Všímáme si

Muzeum ukradených artefaktů a nábytek ze soli

Muzeum ukradených artefaktů a nábytek ze soli
Muzeum ukradených artefaktů a nábytek ze soli

Autor: Redakce Material Times • Úvodní foto: UNESCO/Kéré Architecture

Muzeum ukradených artefaktů

UNESCO společně s Interpolem připravují inovativní projekt, jehož cílem je vytvořit první virtuální muzeum zaměřené na ukradené kulturní artefakty. Hlavním cílem této iniciativy je zvýšit povědomí o nezákonném obchodování s odcizenými kulturními statky a pomoci při vracení odcizených předmětů. Píše o tom web designboom. V září 2022 byl tento záměr ohlášen, nedávno UNESCO představilo jeho návrh. „Za každým ukradeným dílem nebo fragmentem se skrývá kus historie, identity a lidskosti, který byl vyrván svým správcům, znepřístupněn výzkumu a nyní mu hrozí, že upadne v zapomnění,” řekla Audrey Azoulay, generální ředitelka UNESCO. Ve spolupráci s Interpolem bude virtuální muzeum využívat rozsáhlou databázi více než 52 tisíc ukradených artefaktů a transformovat tyto předměty do 3D podoby. Minulý týden byl představen návrh podoby muzea od architekta Francise Kérého, který v roce 2022 získal Pritzkerovu cenu za architekturu. Projekt má být spuštěn v roce 2025 a jeho náklady se odhadují přibližně na 2,5 milionu dolaru. Projekt zatím finančně podpořila Saúdská Arábie.

Libanonský týden designu se odkládá

První libanonský týden designu po pěti letech se odkládá na březen. Festival s názvem We Design Beirut se měl konat od 27. do 30. března, uskuteční se ale až začátkem března příštího roku. „Vzhledem k nedávným tragickým událostem v Gaze a Izraeli si nemůžeme představit, že bychom kohokoli jakkoli ohrozili," řekla zakladatelka We Design Beirut Mariana Wehbe pro web Deezen. „Nemůžeme také uvažovat o tom, že bychom naše město oslavovali v tak temné chvíli, kdy bylo tolik životů vzato tak brutálním a nespravedlivým způsobem, a to na všech stranách," dodala.

Moser uvádí novou kolekci

Sklárna Moser uvedla novou kolekci na 25. ročníku Designbloku. Nazvala ji Duše lesa a je inspirována přírodními strukturami. „Snažím se, aby vše, co vzejde z naší sklárny, mělo v sobě emoce. Kolekce Duše lesa navozuje příjemný pocit a vyvolává touhu po doteku,“ přibližuje umělecký ředitel Jan Plecháč. Les pro něj představuje svobodu, protože se v něm člověk může volně pohybovat a být sám sebou. Tyto pocity promítl i do samotné výroby. Brusič ve sklárně nepracuje jako obvykle na základě výkresu, ale vychází pouze z představy, jak má produkt vypadat. „Měl by zachovat výraz vázy, ale výsledek je čistě na něm. V dynamickém brusu se odráží jeho momentální nálada, rozpoložení. Výsledek tak může být expresivnější nebo třeba něžnější, ale vždy unikátní,“ doplňuje Plecháč. Součástí kolekce jsou vázy Fungi, Conea, Pinea a Microcosmos s rytinou ilustrátora Michala Bačáka a také nápojová kolekce s vázou Bark.

Duše lesa. Foto: Moser

Nábytek ze soli

Designérka Roxane Lahidji pracuje s lokálními a udržitelnými materiály a používá ekologicky šetrné postupy. Specializuje se na sůl, se kterou začala pracovat v ateliéru LUMA Arles, který se zaměřuje právě na inovativní návrhy pracující s místními materiály. Jedním z těchto materiálů je právě i mořská sůl. Po dvou letech zkoumání a experimentování přišla Lahidji na vlastní techniku práce s tímto materiálem a vytvořila své první dílo. Byla jím kolekce malých stolků a objektů nazvaná Marbled Salts. Tyto výrobky získaly několik ocenění za inovaci v oblasti designu a od té doby se solí pracuje stále úspěšněji a vynalézavěji. Postup, který Lahidji nakonec vyvinula pro výrobu soli jako materiálu vhodného k výrobě nábytku, je podle jejích slov "tak trochu tajemstvím". Nerafinovaná prášková mořská sůl přichází do jejího bruselského ateliéru ve dvacetikilogramových pytlích a ona pak smíchá prášek s organickými pojivy, která umožňují, aby se solné granule spojily. Výsledná směs se pak zvlhčuje, aby ji bylo možné tvarovat. Velký předmět, například stůl, vzniká postupně, zhruba šest týdnů. „Takový kus vytváříme po dvoucentimetrových vrstvách," vysvětluje Lahidji pro The Telegraph. „Každá vrstva musí zaschnout, než se nanese další, takže každých dvanáct hodin můžeme přidat dva centimetry, dokud nedosáhneme konečného tvaru.” Materiál pak vypadá jako mramor, ale je několikanásobně lehčí.