Ptáme se

„Celá výroba je improvizací,“ říká kovář, který vyrábí šperky a nože z damascénské oceli

Nože z damascénské oceli, které vyrábí kovář Lubomír Kočí, jsou tak ostré, že na výstavách vystavuje jen speciální kousek. Speciální na něm je, že je záměrně trochu otupený. Návštěvníci prý mají ve zvyku přejet po čepeli palcem, aby zkusili, jak je ostrá, a mohli by se pořezat. Kromě nožů vyrábí Lubomír Kočí z damascénské oceli i kované prsteny.

„Celá výroba je improvizací,“ říká kovář, který vyrábí šperky a nože z damascénské oceli
„Celá výroba je improvizací,“ říká kovář, který vyrábí šperky a nože z damascénské oceli

Autor: Miloš Popp • Fotografie: z archivu Lubomíra Kočího

Kdy jste s profesí kováře začal?

Už můj táta byl kovář a svářeč. Já jsem dostal první zakázku v roce 1985 - to jsem byl ještě hodně mladý. Vyrobil jsem tehdy pro Barrandov různé zbraně do historického filmu Dva na koni a jeden na oslu.

Jak jste se potom dostal k náročné výrobě damascénské oceli?

Technologii damascénské oceli u nás znovu objevujeme formou pokus – omyl. Pokud jde o mě, cech kovářů mi nabídl školení v Brně u kováře Josefa Hrušky, o kterém se říká, že byl u nás v použití damascénské oceli první.

Čím vás tato ocel zaujala a co všechno z ní vyrábíte?

Napřed jsem z damascénské oceli vyrobil pár nožů pro kamarády. A když jsem viděl ty krásné vzory materiálu na noži, vyrobil jsem i šperky pro manželku a rodinu. Chtěl jsem zkusit něco nového a neobvyklého, a tak začaly vznikat prsteny, jejichž podoba pochází z kresby damaškových nožů.

Z jakých materiálů své nože a šperky vyrábíte?

Šperky z nerezového damašku někdy doplňuji zlatem nebo stříbrem. Používám i taušírování, vtepávání zlatého drátu do prstenu. Dříve se tak zdobilo hlavně bojové brnění panovníků. Dělám také zlaté výplně prstenu z damascénské oceli, nebo celozlaté prsteny s damascénskou ocelí uprostřed. Šperky zdobím diamanty a jinými kameny. K výrobě šperků i ke zdobení nožů používám také damašek ze dvou vrstev modrého titanu, který se dobarvuje buď vysokými teplotami, nebo elektrochemicky. A někdy používám i zirkonium – kov, který si lidé někdy pletou se zirkonem, což je ale minerál. Zirkonium se dá teplem dobarvit až do černa, zatímco titan se zbarvuje celým spektrem barev kromě černé. Také už jsem použil vrstvení různých barevných kovů – například měď a stříbro, jako to dělali kdysi v Japonsku. Tomuto postupu říkají mokume gane. Je možné pracovat i s meteoritem.

Lubomír Kočí se svou manželkou Janou nabízejí i zážitkové kování. Foto: Archiv Lubomíra Kočího

Čím je meteorit specifický?

Má v sobě krásnou kresbu a zajímavé dekorativní nepravidelné geometrické obrazce. Meteorit lze i kovat, ale tím se poničí ona originální neopakovatelná struktura.

Jaké materiály používáte na rukojeti nožů?

Různé. Dřevo, měď, mosaz, dokonce i mamutí stoličky. Některé rukojeti pak ještě stabilizuji pryskyřicí pro vysokou odolnost a dlouhou životnost.

Je možné během výroby improvizovat?

Celá výroba je improvizací, je rukodělná a každý kus je tak originálem. Ale hodně záleží na tom, jakou představu má zákazník a jaký vzhled si vybere.

Vaše žena Jana je také kovářka a na celosvětovém setkání uměleckých kovářů v soutěži Hefaiston na hradě Helfštýn jste minulý rok získali první cenu. Za co konkrétně?

Vyhráli jsme s kolekcí Dračí fantazie v kategorii šperky. Na Hefaistonu soutěží mnoho kovářů, takže si této ceny velmi vážíme. Rád bych zmínil třeba kováře Pavla Ševečka, velmi šikovného nožíře i šperkaře. Hefaiston doporučuji navštívit, je tam opravdu mnoho krásných kovaných výrobků k vidění i k zakoupení.

Spolu s manželkou nabízíte kromě výrobků i zážitkové kování. O jaké zážitky jde?

Zákazníci se podílejí na výrobě. Je nádherné vidět jejich nadšení a chuť naučit se něco nového. Občas je práce v kovárně tak nadchne, že přemýšlejí o pořízení kovadliny a výhně. Přímý kontakt se zákazníky je přínosem pro obě strany. Často mají zajímavé nápady a spolu pak řešíme, jestli je to technicky proveditelné.