Před pěti lety, po výstavbě první zdi, si Tomáš Rafa s místními chlapci v Michalovcích zahrál v blátě fotbal. Následně navrhl velkoformátový tisk s motivem fotozáznamu z „prvního“ sportovního zápasu a předložil ho městu. Pro zastupitele a zaměstnance městského úřadu byl příliš očividný – báli se přiznat, že zeď stojí jako ochrana sídliště proti přicházejícím Romům. Vyjednávání s nimi se tak stalo jednou ze samostatných kapitol projektu. Konečná podoba byla kompromisem, město ji chápalo jako pokus o zkrášlení opuštěné zdi.
Športový múr v Michalovcích. Původní podoba návrhu (nahoře) a konečná podoba tisku (dole).
Od té doby Tomáš společně s místními dobrovolníky realizoval malby na zdech v Ostovanech, Sečovcích a Velké Idě. Celý proces sám fotografuje a natáčí. Vzniká tak bohatá dokumentace, která mapuje problematické oblasti soužití romské menšiny s majoritou, a ukazuje alternativní způsoby řešení. Součástí jeho práce jsou i následné veřejné diskuze, debaty na školách a výstavy na Slovensku i v zahraničí. Rafa zdůrazňuje potřebu dialogu, sám ztělesňuje inspirativní příklad spolupráce mezi městem, umělci a obyvateli vyloučených lokalit.
Letos se vrátil do vyloučené lokality v Sečovcích, aby koncept projektu posunul o něco dál – přenesl ho do vchodu jedné z bytovek v osadě. Na úpravě prostoru se podíleli místní děti i romští studenti stavebního učiliště v Sečovcích. První dny proběhla sanace vchodu a odklizení odpadu v okolí vstupu do bytovky. Studenti učiliště pak vyspravili díry v omítce na stěnách, následující dny místní obyvatelé vymalovali prostory vchodu na všech poschodích. „Vrátili jsme se sem proto, že se nám tu s romskou komunitou pracovalo nejlépe. Také vedení města bylo velmi vstřícné už v roce 2012,“ říká Rafa. „Chtěl jsem pro obyvatele bytovky vytvořit podmínky pro obnovu veřejného prostoru jejich vlastními silami. Také mi šlo o udržení výsledků spolupráce mezi romskými dobrovolníky, samosprávou města a aktivisty z občanských sdružení,“ dodává.
Bytovka v Sečovcích před projektem. Žije zde celkem dvanáct rodin.
Průběh projektu a výsledná podoba chodby bytovky.
A jak na projekt reagují místní? „Nejnadšenější jsou děti a mládež. Vidí v této činnosti společný cíl a možnost seberealizace. Horší je to s jejich rodiči. Ti v této práci nevidí cíl ani motivaci, často se ptají na peníze za případně odvedenou práci. Situace se většinou otočí až na konci po tom, co vidí výsledek.“ Do osady v Sečovcích se Tomáš chystá vrátit i příští rok.
[[VIDEO:https://www.youtube.com/watch?v=B_dFTAl0q1Q]]
Tomáš Rafa, je slovenský výtvarník a filmař, se tématu extrémismu věnuje nejen na Slovensku, ale i v Polsku a v České republice. Je absolventem Akademie umění v Banské Bystrici a Akademie krásných umění ve Varšavě. Za projekt Nový nacionalismus v srdci Evropy je držitelem ceny Oskara Čepana 2011 pro mladého umělce. Už několik let fotografuje a natáčí sérii videí, ve kterých zkoumá problémy spolužití menšiny s majoritou, nebo hranice mezi patriotismem a extrémismem. Často se ocitá v centru dění nebo městského konfliktu, cestuje a dělá i další angažované umělecké aktivity, nejčastěji ve veřejném prostoru.
U nás Rafa naposledy výrazně zaujal projektem „Výběrové řízení na česko-romskou vlajku“ realizovaným galerií Artwall v Praze na Letné. Problematice sociálně vysloučených míst se věnují i další projekty a organizace, které stojí za pozornost. Patří mezi ně například Architekti v osadě Člověka v tísni nebo projekt Fresco village v romské osadě Bódvalenke v severovýchodním Maďarsku.
text: Pavlína Vencovská, foto: Tomáš Rafa
