Čelí technické konopí stigmatu kvůli příbuznosti s marihuanou?
Samozřejmě. Neustále vyvracím na toto téma různé mýty: „Když budete bydlet v konopném domě, nebudete zhulení.“ Pěstování technického konopí je v ČR legální, pokud pochází z certifikovaných odrůd schválených Evropskou unií nebo obsahuje maximálně 1 % THC, psychoaktivní látky s názvem tetrahydrokanabinol. Často lidé nevědí, že kanabinoidy obsahují pouze květy. THC není produkováno ani semínkem, ani stonkem. Kdysi jsem prodávala konopný textil. Přišel pán, kterému se líbily konopné kalhoty. Říkám, ať si je jde zkusit, a on na to: „Ne, to já nemůžu, jsem tady autem.“ Stigma konopí je extrémní.
Kde se vzalo?
Konopí se po tisíce let pěstovalo jako zdroj vláken pro výrobu provazů, textilií, papíru a také semen pro výrobu oleje… V roce 1961 došlo jednotnou úmluvou OSN o návykových látkách k zařazení konopí na seznam zakázaných látek. Úmluva pěstování konopí pro technické účely nezakázala, ale posílila obecnou kriminalizaci konopné rostliny. Pěstování místy pokračovalo, například ve Francii nebo některých zemích východní Evropy, ale celkový význam této plodiny prudce poklesl. Mnoho států, včetně Československa, následně úplně přestalo konopí pěstovat.
Jaká je situace dnes?
Globální organizaci Cannabis Embassy, jejíž jsem součástí, se v roce 2022 podařilo iniciovat změnu. Podnítili jsme WHO (pozn. red.: World Health Organization), aby udělala Critical Review Document, který se po různých přezkoumáních dostal do OSN ke Critical Commission of Narcotic Drugs. Byl to dlouhý proces. Na jeho konci bylo konopí uznáno léčebnou látkou. Byl to historický moment. Kritická komise pro drogy totiž nikdy předtím nic ze seznamu neškrtla…
Jak jste se dostala ke konopí?
Studovala jsem na Zemědělské a technologické fakultě Jihočeské univerzity. Jako téma jedné seminární práce jsem si vybrala konopí. Zaujalo mě nenáročností pěstování – umí si sáhnout pro vodu do hloubky, nepotřebuje herbicidy a pesticidy. Je zajímavé i z pohledu ukládání CO2. Později jsem technické konopí zkoumala i v rámci své bakalářské práce. Po škole jsem začala spolupracovat s občanským sdružením Konopa. Dělali jsme společně první veletrhy o konopí a semináře pro zemědělce. V roce 2010 jsem založila firmu Hempoint a začala distribuovat konopná osiva farmářům a vyrábět z konopí potravinářské produkty. V roce 2018 jsem spoluzaložila Český konopný klastr CzecHemp, který nyní sdružuje 24 subjektů.
Čemu se věnuje CzecHemp?
Je to platforma pro spolupráci mezi univerzitami, výzkumnými centry a firmami. Společně lobbujeme za rozvoj konopného sektoru u nás. Zabýváme se technickým a léčebným konopím. Rekreačnímu se nevěnujeme.
V čem tkví potenciál konopí? Proč by mělo veřejnost zajímat?
Konopí zapadá do konceptu bioekonomiky, surovinových inovací a dekarbonizace (pozn. red.: bioekonomika je část ekonomiky, která využívá obnovitelné biologické zdroje). Technické plodiny, které mohou nahradit fosilní zdroje, bývají mnohdy kritizovány, jelikož konkurují produkci potravin. Konopí má ale i potravinářské využití, takže z tohoto pohledu není kontroverzní. Je to olejnopřadná rostlina – produkuje olejnaté semínko a přadné vlákno. Semínko je bohaté na bílkoviny, esenciální aminokyseliny… Vlákno lze zase využít v textilním průmyslu.
Konopí produkuje velké množství biomasy. Jak jej lze ještě využít?
Z tuny konopí představuje vlákno zhruba 30 %. Pazdeří, tedy dřevnatá část uvnitř stonku, pak přibližně 55 %. Aby zpracování konopí dávalo ekonomicky smysl, je třeba pazdeří také nějak monetizovat. Dá se využít jako podestýlka pro zvířata, ve výrobě stavebních materiálů – desek, konopných tvárnic, konovápna…
Co je konovápno?
Je to konopí a vápno. Přesněji směs konopného pazdeří, vápenného pojiva a vody. Někdy se označuje jako konopný beton. Já už ten název ale nepoužívám, protože je zavádějící. V konovápnu není žádný cement, takže nemá s betonem mnoho společného.
Jaký vztah má ke konopným stavebním materiálům veřejnost?
Máme certifikované konopné izolace, které lze dát do jakékoliv dřevostavby. A stejně bych řekla, že ve více než dvou třetinách naleznete minerální vatu. Udržitelnost v architektuře se z mého pohledu u nás řeší takovými „kosmetickými” úpravami, jako jsou zelené střechy a fasády, využití dešťové vody… Jsou to důležité věci, ale kde jsou materiály? Ty přece tvoří zdravý základ. Udržitelnost bydlení je pro mě primárně o tom, z čeho je dům postavený a jak se v něm bude lidem bydlet – jestli je ze zdravých materiálů. Když postavím betonový dům a dám na něj zelenou střechu, stačí to? Je to trochu, jako kdybyste upekli chleba, dali do něj skvělou himalájskou sůl, ale použili mouku plnou pesticidů…
Základem udržitelnosti jsou pro Vás zdravé materiály?
Když dům nebude zdravý uvnitř, lidé v něm také nebudou zdraví. Dokud nepochopíme, co je podstatou kvality života a zdravého bydlení, těžko se posuneme.
Jaká je cena konopných materiálů?
Kubík konovápna, nebo chcete-li, konopného betonu, stojí stejně jako normální beton. Konovápno je ale sedmkrát lehčí. Není s ním taková dřina. Konopná izolace vyjde na víc než polystyren nebo minerální vata. Jenže jemná vlákna minerální vaty mohou dráždit kůži a dýchací cesty. Pokud by si člověk, který pracuje na stavbě, mohl vybrat, hádám, že by volil konopí. Když s materiálem pracujete fyzicky, tohle všechno oceníte. Může to působit jako maličkosti, ale když se dají dohromady, výhod není málo.
Staví se u nás z konopí?
Staví, ale omezeně. Chybí potřebné legislativní ukotvení i požadavky na podíl přírodních materiálů ze strany státu. Ve Francii musí přírodní materiály tvořit 50 % každého nového domu. V Nizozemsku je to 30 %. A u nás? Nula! Legislativní podnět je opravdu důležitý. Stát by měl jít příkladem. Vyžadovat podíl přírodních materiálů pro začátek alespoň u veřejných zakázek. Motivovat lidi, aby je používali… Projektanti často ani nevědí, že by konopné materiály mohli nabízet. Chybí cenová porovnání, porovnání účinnosti… Nula procent přírodních materiálů v roce 2026, kdy Evropská unie má už třetí bioekonomickou strategii, – to je opravdu třeba změnit!
Je tedy technické konopí podporováno i na úrovni Evropské unie?
Bioekonomická strategie vydaná loni v listopadu na několika místech zmiňuje konopí pro využití v textilu a ve stavebnictví. Konopí je podporovaná plodina, je o co se opřít.
Evropskou i globální jedničkou v pěstování a zpracování konopí je Francie. Čím to je?
Francie po roce 1961 nepřestala konopí pěstovat. Vyšlechtili si odrůdy se sníženým obsahem THC, které mohli dál používat. Naučili se sklízet najednou konopí na semínko i na vlákno. My to v našich podmínkách můžeme dělat také, ale je to náročnější z pohledu mechanizace i zkušeností. Francie má nyní špičkový biomateriálový výzkum a jeho přemostění do praktických aplikací. Ve Francii se přes třicet let staví domy z konopí. Mají silný textilní průmysl, konopné semínko je součástí kuchyně… Mají velký náskok a mohou pro nás být inspirací.
Jaká je situace ohledně konopí v Česku?
Letos se produkce konopí dost zvedla. Pěstuje se na 600 hektarech, což je asi čtyřikrát více než loni.
A co jeho zpracování?
Hlavní bariérou jsou kapacity na zpracování stonku. Máme poptávku po tisících tunách konopného vlákna od českého zpracovatelského průmyslu jenom do papíru. Všechno se dováží. Naše linka ani české poptávce nestačí. Když budou zpracovatelé, zemědělci konopí pěstovat budou. Ještě v roce 2005 bylo v Česku třicet tírenských linek na zpracování lnu. V každém kraji byla nějaká. Konopí funguje stejně – objemný a lehký balík nedává smysl vozit dál než sto kilometrů. Zpracování musí být teritoriální. Potřebujeme vytvořit pilotní model v jednom místě, ukázat, že funguje, a překopírovat ho do dalších regionů.
Ještě něco limituje rozvoj konopného sektoru u nás?
Regulace. Zabývám se konopím třicet let a za celou dobu jsem tohle téma nepřestala řešit. A přitom nebojuji za legalizaci rekreačního konopí. Chci jen, aby u nás vzniklo rozumné prostředí pro pěstování, zpracování a byznys. Můj životní cíl je pomoci konopí dostat se zpět na česká pole. Aby bylo standardní plodinou, ze které se vyrábí zdravé materiály i potraviny a které se nikdo nebojí, stejně jako je tomu ve Francii.
---
Pozvánka: Polní den konopí
Jak dostat technické konopí zpět na česká pole? Přijďte 27. srpna do Dolan u Olomouce na Polní den konopí a podívejte se, jak vypadá jeho pěstování, sklizeň a posklizňové zpracování v praxi. Součástí programu budou také odborné přednášky a informace o využití konopí v textilním, potravinářském a stavebním průmyslu.
27. srpna 2026 | 9:00–16:00 | Dolany u OlomouceÚčast je zdarma. Registrovat se můžete do 24. srpna 2026.
