Všímáme si

Slaměný dům na klíč za pár dní? Přírodní stavitelství začíná konkurovat konvenčním materiálům a technologiím

První víkend v březnu se v Praze odehrál další ročník Konference o přírodním stavitelství. Toto neformální inspirativní setkání profesionálů i amatérů ze širokého spektra stavebních odvětví se rok od roku proměňuje a vyvíjí stejně jako obor samotný. Dříve alternativa pro pár nadšenců, nyní překračuje oblast rodinného bydlení a hlásí se o své místo v průmyslové výrobě stavebnin.

Slaměný dům na klíč za pár dní? Přírodní stavitelství začíná konkurovat konvenčním materiálům a technologiím
Slaměný dům na klíč za pár dní? Přírodní stavitelství začíná konkurovat konvenčním materiálům a technologiím

Text: Kateřina Zvelebilová • Úvodní foto: Oleksander Dymnich

Jednou z hlavních myšlenek, která letos na konferenci propojovala vícero příspěvků, byla nutnost dostat přírodní stavební materiály a technologie do měřítka masové výroby a širší dostupnosti. Zastánci tohoto postupu věří, že je to jedna z cest, jak adekvátně reagovat na klimatickou krizi a zároveň prospívat vlastnímu zdraví.

„Dokud bude přírodní stavitelství volba pro movitější nebo zručné jedince a jejich rodinné domy, nikdy nezměníme hru,“ říká Rafael Petit, jeden ze zahraničních mluvčích letošní konference. Byznysmen se zajímavým životním příběhem, v saku a špičatých botách, zapáleně a ve velkých číslech vypráví o prefabrikovaných slaměných panelech a možnostech jejich masové výroby a montáže.

Jeho kolega z oboru, spoluzakladatel německé společnosti LORENZ Moritz Reichert, dodává: „Abychom v oblasti stavitelství nastartovali skutečnou změnu, musíme z přírodních materiálů postavit veřejné budovy, bytové domy a výrobní haly.“ Hlína a sláma již není elitním rybníčkem pro bosé hipíky, přestože tak začínali i mnozí z nynějších profesionálů. Přírodní stavitelství se i za cenu jistých kompromisů posouvá směrem ke standardizaci a širší dostupnosti, zároveň s tím čelí čím dál komplexnějším výzvám.

(foto: Jeffrey Hart)

Na jedné straně přibývá jednoduchých a časově nenáročných řešení. V Evropě je již k dispozici několik typů slaměných panelů, ze kterých se dá dům sestavit během pár dní. Většinou jde o stlačenou slámu v dřevěných rámech rozličných velikostí. Na rovnou plochu panelu se dá lehce natáhnout jakákoliv omítka, panely mají standardní velikosti a odchylky, takže lze poměrně přesně naplánovat množství omítacího materiálu.

(foto: Lorenz GmbH)

Předvídatelnost také šetří vícepráce, které vznikají při omítání klasických balíků slámy nerovně naskládaných na sebe. Některé firmy dokonce dodávají již omítnuté či jinak opláštěné panely, takže na stavbě odpadá veškerý mokrý proces. Nejčastěji se omítá hliněnou nebo vápennou omítkou. Ve stlačené slámě se špatně šíří oheň, je difuzní a lehká, což šetří náklady při dopravě panelů na stavbu.

Jiným možným řešením je konopný beton, který mezi dalšími dlouhodobě vyvíjí Jan Bešík. Konopné pazdeří (obal stonku, který neobsahuje vlákno) se nadrtí a smíchá s vápnem, cement s neblaze vysokou vstupní energií tady není oproti klasickému betonu vůbec potřeba. Materiál je možné míchat doma v malém, stejnou technologii už ale používají i na větších stavbách, kde směs připravuje klasická průmyslová betonová míchačka a leje se do bednění pomocí desítky metrů dlouhých hadic.

(foto: Lorenz GmbH)

Variabilita složení konopného betonu umožňuje použít směs od hrubé nosné části až po nejjemnější pohledovou omítku, prostě podle potřeby upravujete poměr konopí a vápna. Zatvrdlý konopný beton lze čistě řezat do relativně jemných detailů, a tak nabízí i zajímavé estetické možnosti. V Česku se již podařilo obnovit větší tírnu konopí, a tak tomuto lokálnímu stavebnímu materiálu svítá na lepší časy.

Rok od roku přibývají hotové inovativní stavební produkty z přírodních materiálů. Objevují se další a další realizace… Stinnou stránkou vývoje celého odvětví je také nedostatek pracovních sil. Řemeslníci a dělníci chybějí i v klasickém stavebnictví. Většina těch stávajících není připravena na alternativní přírodní materiály. Střední i vysoké školy zůstávají ve své výuce konzervativní.

Konference o přírodním stavitelství je dobrým protihlasem. Letos byla již celá simultánně tlumočena do angličtiny. Přibylo zahraničních mluvčích i návštěvníků, zaznívalo čím dál víc příkladů zahraniční praxe a příkladů, ubylo naopak jednotlivých stavitelů, kteří by přispěli svou zkušeností ze svépomocné stavby. Už jsou jich stovky, v Evropě tisíce, stejně tak přibývá publikací, rad a kurzů. Konference se konečně posouvá do profesionální obsahové úrovně, aniž by však ubylo vlídnosti a neformálnosti provedení.