Obrazem

Dánské domy zrcadlí sílu prastarých bažin i skandinávské kultury

Tradiční výlet architektonického studia, kde pracuji, se na podzim minulého roku odehrál na území Dánska. Jako obvykle jsme opustili Kodaň a vydali se za inspirací, team buildingem a zábavou. Na jednu stranu jsem byla celkem ráda, však to znáte, to co máte u nosu, si neprohlédnete, a tak jsem naštěstí většinu skandinávské architektury, co jsme navštívili, viděla poprvé.

Dánské domy zrcadlí sílu prastarých bažin i skandinávské kultury
Dánské domy zrcadlí sílu prastarých bažin i skandinávské kultury

Dánové šlapou jako švýcarské hodinky, a tak když se už deset minut čekalo na italskou kolegyni, vypadalo to, že budeme mít o člena posádky méně. K našemu udivení stihla Gabriella přijít v rámci akademické čtvrt hodinky a my se tak v plné výpravě vydali směrem Jutský poloostrov aka Jylland!

Jelikož jsem tentokrát neměla moc nastudovaný plán cesty a většinu cesty autem jsem prospala, mile překvapená jsem se probudila uprostřed národního parku Vadehavet před budovou mořského centra Wadden od Dorte Mandrup. Je prakticky nemožné nenechat se inspirovat touto drsnou bažinatou skandinávskou scenerií, a proto Dorte Mandrup a její tým vytvořili jedinečnou stavbu, která vzdává hold regionálnímu materiálu a tradičnímu řemeslnému zpracování Waddenského moře. Jinými slovy: „Došková střecha je zpět!“

Mořské centrum Wadden od Dorte Mandrup

Cesta pokračovala po stopách tradičních dánských materiálů se zastávkou v Ribe, kde stojí překrásný příklad přístupu k moderní architektuře se zachováním genia loci té stávající. Ateliér Lungaard & Tranberg pokryl horní část budovy Kannikegården, nového domu pro farní radu, speciálně vyvinutými fasádními dlaždicemi v červenohnědých odstínech. Dlaždice jsou srovnatelné s charakteristickými městskými a regionálními cihlovými domy. Díky využití většího formátu dlaždic se zároveň podařilo interpretovat moderní architekturu.

Fasády Kannikegården

Další den se naše černě oděná výprava přesunula do nejseverněji položeného „velkoměsta“ Jutského poloostrova, Aalborgu. Vzali jsme to rovnou návštěvou muzea moderního umění Kunsten od Alavara Aalta, což je jediná stavba od finského velikána na dánské půdě. Aalto nezklamal a my jsme se tak mohli na pár hodin ztratit do bílého výstavního prostoru děleného příčkami, dosvětlovaného katedrálním světlem Aaltovými světlíky. Jedinci unavení moderním uměním mohli kdykoliv uniknout do rozsáhlých zahrad muzea nebo se schovat do venkovního amfiteatru ukrytého v zadní části zahrady.

Amfiteátr muzea moderního umění Kunsten

V Aalborgu nás ještě čekala návštěva Nordkraftu – místa, kde se shromažďuje místní omladina, na své si tu přijde i dánský hipster. Kdysi dávno Nordkraft zásoboval obyvatele Aalborgu elektřinou, nyní stará uhelná elektrárna v centru Aalborgu vytváří zcela jinou sílu – kulturní. Elektrárna byla přeměněna na jedno z největších a nejpůsobivějších evropských kulturních a aktivních center.

Industriální strop Nordkraftu

Horolezecká stěna v centru Nordkraft

Multifunkční sál v bývalé uhelné elektrárně

Můžete si sem zajít do divadla, na koncert, navštívit výstavy nebo sledovat filmy v kině. Můžete se stát členy Aalborg Kickbox klubu nebo Sportskarate.dk a poté si vychutnat italské a indické pokrmy. A to jsou jen některé z aktivit, které centrum o rozloze 30 500 m2 nabízí. Všechno je propojeno společným prostorem, takzvanou „městskou vesnickou zelení“, v jejíž společnosti si můžete odpočinout a dívat se na svět, jako byste seděli na náměstí někde na jihu – nehledě na počasí.

Industriální atmosféra v odpočinkové i sportovní zóně

Závěrečnou zastávkou dne se stal vítězný návrh našeho ateliéru Force4 Architects. Slunce spolu v kombinaci s projektem Vestre Fjordpark mě motivovaly natolik, že i přes fakt, že byl začátek října, jsem neodolala a okusila tak kvalitu realizovaného návrhu na vlastní kůži.

Průhledy ve Vestre Fjordpark

S vyhlídkou na bazén

Pod platformou k bazénům

Zmrzlina ve Vestre Fjordpark

Účastníci zájezdu, kodaňský ateliér Force4 Architects

Poslední den našeho výletu začal deštivě, nicméně typické dánské počasí dodalo naší první zastávce na intenzitě a my jsme si tak mohli za doprovodu deště vychutnat nikdy nekončící procházku po aarhuském Nekonečném molu.

Čas výletu se krátil a my jsme nemohli vynechat návštěvu Arosu, muzea současného umění. Prostory krychlové budovy s impozantním točitým schodištěm vždy nabídnou vynikající výstavy.