Jak to vidí

Materiály, které léčí neduhy společnosti. Regenerace na frankfurtském Heimtextilu

Na letošním veletrhu domácího a bytového textilu Heimtextil 24 ve Frankfurtu nad Mohanem byla značná část sekce Trends Space věnována malé výstavě regenerativních materiálů kurátorovaných agenturou FranklinTill. Od zbytku haly 12.0 byla nápadně odlišena jiným grafickým a architektonickým zpracováním. A zatímco udržitelnost a cirkularita se dostaly z okrajového zájmu a staly se běžnou součástí rétoriky vystavujících firem, velký nápis “Regenerative? Moving beyond sustainability” zářil jako zbrusu nový buzzword, který slibuje ještě lepší řešení všech našich problémů. Co jsou regenerativní materiály? A dočkáme se jejich velkosériového nasazení?

Materiály, které léčí neduhy společnosti. Regenerace na frankfurtském Heimtextilu
Materiály, které léčí neduhy společnosti. Regenerace na frankfurtském Heimtextilu

Autor: Huy Pham • Foto: Pietro Sutera/Messe Frankfurt

Abychom pochopili smysl regenerativních materiálů, musíme se ovšem od domácího bytového textilu dostat trochu jinam, a to do zemědělství. V současném průmyslovém měřítku zemědělská výroba půdu vysoce vytěžuje. Úroda musí být pro maximalizaci zisku co největší a přistupuje se proto k pesticidům, syntetickému hnojivu a jednodruhovému pěstování. To všechno ale půdě z dlouhodobého hlediska škodí. Na opačné straně je tu pak regenerativní zemědělství, jehož cílem je půdu zachovat zdravou. Nepoužívají se těžké stroje ani chemikálie, skladba plodin je pestrá a různorodá, což pomáhá s udržováním vody, uhlíku a biodiverzity v půdě. Postupem času by se tak těžce obdělávaná půda měla obnovit - “vyléčit se” do původního stavu. Regenerativní zemědělství chce přírodě více dávat než brát.

A v tomto ohledu můžeme začít vnímat rozdíl mezi udržitelnými a regenerativními materiály a zjistit, proč udržitelné materiály už možná nestačí. Často chtějí firmy pouze nahradit jeden materiál druhým, ale neuvědomují si, že mnohem více záleží na tom, jak daný materiál používáme. Pokud firma nasadí materiál s nižšími emisemi, zároveň však zvýší svojí výrobu, udržuje tím současný stav nadprodukce. Žádný materiál není udržitelný, pokud se ho vyprodukuje hodně. V konzumní společnosti tak nelze mluvit o snižování dopadů.

Značná část sekce Trends Space byla věnována výstavě regenerativních materiálů. Foto: Pietro Sutera/Messe Frankfurt

Regenerativní materiály chtějí stejně jako jejich protějšek v zemědělství více dávat, než brát. V první řadě vybízí ke změně konzumní kultury. Zodpovědné výroby, snížení spotřeby a zpomalení životního stylu. Až poté se můžeme bavit o materiální produkci, pro kterou je zásadní lokálnost, vytváření pracovních míst, využívání odpadních zdrojů a péče o místní ekosystém. Teoreticky to tím pádem může znamenat, že čím víc se regenerativní materiál používá, tím víc dobra se společnosti vrací.

Na výstavě převládají lokální a komunitní projekty, které svým malým rozsahem nemohou (a ani nechtějí) nijak oslnit velké výrobce. Mohou jim ale ukázat, že se dají věci dělat jinak a že by jejich produkty neměly pomáhat jen koncovým uživatelům, ale i výrobcům a přírodním zdrojům, kteří stojí na začátku výrobního řetězce. Mexický designér Fernando Laposse ke své práci využívá mexickou kukuřici, listy agáve nebo avokáda. Své umělecké objekty vyrábí s místními komunitami, které nacházejí využití pro odpadní materiál a za své řemeslné know-how dostávají řádně zaplaceno. Laposse chce svojí tvorbou ukázat, jak dokáže dobře promyšlený a zodpovědný výrobní model pozvednout život jedné komunity.

Dalším představeným projektem je Anou Cooperative, platforma z Morocca, která propojuje přes 600 řemeslníků, kterým poskytuje přístup k netoxickým materiálům, školení o tvorbě obsahu a online prodejí a přímou komunikaci s klienty. Řemeslníkům zůstává 80 procent zisků, což je pro ně výhodnější než prodeje skrze odběratele.

Pro regenerativní materiály je zásadní lokálnost, na kterou se představené projekty zaměřují. Foto: Pietro Sutera/Messe Frankfurt

I v Evropě nacházíme potenciál pro regenerativní materiály. Britský startup Ponda působí v Anglii, Skotsku a Německu, kde se pomocí rostlin rákosů regenerují mokřady. Z hlavic rákosů pak získávají alternativní textilní materiál pro výplně péřových bund, které mají výborně tepelně izolační vlastnosti. Slovensko-indický projekt Malai spolupracuje s indickými pěstitely kokosů a využívají odpadní vodu bohatou na živiny. Tou se vyživují bakterie, které postupem procesem fermentace vytvoří celulózový materiál malai, který slouží jako alternativa ke kůži.

Otázkou pak stále zůstává, jak s tímto přístupem naloží vystavovatelé a návštěvníci Heimtextilu. Přesuneme se od lokálnosti k “zodpovědné globalizaci”? Budou firmy svými produkty přírodu nejen šetřit, ale i kultivovat? Diskuze o regenerativnosti začala poměrně nedávno, přestože na ní v podstatě není nic nového. Naopak volá k návratu a zpomalení, uvědomění si širších kontextů tvůrců a spotřebitelů a budování vzájemných vztahů.