Jak to vidí
Monika Přikrylová: Sním o Mongolsku, zemi stepních koní, jaků i Coca coly
Mongolsko je skutečně krásné a člověka pohltí velikostí. Stále tu funguje energie přírody, kterou u nás už necítíme. Jste na vrcholku vyschlého kopce, kolem projíždí šestiletý chlapec na divokém koni a přijde vám téměř přirozené, že se tady konají šamanské obřady. Step plná koní a jaků, kteří se ženou za stéblem trávy, které je v nedohlednu, protože už měsíc nepršelo. Dobytek odkázán na vůli Boží, neboli na matku přírodu. Buď zemře, nebo přežije. Stejně tak je to s Mongolskem – buď se zmodernizuje, nebo zanikne.
V Mongolsku věří, že se život časem spojí v uzavřený náhrdelník, který neustále navlékáte, a všechno vám bez nejmenších pochybností dává rázem smysl. V okamžiku, kdy jsem začala psát bakalářskou práci o tradičním mongolském oděvu, se pro mě Mongolsko stalo vášní. Na začátku jsem o něm nevěděla vůbec nic.
Začala jsem bádat po etnografických muzeích, knihovnách a oslovila u nás snad všechny, kteří mají s Mongolskem co do činění. Země střední Asie pro mě původně představovala pustou nekonzumní krajinu bez lidí, bez zbytečností, možnost útěku do prázdna. Zemi „mezi“, ve které můžu najít to, co hledám. Třeba tradiční kočovný život, buddhistické kláštery, šamanismus, zvyky, bohaté odívání a víru v komunikaci mezi nebem a zemí. Nebo identitu, která má tradici a smysl.
Po roce bádání a tvoření módní kolekce MONGOL jsem se pro některé našince stala „guru“ přes mongolskou kulturu. Po příjezdu do Mongolska jsem ale zjistila, že jsem téměř na začátku.
Hledáte tradiční Mongolsko, najdete Colu a burgery
V místě, kde hledáte neposkvrněnou identitu, jste nakonec zklamáni Coca colou, italskou kuchyní, burgery a vším tím, co už tisíckrát znáte. Pravou mongolskou bonboniéru a vodku jsme sehnali až na konci hlavního města. Mongolsko se mění neuvěřitelným tempem den co den. Před dvěma lety tu auta projela jen zřídkakdy, dnes se v Ulánbátaru nevyhnete nekonečné zácpě a kancelářským kolosům. A tak se říká, že by lidé měli Mongolsko navštívit včas – možná, že za pár let z jeho původní podoby nic nezbyde.
Mongolsko je skoro ve všem kontrastní, a to i v módě. Buď nosíte Diora, anebo šmejdy, které dováží sousedící čínský trh. V Mongolsku zatím není žádný módní řetězec středního proudu, jako je H&M nebo Zara. Ale i když má země jen tři milióny obyvatel a mnozí z nich příliš movití nejsou, narazíte zde na butiky Prada, Dior, Burberry či Louis Vuitton, které své dveře otvírají pro pár mongolských miliardářů.
„Viděla jsem snad všechny tradiční oděvy, které se v zemi našly“
Navštívila jsem hlavní módní salóny, kašmírové butiky, krejčovské dílny, redakci místního módního časopisu Goodali, fotografické módní studio a přehlídky nejnovějších kolekcí. Před návštěvou Mongolska se mi ještě nikdy nestalo, že by módní přehlídka byla uspořádána jen pro mě, ale tady to jde. Když vidí, že máte zájem, udělají pro vás vše.
Mongolsko je známé jako země nejlepšího materiálu na světě – kašmíru.
Dostala jsem se do zákulisí dílny Mongol costumes – viděla jsem vše od návrhů, designérského týmu až po muzeum tradičních mongolských kostýmů. Fotila jsem se v kostýmech, seznámila se s novu kolekcí a látkami. K tradičnímu mongolskému oděvu jsem se dostala blíže, než jsem si kdy představovala. Viděla jsem snad všechny tradiční oděvy, které se v zemi našly.
„V Mongolsku jsem byla ctěnou návštěvou z Evropy, a tak se mi dostalo neuvěřitelné péče a pohostinnosti.” Monika Přikrylová navštívila i dílny Mongol costumes a sbírku tradičních oděvů .
Mongolové si oděv po staletí nechávají šít na zakázku. Oblečou ho při významné události nebo na největší mongolský svátek Naadam. Kouzlo mongolské módy tkví v detailu a vzoru, občas však působí kýčovitě a současní návrháři si s ní ne vždy umí poradit tak, aby výsledek nebyl přeplácaný.
Navštívila jsem i jednu soukromou a dvě státní vysoké školy, kde jsem měla několik workshopů a přednášek o módě. Soukromou uměleckou školu si může dovolit jen málokdo, těm šťastným se tu ale dostane výborné péče a z hlediska kresby a rozvoje studenta nabízí vysokou úroveň. Ani tady se však z mého pohledu nevyhnete jisté míře kýče a uvěznění v inspiraci tradičními kostýmy plnými vzorů a zbytečností.
„Ředitel školy mi sám na památku vytvořil obraz a mou návštěvu jsme zapili kvalitním mongolským vínem."
Jít dál, ale neztrácet sebe
Mongolsko je jednou ze zemí, kam se vyváží to, co už nikdo nepotřebuje. Člověk se pak ptá: „Kde je vlastně původní mongolská identita?“ Mongolská ekonomika roste velkými skoky, Mongolové obdivují západ a vše moderní, a tak se snaží vše inovovat a přejímat v rytmu globalizace. Zapomínají ale zachovávat to své. Staré pagodové chrámy se srovnávají se zemí a vyrůstají nová obchodní centra, která nabízejí zámožným Mongolům těžko dostupný luxus. Mongolsko je velkým kontrastem chudoby a bohatství. Společnost i země prochází velkou změnou. Kdo ví, zda svou vytrácející se identitu ještě najde.
Focení kolekce Mongol ve mongolském studiu.
Když jsem se o Mongolsko začala zajímat, viděla jsem jen to krásné, přírodu, šťastné lidi a zákonitosti přírody, která už fungují málokde. Hledala jsem původní mongolskou kulturu, o jejíž neposkvrněnosti jsem mylně snila. Globalizace nás ale pohlcuje každým dnem a mění celý svět – a s ním i tuto krásnou zemi. I tak byla cesta do Mongolska silným zážitkem a věřím, že až se tam jednou vrátím, ucítím opět tutéž vůni stepi a uslyším kopyta cválající v dál.
Monika Přikrylová vystudovala VOŠ oděvního designu v Brně, pokračovala na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Od roku 2009 vystupuje pod značkou MONGOL. V roce 2013 byla její bakalářská práce Mongol prezentována v rámci Shooting Fashion Stars. Kolekce ji osudově dovedla až na pracovní cestu do Mongolska, která byla realizována jako první cesta v rámci nově podepsaného Ujednání o kulturní spolupráci mezi Ministerstvem kultury ČR a mongolským Ministerstvem kultury. Nyní pracuje pro svoji značku, koordinuje přednášky o pobytu v Mongolsku a ve své tvorbě se nechává inspirovat tradičními asijskými oděvy.
foto: archiv autorky
3. 1. 2015
Aktuálně
►Kryštof Mařatka: Nové světy klavíru
► Evy Eisler – Ochočené nekonečno
► Seminář matériO' Fokus: Trendy a šetrné materiály v praxi 28.11.
► Heimtextil 2025: Textil jako most mezi minulostí a udržitelnou budoucností
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
15. 11. 13:02
Dobrý den, děkuji za další zajímavý článek. Rád bych upřesnil, že v některých z ...
Michael Rada - Recyklovaná jízda: Skateboardy z leteckých součástek i rybářských sítí
18. 10. 16:13
Dobrý den, děkuji za zajímavý příspěvek. Je škoda že autoři nejnovějších publikací, ...
Michael Rada - Řemesla, 1. díl: Proč v Evropě mizejí umělecká řemesla a jaké jsou jejich vyhlídky do budoucna?
20. 9. 14:38
Velice děkuj za "jiný" rozhovor, kromě lásky k materiálu z něj čiší LÁSKA k PRÁCI a ...
Michael Rada - EVA JANDÍKOVÁ: LNU KE LNU