Obrazem
V centru Tbilisi ožila labužnická oáza. Sytí jídlem, vínem i lokální módou
Ve stínu vzrostlých stromů se tu scházejí lidé v šik šatech a hezcí psi. Wine Factory N1 jim nabízí stín, globální gastro vír, místní sýrové placky chačapuri i výtečné chutě ze sklepů gruzínských vinařů.
Text: Tereza Lišková • Foto: Daniel Prošek, Tereza Lišková, archiv Ghvinis Karkhana
Wine Factory (v gruzínštině Ghvinis Karkhana) je místo, které ponouká k odpočinku a gastro požitkům ochuceným trochou umění a designu. Nízkoprahový komunitní klub tady ale nehledejte. Je to místo, které rezonuje s aktuální vlnou městského životního stylu. Během horkých dní i vlahých nocí tu může spokojeně plout posádka, která večer zakotví v jednom ze stylově zařízených barů.
Vínu zasvěcená budova stojí v centru Tbilisi od konce 19. století, kdy vznikla podle návrhu architekta Alexandra Ozerova. V roce 2017 pak ukázala obyvatelům hlavního města Gruzie a přijíždějícím turistům svou novou tvář. Pozoruhodné je, že si i s novou náplní zachovala svůj půvab a výraz. V jejím nitru i přilehlém okolí najdete několik stylových barů, restaurací, kaváren (včetně té, která se usadila v zahradním altánu), vyhlášenou školu vaření Culinarium nebo techno-robo fitko XBody, které bude tak trochu cvičit za vás. Při obhlídce narazíte i na pekárnu, výstavní prostory, kanceláře, ateliér a do detailu vyladěný concept store. Na venkovní terase se můžete občerstvit u pěti obřích sudů, které nabídnou pouliční stravu v uklidňujícím „hipsta módu“.
Za zastavení stojí i obchod s vínem, kterému mezi dlouhými řadami lahví dominují červené pojízdné štafle. Pro místní vína, která vynikají výraznou chutí i barvou, je charakteristický tradiční způsob výroby, který od roku 2013 vede UNESCO na seznamu Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva.
Mimo kategorie toho, co už člověk možná viděl i jinde, stojí restaurace Veris Duqani. Její majitelka Keti Bakradze, v Gruzii proslulá restauratérka, tu razí koncept domácí kuchyně, jaká byla v dobách jejího dětství typická právě pro hlavní město. Během posezení v interiéru vyvedeném v tmavých barvách nebo na zahrádce, které dominuje prastará vinná réva plazící se po stěně domu, i turista snadno uvěří, že se ocitl doma. Dost možná i díky tomu, že Keti Bakradze tu prostě doma je a tuhle skutečnost se vám nebojí naservírovat na talíř.
IERI je showroom a obchod s tvorbou gruzínských módních návrhářek a návrhářů. Příjemně zařízený interiér zve k objevování bohaté místní módní scény, která s grácií ukazuje, jak skloubit tradiční prvky s globálními trendy.
Zašlými časy už desítky let dýchají sklepy, kde jsou mezi pavučinami a nánosy prachu uloženy archivní vína a koňaky. Ve tmě a chladu tu leží na třiatřicet tisíc lahví. O některých z nich se traduje, že jejich historie sahá až ke sbírkám vojevůdce Napoleona Bonaparta.
Vedle zamřížovaného sklepení se pomalu odvíjí příběh starého nábytku, hraček a cetek. Bleší trh pod střechou, kde se vcelku pohodlně na chvíli zabydlíte v minulosti. Transport ulovených kousků může usnadnit přímá letecká linka Praha ⇔ Tbilisi.
8. 7. 2019
Aktuálně
► Heimtextil 2025: Textil jako most mezi minulostí a udržitelnou budoucností
► Webinář matériO' Fokus: Od tradičních materiálů k low-tech inovacím
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
15. 11. 13:02
Dobrý den, děkuji za další zajímavý článek. Rád bych upřesnil, že v některých z ...
Michael Rada - Recyklovaná jízda: Skateboardy z leteckých součástek i rybářských sítí
18. 10. 16:13
Dobrý den, děkuji za zajímavý příspěvek. Je škoda že autoři nejnovějších publikací, ...
Michael Rada - Řemesla, 1. díl: Proč v Evropě mizejí umělecká řemesla a jaké jsou jejich vyhlídky do budoucna?
20. 9. 14:38
Velice děkuj za "jiný" rozhovor, kromě lásky k materiálu z něj čiší LÁSKA k PRÁCI a ...
Michael Rada - EVA JANDÍKOVÁ: LNU KE LNU