Všímáme si

Všímáme si: Skenování mozků v uměleckých institucích a robotická vlna na Dutch Design Weeku

Všímáme si: Skenování mozků v uměleckých institucích a robotická vlna na Dutch Design Weeku
Všímáme si: Skenování mozků v uměleckých institucích a robotická vlna na Dutch Design Weeku

Autor: redakce Material Times • Foto: Art Fund/Hydar Dewachi

Robotická vlna

Jak najít využití pro desetitisíce tun ovčí vlny, které se v Holandsku každý rok musí vyhodit? Holandská designérka Christien Meindertsma, známá svým zaměřením na příběhy materiálů a objevování nových procesů, hledá v rámci dlouhodobějšího projektu De Zachte Stad možnosti pro zpracování přebytečné vlny, která se v současnosti prodává za velmi nízké ceny na zpracování do Číny. Za projekt, jehož cílem bylo najít ztracené články v dodavatelském řetězci a ukázat potenciál holandské vlny, vyhrála Christien cenu Dutch Design Award.

Na Dutch Design Weeku 24 představila další krok ve svém uměleckém výzkumu. Ve spolupráci s Tools for Technology vyvíjí nový proces zpracování vlny zvaný FLOCKS. Pomocí CNC robotického ramene a speciálně vyvinutého koncového nástroje dokáže velmi precizně vlnu tvarovat bez použití vody nebo dalších pojiv. Vlna získává novou formu strukturálně pevných trojrozměrných tvarů nebo pravidelných kvádrů, které lze použít pro jejich izolační či dekorativní vlastnosti.

Cihly z kontaminovaných půd

Poslední dobou se opět dostávají do veřejných debat takzvané “věčné chemikálie” PFAS, které jsou známé svou vysokou odolností a všudypřítomností. Nalezneme je například v hasičských pěnách, nepromokavém oblečení a nepřilnavých nátěrech, Kvůli jejich možné toxicitě, znečištění mikroplasty a odolnosti vůči přirozenému rozkladu je nyní Evropskou komisí zvažován jejich úplný plošný zákaz.

Na letošním Dutch Design Weeku představil holandský startup Claybens způsob, jak PFAS odstraňovat z jílovitých půd. PFAS se dájí odbourat jen velmi vysokou teplotou (nad 1000 °C), kdy dojde k rozpadu molekulárních vazeb mezi uhlíkem a fluorem. Kontaminovanou půdu firma vypaluje při teplotách až 1200 °C a vyrábí z nich stavební cihly. „Jedná se o běžnou teplotu výpalu cihel. Využitím kontaminovaného jílu však pomáháme odstranit PFAS z životního prostředí. Často se půda pouze skládkuje a zasypává a PFAS mohou prosáknout do spodních vod,” uvádí designérka a zakladatelka firmy Emy Bendsdorp. „Pracujeme na rozsáhlém pilotním projektu, kde vyrobíme 50 000 cihel. Po něm chceme zahájit sériovou výrobu ve větším měřítku.”

Jaký vliv má umění na mozek?

Několik britských uměleckých institucí zavede skenování mozkových vln pomocí EEG monitorů, aby zjistili, jak na lidi působí umění. Cílem iniciativy, kterou zahájila národní charitativní organizace pro umění Art Fund, je podpořit návštěvnost muzeí sdílením získaných údajů s veřejností. Podle průzkumu zadaného pro tento projekt sice 95 procent lidí ve Velké Británii věří, že návštěva uměleckých institucí je přínosná, ale 40 procent z nich je navštíví méně než jednou ročně. 16 procent respondentů se domnívá, že na ně umění žádný vliv nemá. Představitelé iniciativy doufají, že tyto statistiky změní.

Tento projekt byl začátkem měsíce pilotně realizován v londýnské Courtauld Gallery, kde Art Fund zaznamenával mozkové vlny návštěvníků při pohledu na díla Paula Cézanna, Clauda Moneta, Édouarda Maneta a dalších umělců. Reakce ukázaly nejen to, že umělecká díla mají vliv na lidský mozek, ale i to, že různá díla tak činí různými způsoby. Podle Ahmada Beyha, neurologa a postdoktoranda na Rutgers University, výzkum ukázal, že umělecká díla mohou mít na mozek pozitivní vliv. „Víme, že když si člověk prohlíží něco, co považuje za krásné, například tvář nebo abstraktní obraz, rozsvítí se mu v mozku centra potěšení a jeho vizuální smyslové centrum se zapojí intenzivněji," uvedl v prohlášení. „Studie naznačují, že to je doprovázeno uvolňováním dopaminu, který je také známý jako neurotransmiter dobrého pocitu."

Bezpečnostní opona Vídeňské státní opery

Již od roku 1998 Vídeňská opera střídá bezpečnostní opony každý rok, a to v rámci projektu s názvem Safety Curtain, za nímž stojí museum in progress společně s Vídeňskou operou. Každý rok je vyzván jeden současný umělec, aby vytvořil návrh bezpečnostní opony Vídeňské státní opery. Jejich díla tak před představením a o přestávkách uvidí přes 600 tisíc návštěvníků.

Letos byl vybrán jako autor opony pro novou sezónu německý umělec Anselm Kiefer. Jeho dílo Solaris čerpá inspiraci ze stejnojmenného sci-fi románu polského spisovatele Stanisława Lema z roku 1961. Kniha vypráví příběh o vzdálené cizí planetě a všeobjímající bytosti, která ji obývá.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený museum in progress (@museuminprogress)

Vitráže vyrobené pomocí AI

Designérka Marieta Tedenacová představuje nový vitrážový diptych, který vznikl jako její diplomová práce na UMPRUM. Diptych holografických vitráží Holos se zabývá tématem stvoření světa a jeho návrh byl vytvořen ve spolupráci s umělou inteligencí. Vzhled diptychu vychází z gotických rozet a secesní rostlinné ornamentiky a navazuje tak na třetí den stvoření světa podle Bible, kdy vznikly první rostliny, jejich semena a plody. Rostliny zachycené na skleněných rozetách byly vygenerovány umělou inteligencí a vytištěny technologií 3D tisku. Umělá inteligence pracovala s daty o existujících rostlinách – a na jejich principech vytvořila rostliny nové – fiktivní. Historickou techniku vitráže autorka uplatňuje mimo zdi katedrály v nové holografické podobě založené na nejnovějších technologických postupech. Holos zkoumá souvislosti mezi vědeckým a náboženským postojem k porozumění a interpretaci světa.