak i financováním a provozem stavby. Ty projekty si často nemusejí konkurovat, protože jsou na úplně jiných místech republiky. Proto by byla škoda, kdyby o sobě navzájem nevěděly – takže my jim i pomáháme, aby se mohly vzájemně inspirovat.

Podporujete některé památky i finančně?

Napřímo památky podporujeme pouze v projektu Máme vybráno. Na našich webových stránkách mamevybrano.cz pořádáme soutěž veřejných sbírek. Aktuálně probíhá více než tři sta takových sbírek napříč Českem. Z prvního kola soutěže vzejdou krajští vítězové, které následně podpoříme částkou přesahující sto tisíc, poměrně podle hlasů, které jim dala veřejnost.

Jaké požadavky musí splňovat památka k přihlášení do soutěže?

Podmínka je pouze jedna – památka musí mít vyhlášenou veřejnou sbírku. Vyhlášení veřejné sbírky nemůže provést soukromá osoba, jako je třeba vlastník památky. Musí to být právnická osoba, například nezisková organizace, firma, město nebo církev. Existují i případy, kdy objekty nejsou ani zapsané jako památky. Například jsme měli historické památníky, varhany, zvony či sochy. Jsou i případy, kdy se soutěže zúčastňují různé nestandardní projekty, jako je třeba rekonstrukce parní lokomotivy, obnova barokního statku nebo studny v Boromejské zahradě v Praze.

Je soutěž užitečná i pro ty, co nevyhrají?

Hlavním cílem soutěže je rozšířit povědomí o ochraně památek a umožnit podporu všem. Kategorií je v soutěži více, například finančně nejúspěšnější veřejné sbírky. Tím chceme ukázat, kolik prostředků na památky jde vybrat. Výhra není to hlavní. Nejdůležitější je pak propagace objektů v médiích. Je také zajímavé sledovat, jak se díky soutěži lidé dozvídají, že památky nejsou jen hrady a zámky, ale mohou to být i lokomotivy, nádraží, rozhledny nebo právě památníky.

Lidé mohou hlasovat v soutěži až do konce srpna. Jak velký je zájem veřejnosti?

Zájem o hlasování v soutěži se každý rok liší. Nejvyšší počet hlasujících, který si pamatuji, byl kolem jedenácti tisíc. V prvním kole letošní soutěže se zapojily přibližně tři tisíce lidí. Nyní probíhá druhé kolo. Jaký o něj bude zájem, uvidíme na konci léta. V minulém roce se ve druhém kole zapojilo přibližně osm tisíc hlasujících. Počty hlasů také závisí na síle fanouškovské základny a příznivcích daných sbírek a památek.

Nepodporujete jen památky, vaše aktivity mají i sociální rozměr. Jak to jde dohromady?

Naše organizace využívá sociální podnikání s cílem podporovat jak památky, tak i lidi s handicapem nebo zdravotním znevýhodněním. Většinu našeho týmu tvoří právě tito lidé. Zapojují se do projektů a přispívají svými schopnostmi. Podílejí se na shromažďování a přípravě informací pro naše média. Tímto způsobem propojujeme svět sociálního podnikání s kulturním prostředím a pomáháme lidem s handicapem získat smysluplnou pracovní příležitost.

Přináší tento typ podnikání nějaká úskalí?

Záleží na tom, jaký máte tým, a jak ho poskládáte. Koordinace je určitě náročnější, protože všichni zaměstnanci mají zkrácený pracovní úvazek kvůli svému zdravotního stavu. Snažíme se dávat pozor na korekturu, protože zkrátka občas je větší počet chyb. Také nabízíme práci z domova, takže je náročnější součinnost. Nechceme se na to ale nijak vymlouvat, máme i své systémy, které nám pomáhají koordinovat a plánovat projekty v tomto pracovním prostředí.

Jsou tu i nějaké výhody?

Kdo má rád lidi a nějakým způsobem s nimi dokáže trpělivě pracovat, toho to obohatí. Ale zároveň je třeba počítat s tím, že to není jednoduché. Výhodou je příspěvek na mzdy. Na jejich část, nikoli celé. V našem případě je to asi třetina rozpočtu, další finanční zdroje musíme hledat jinde.

Jaký význam pro fungování vaší organizace mají evropské dotace?

Pro naši organizaci měly význam především v počáteční fázi. V roce 2010 a 2011 jsme získali dotaci ve výši tři a půl milionu korun na založení a rozvoj sociálního podniku. Díky této dotaci jsme mohli zaměstnat první tři lidi s handicapem. Od roku 2012 jsme však neměli žádnou další evropskou dotaci a snažíme se financovat naši činnost pomocí podpory od sponzorů a vlastních příjmů z podnikání, kdy nabízíme placené služby.

Jak může veřejnost aktivně přispět k ochraně a obnově památek, pokud nemůže přispět finančně?

Lidé se můžou podívat kolem sebe, třeba ve svém bydlišti, a najít organizace, které se zabývají zachováním památek. Ty také můžou najít na našem portálu. Můžou se zapojit a pomoct tím způsobem, jakým umějí – pomoci manuálně, při marketingové a komunikační podpoře nebo jiných činnostech, které jsou potřebné. Dobrovolnictví nevyžaduje finanční prostředky, jen volný čas.

Na portálu Propamátky zveřejňujete i firmy, které mají zkušenost s rekonstrukcemi památek. Co musejí splňovat, abyste je zveřejnili?

Své zkušenosti dokládají třemi referencemi, které tam pak zveřejňujeme. Je to forma pomoci jednak majitelům, že můžou najít někoho se zkušenostmi, a je to také určitá prezentace firem. Samozřejmě je nekontrolujeme všechny ihned, protože máme víc než tisíc zápisů, ale kdyby se ukázalo, že údaje nejsou pravdivé, ze seznamu je vyškrtneme.

Je ještě něco, co by se od vás měli zájemci o obnovu památek dozvědět?

Pokud je památky zajímají, mohou se podívat na časopis, který vydáváme. Ten je v archivu na našich stránkách přístupný zdarma. Pokud by si chtěli přečíst i aktuální čísla, tak ty posíláme všem, kdo nám přispějí, ať už jednorázově nebo pravidelně. A ještě snad vzkaz pro lidi, kteří mají nějaký zdravotní hendikep a chtěli by pracovat u nás v redakci. Zkuste se na mě obrátit a možná vymyslíme nějakou formu spolupráce.