Jak to vidí

Výstava Makerversity: Design pro skutečný svět?

V Londýně v Somerset House proběhla výstava, která svým ambiciózním názvem „Designing for the Real World" odkazovala na známou knihu teoretika designu Victora Papanka. Jak tedy podle této instituce a jejich rezidentů dnes vypadá “design pro skutečný svět”?

Výstava Makerversity: Design pro skutečný svět?
Výstava Makerversity: Design pro skutečný svět?

Text: Barbora Pešek • Foto: Lucie Žák

Makerversity je instituce, která od svého vzniku v roce 2013 stojí na tom, že navrhování produktů by mělo přispívat k pozitivním změnám ve společnosti a nejdůležitějším úkolem designérů je otevírat a řešit důležitá sociální a celospolečenská témata.

K desátým narozeninám připravil ředitel Paul Smyth výstavu, která představila některé projekty a nápady Makerversity. Šlo o části výzkumů, prototypy, materiálové zkoušky, ale i komplexní mechanismy a hotová řešení.

Pohled do instalace první části výstavy Makerversity, Londýn, 2024.

Tímto makerspacem, tedy technicky vybavenou sdílenou dílnou, prošlo za dobu její existence přes 350 projektů. Pracují tu absolventi, kteří rozvíjejí své nápady. Součástí jsou i začínající startupy, ale i velké mezinárodní týmy. Sídlí tu například i tým, který je součástí světoznámé architektonické kanceláře Herzog & de Meuron.

Studio Scarlett Yang, adaptivní materiál, prototyp 2022.
Autorka kombinuje módní návrhářství, biotech engineering a 3D tisk.

Prototyp biomimetického nákrčníku, Dr. Luke Hale. Tato biomimetická krční ortéza byla vyvinuta pro pacienta s neurodegenerativním onemocněním, u kterého selhaly všechny tradiční i komerční přístupy. Nyní zařízení používá každý den, přičemž se pacientovi zlepšilo držení těla a dýchání. Pracovní postup pro vytvoření této krční podpěry by se dal podle studie stejně dobře použít i na jiné části těla.

Mycelium a 3D tisk, Malou van der Veld, studentka umělecké vysoké školy Central Saint Martin v Londýně, magisterský obor: budoucnost materiálů. Tato studentka má za sebou více projektů spojených s myceliem - například také projekt Fungal Wars, což je umělecký projekt, který vznikl na základě její diplomové práce Material Futures na Central Saint Martins. Satiricky zobrazuje jakýsi laboratorní krvavý sport, v němž uměle vytvořené druhy mycelia bojují o nadvládu, zdroje a území.

Makerversity - jeden z prototypů.

Samphire Neuroscience se zaměřuje na neuromodulaci. „Neuromodulace šetrně moduluje nervovou činnost pomocí elektrických impulsů o nízkém proudu (přirozených pro neurony), aby optimalizovala mozkovou činnost bez chirurgického zákroku nebo léků." popisují na svém webu. Přišli například s přístrojem pro menstruační neuromodulační terapii.

Jeden z nejkomplexněji představených projektů řešil znečištění způsobené vozidly. Nešlo však o znečištění výfukovými plyny. Mnohem zásadnější už v nadcházejících několika letech bude znečištění způsobené mikročásticemi z pneumatik elektrických aut. Ta jsou těžší, hodně opotřebovávají materiál plášťů a očekává se, že počet těchto vozidel bude narůstat.

Výstava řešila to, kolik mikročástic se za den objeví na jedné trase linky londýnského autobusu a jak vypadají tyto emise, které je třeba začít řešit už dnes. Tým The Tyre Collective začal v roce 2020 jako studentský projekt na Royal College of Art a ICL. V současnosti spolupracuje s výrobci, zákonodárci a výzkumníky. Tým se rozšiřuje a postupně škáluje svou technologii a produkt.

The Tyre Collective - pohled na část jejich instalace ve výstavě, mikročástice z linky autobusu X26 za jeden den.

Tyre Collective začal své zařízení pilotně testovat ve spolupráci s nizozemskou poštou. Pneumatiky se opotřebovávají při každém zrychlování, brzdění nebo zatáčení. Jejich patentované zařízení využívá elektrostatiku a proudění vzduchu k zachycení mikročástic. Foto: The Tyre Collective Instagram

Druhá část výstavy simulovala chod a fungování otevřené dílny. Podobné makerspacy, které již fungují (a v Evropě vznikají další), mají rozmanitý charakter. Jsou to klasické řemeslné dílny, šicí dílny, ale i digitální a high-tech dílny (hackerspacy, fablaby nebo biolaby.) V Somerset House je součástí dílen laboratoř, ve které se rezidenti věnují vývoji testování a nových materiálů.

Pohledy do výstavy - dílny.

Makerspace funguje jako sdílený prostor, místo pro setkávání, vzdělávání, diskuze a společnou práci. Poslední část výstavy se možná snažila návštěvníkům tento „zážitek” přenést - fungovala totiž jako otevřená knihovna plná knih o designu, společnosti a ekologii.

Knihovnu úsměvně doplňoval zbastlený nábytek. Vtip tohoto nábytku (který vlastnoručně navrhli přední současní designéři a rezidenti Makerinstitutu) byl podle mě v tom, že jeho existence a důvod vzniku nedával moc smysl. Křesla se rozrůstala do velkých instalací, sedačky inspirovaly ke všemu možnému, rozhodně ale ne ke spočinutí a odpočinku.

Výstava tak trochu skrytě a možná jemně upozorňovala na to, že smysl designu a vznik nových produktů už dávno nemůže být jen o estetických kvalitách. To, co tento důležitý estetický rozměr posouvá, je přesně tím, co zajímá současné rezidenty Makerinstitutu a snad i čím dál tím více designérů a spotřebitelů po celém světě.