VŠÍMÁME SI
Hobbymarket jako geologickou lokalitu ukazuje výstava v galerii VI PER
Výstavní projekt Planetary Home Improvement zkoumá osud stavebních materiálů. Přirovnává obchody se stavebními materiály k moderním lomům a skrze vystavené artefakty se snaží nahlédnout na problematiku materiálů, které se dennodenně používají v architektuře, s důrazem na jejich geologický původ.
Text: Simona Martínková • Foto: Zdeněk Porcal (Studio Flusser)
Galerie VI PER v pražském Karlíně chce poukázat svým programem na velký potenciál architektury a umění ve společnosti a volí témata, jež představují nové souvislosti a podněty. Zaměřuje se na architekturu v nejširším slova smyslu, na její vazby a průsečíky k současnému umění, urbanismu, designu, médiím, technologiím, politickým, právním, sociálním, ekonomickým a ekologickým kontextům. Za projektem, který je součástí Future Architecture Platform stojí dvojice historiček umění Irena Lehkoživová a Barbora Špičáková, jež se snaží na mezinárodní úrovni otvírat prostor pro mezioborový výzkum a diskusi. Součástí galerie je i knihkupectví zaměřené na architekturu.
Minerální vlna, sádrokarton nebo rychletuhnoucí směs na štuk se zpracovávají do produktů, jež se dále balí, skladují, vrší na sebe a prodávají v globálních dodavatelských řetězcích pro kutily (například v Bauhausu, OBI nebo Hornbachu). Výstava přibližuje hobbymarkety jako geologickou lokalitu, jako moderní lom – čediče, sádry nebo vápence. Dějiny materiálů zkoumá prostřednictvím fyzických i digitálních artefaktů. Standardizované materiály pro stavbu domů, cihly, sádrokarton, minerální vlna nebo překližka, zde nejsou uspořádány jako poptávané produkty, ale jsou zarámované geologickým kontextem celé Země (instalace sádrokartonu trvá jeden den; sádra se přitom formuje 299 milionů let).
Podél hlavní stěny galerie jsou čtyři kóje naplněné vrstvami standardizovaných materiálů: kovů, kamenů, plastů a dřeva. Nejsou však uspořádané podle způsobu použití nebo množství, ale podle vzájemných vztahů jakožto nerostných surovin. Jednotlivé vrstvy nesou QR kódy, které si diváci mohou naskenovat mobilním telefonem a přečíst si tak jejich geologické životopisy od minerálního složení až po výrobní řetězce. Instalaci také doplňují čtyři kresby ukazující geologické řezy zemským pláštěm. Pomocí standardních geologických symbolů popisují těžbu železa, sádrovce, ropy a odlesňování za účelem výroby standardizovaných produktů, které jsou umístěné v horní části každé kresby. Řada čar spojuje aktuální materialitu s dlouhými úseky geologických období.
Další informace o vystavených materiálech poskytuje návštěvníkům webová stránka planetaryhomeimprovement.store. Využívá přitom formát dlouhé stratigrafické tabulky, což znamená, že pokud návštěvníci chtějí hledat konkrétní produkty, musejí se pomalu posouvat dolů od holocénu až po prekambrium. „Pixely zde nepředstavují pouze prostor, ale také tisíce let v čase“, uvádějí kurátoři výstavy. „Jestliže Powers of Ten (Síly deseti) manželů Eamesových představilo uspořádání vesmíru podle určitého relativního měřítka, vystavená skladištní stěna a její digitální rozhraní jej přetřizuje podle relativního časového určení jednotlivých entit – od planety po místo prodeje.“
Pětidílná instalace z překližky, pěnové izolace, polykarbonátu, akustických dlaždic a pozinkované oceli, vybavená převodníky, naplňuje galerii tichým hučením a praskáním. Zvuková kulisa tvoří nahrávky výše zmíněných materiálů, a to tak, jak byste je našli v přírodě: během jejich těžby nebo v momentě, kdy byly některé z nich upraveny do podoby nástrojů. Návštěvníci si jednotlivé materiály mohou poslechnout zblízka, protože každý panel se stává reproduktorem, který dává zvuku specifickou barvu danou jeho jedinečnými vlastnostmi.
V oddělené části výstavy probíhá „instruktážní video“. Palindromická filmová smyčka promítá na pracovní stůl shromažďování pracovních nástrojů, které se nacházejí uprostřed produktů potřebných pro stavbu a s nimi spojených návodů a popisů jejich geologického původu. Film se pak vrací zpátky v čase a osvětluje, jak postupovat při dokončovacích pracích, rámování, instalatérství, pokládání izolace či výkopech. Nechybějí ani návody, jak prodloužit život materiálů přímo u sebe doma. Na výstavě si každý může vzít instruktážní kresby, které naznačují opětovné použití cihel a sádry v domácnosti. Formou komiksu vzdávají hold bohaté kulturní historii kutilství v Čechách a hravou formou zapojují člověka při stavebních činnostech, jako jsou bourání nebo opravy, k opětovnému použití materiálů.
Výstava je prezentací vítězného projektu mezinárodního týmu kurátorů a tvůrců vybraného v rámci open callu, který byl vyhlášen Galerií VI PER koncem roku 2020.
CHRISTINE GIORGIO (prolink: christinegiorgio.net) vystudovala architekturu na fakultě GSAPP Kolumbijské univerzity, kde získala ocenění Lowenfish Memorial Prize. V současnosti provozuje v New Yorku návrhářské studio Means of Egress. Zkoumá povahu posedlosti jakožto designérské praxe a za své filmy získala uznání na mezinárodních filmových festivalech a nominaci na cenu Independent Spirit Award.
GABRIEL VERGARA (prolink: gabrielvergara.cl) absolvoval obor architektura a městský design na fakultě GSAPP Kolumbijské univerzity. V současnosti působí v neziskové organizaci Asia Initiatives sídlící v New Yorku a vyučuje na Universidad Andres Bello v Chile. Prostřednictvím společného výzkumu a praxe se snaží vyvinout takové procesy navrhování, které by zesílily hlas komunit a posílily je tak, aby vynesly na povrch jejich málo slyšitelné příběhy.
AMELYN NG (prolink: amelynng.com) studovala v rámci stipendia Wortham Fellows na Rice School of Architecture a je absolventkou programu Critical, Curatorial and Conceptual Practices na fakultě GSAPP Kolumbijské univerzity. V současné době je odbornou asistentkou v oboru architektury na Rhode Island School of Design v Providence. Zkoumá architekturu jako médium – jako otázku životního prostředí a reprezentaci prostorových informací – a hledá prostor pro alternativní verze příběhů mimo zaběhnutý kánon.
NATHAN DAVIS (prolink: nathandavis.com) zkomponoval operu a balet „Hagoromo“, jejímž producentem byla American Opera Projects a na níž se podíleli International Contemporary Ensemble, Brooklyn Youth Chorus, choreograf David Neumann a měla premiéru na festivalu BAM Next Wave v roce 2015. V Lincolnově centru pak představil premiéru „Bells“, svého site-specifického díla pro hudební soubor, vícekanálový zvuk a živé vysílání na mobilní telefony publika.
GALERIE VI PER, Vítkova 2, Praha 8
výstava potrvá: 17. 12. - 12. 2. 2022
otevřeno: St-Pá 13-19, So 14-18
2. 2. 2022
Aktuálně
►Kryštof Mařatka: Nové světy klavíru
► Evy Eisler – Ochočené nekonečno
► Seminář matériO' Fokus: Trendy a šetrné materiály v praxi 28.11.
► Heimtextil 2025: Textil jako most mezi minulostí a udržitelnou budoucností
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
15. 11. 13:02
Dobrý den, děkuji za další zajímavý článek. Rád bych upřesnil, že v některých z ...
Michael Rada - Recyklovaná jízda: Skateboardy z leteckých součástek i rybářských sítí
18. 10. 16:13
Dobrý den, děkuji za zajímavý příspěvek. Je škoda že autoři nejnovějších publikací, ...
Michael Rada - Řemesla, 1. díl: Proč v Evropě mizejí umělecká řemesla a jaké jsou jejich vyhlídky do budoucna?
20. 9. 14:38
Velice děkuj za "jiný" rozhovor, kromě lásky k materiálu z něj čiší LÁSKA k PRÁCI a ...
Michael Rada - EVA JANDÍKOVÁ: LNU KE LNU