Všímáme si

Surfovat se dá i na ovčí vlně

Chovatelé ovcí u nás i v zahraničí si stýskají, že výkupní cena ovčí vlny některých plemen jen taktak pokryje náklady na stříhání ovcí. V srdci anglického hrabství Devon, v tradiční vlnařské vesnici Buckfastleigh, začali mladí manželé Floydovi zpracovávat vlnu horší kvality netradičním způsobem. Míchají ji s pryskyřicí a vyrábějí nový materiál – Solidwool. Pomůže jeho produkce udržet vlnu v kurzu?

Surfovat se dá i na ovčí vlně
Surfovat se dá i na ovčí vlně

Solidwool je kompozit. Jeho přesné složení je výrobním tajemstvím, výrobci deklarují, že 60 % materiálu tvoří vlna, která funguje jako plnivo, a 40 % je pojivo, které nazývají biopryskyřice. K jejímu složení výrobci uvádějí, že je z třetiny vyrobena z biologických obnovitelných zdrojů – dodavatel pryskyřice k její výrobě používá odpad z jiných výrobních procesů, například z výroby celulózy nebo biopaliv. „Tento postup by měl snižovat uhlíkovou stopu pojiva na polovinu v porovnání s pryskyřicemi na bázi ropy,“ odvolávají se Floydovi na garanci jejího výrobce.

Solidwool vzniká smícháním vlny s pojivem; k vytvoření směsi, která se posléze vytvrdí v peci, dochází za pokojové teploty. Materiál je stále ve vývoji a podle výrobců aspiruje na alternativu dnešních konvenčních plastů. „Dalším plusem při výrobě pryskyřice je použití ekologické chemie, která snižuje množství škodlivin v procesu výroby a s níž se člověku příjemněji pracuje,“ tvrdí odvážně Justin a Hannah Floydovi ve svých propagačních materiálech.

Současné využití materiálu Solidwool představuje výrobce v podobě židle či stolku. Dalšími návrhy jsou rukojeť nože, brýle nebo surfovací prkno, jde však jen o zlomek možností. Materiál by se dal dobře použít i v architektonických realizacích. O židle je přes jejich vysokou cenu zájem, za první rok jich manželé Floydovi prodali bezmála sto kusů.

K výrobě kompozitních materiálů lze jako plnivo využít nejrůznější zbytky zemědělské nebo potravinářské výroby. Problematická je ale spíše druhá část – při vývoji a výběru pojiv nebývá zpravidla snadné dostát požadavkům na ekologickou šetrnost. Ve většině případů, kam patří i Solidwool, musí spotřebitel věřit slovu výrobce, který pryskyřici nazývá těžko uchopitelnými pojmy jako „udržitelná“, „ekologická“ nebo „přírodní“, a chrání si tak své know-how.

Snaha o využití lokální opomíjené suroviny se však Justinovi a Hannah Floydovým upřít nedá. Vlna z ovcí Herdwick, které se chovají téměř výhradně v oblasti Lake District, nemá kvalitu požadovanou pro zpracování na přízi. Ovce žijí po většinu roku polodivoce na vršcích kopců, jejich vlna je hrubá a dříve se využívala nanejvýš právě k výrobě koberců. Tyto ovce však spásají špatně dostupné svahy a udržují tradiční ráz krajiny. Odkupem nyní jinak nevyužitelného vedlejšího produktu masného chovu tak pomáhají Floydovi farmářům udržet živnost.

Kvalita a cena ovčí vlny se dělí do skupin. Například merinová vlna má vysokou výtěžnost (přes 50 % surové potní vlny), dlouhá vlákna, vlna je jemná a dá se zpracovávat česáním do přízí. Vlny typu cheviot anebo kříženecké vlny mají nižší výtěžnost a jsou hrubší, používají se na výrobu koberců, jako výplň prošívaných dek, dříve na tvíd a podobné svrchní textilie. Dnes se v souvislosti s klesající cenou vlny značná část plemen (zmíněné merino mezi ně nepatří) chová převážně na maso a mléko. (zdroj foto: prosikulky.cz)

Také v České republice výkupní cena vlny klesá. Stát chov ovcí podporuje dotacemi s jasným záměrem – ovce mají spásat porosty. Jejich vlna je ve většině případů jen vedlejším produktem. S rozkvětem přírodního stavitelství se rozvíjí možná oblast jejího využití například jako zateplení místo skelné vaty či polystyrenu. Mnohostranné možnosti tohoto přírodního materiálu je nejspíš třeba osvěžit a inovovat pro současné požadavky a podmínky. Inspirativním příkladem může být i nový anglický kompozit Solidwool, byť je zatím ve fázi diskutabilního experimentu a k dostání jen ve formě poměrně drahých kusů nábytku.

Text: Kateřina Zvelebilová, Zdroj foto: Solidwool