Všímáme si

Zpracovaná vlna mongolských ovcí může nahradit izolační materiály z dovozu

Zimní teploty v Mongolsku padají až třicet stupňů pod nulu a značné části tamních obydlí schází odpovídající zateplení. Náklady na vytápění rostou, a tak mongolské rodiny řeší, jak na teple ušetřit. Projekt české organizace Člověk v tísni doporučuje vlnu ze zdejších ovcí jako vhodný a především levný materiál na zateplení budov.

Zpracovaná vlna mongolských ovcí může nahradit izolační materiály z dovozu
Zpracovaná vlna mongolských ovcí může nahradit izolační materiály z dovozu

Hodně obyvatel Mongolska žije ve starých panelových bytovkách, které jsou energeticky velmi nákladné. Postupná deregulace cen energií je nutí k tomu, aby hledali cesty, jak za teplo ušetřit. „Proto jsme v lednu 2013 začali pracovat na tom, abychom dovoz drahých a často ekologicky nepřijatelných izolačních materiálů nahradili místní variantou,“ vysvětluje Juraj Drábik, který rok a půl působil v mongolském týmu Člověka v tísni.

Tou by podle něj měla být ovčí vlna, která se pro zateplování po nutných úpravách používá také v Evropě. „Vlny je v Mongolsku dostatek, na jednoho obyvatele totiž připadá až pět ovcí. Je to dobře dostupná surovina, která by mohla nahradit dovoz skelné vaty z Číny či takzvané minerální vlny z Ruska,“ dodává. Tradiční nomádské obydlí, mongolskou jurtu, si pastevci tradičně zateplují ovčí plstí. S tím, jak se lidé stěhují do měst, se proměňují i podmínky jejich života, a spolu s tím je třeba hledat nová technologická řešení jejich příbytků.

Vlna se vykupuje přímo od místních pastevců. Na fotce školení pastevců.

Zásoby vlny čekají na zpracování.

Ovčí plsť na jurty se vyrábí v manufaktuře namáčením, válcováním a sušením ovčí vlny. Nová izolace z ovčí vlny, která bude sloužit k zateplování domů, vzniká vypráním ovčí vlny, jejím vyčesáním a vrstvením,“ upřesňuje Drábik. Jako pojivo mezi jednotlivými vrstvami izolace se může v tomto případě používat různý materiál, například umělá hmota, která se následně zapeče. Na rozdíl od tradiční izolace u pasteveckých jurt je pro tento typ izolace třeba moderní továrenské linky. „V Mongolsku momentálně spustili provoz dva výrobci,“ popisuje situaci na začátku letošního roku.

Člověk v tísni se zaměřil se na zpracování vlny jako tepelně-izolačního stavebního materiálu. Důraz přitom klade na rozvoj celého dodavatelského řetězce, který zahrnuje jednotlivé chovatele ovcí, malé a středně velké podniky i instituce. Přestože je vlna jednou z hlavních surovin, které Mongolsko produkuje, její zpracování není příliš rozšířené. Kvůli nízké poptávce je i zisk pro dodavatele velmi malý.

Zateplení domu v Mongolsku.

„Od pastevců ovcí, kteří produkují základní surovinu, postupujeme přes podniky, jež surovou vlnu zpracovávají a vyrábějí z ní izolaci, až k firmám, které ji budou využívat při stavbách nových a rekonstrukci stávajících budov. Spolupracujeme také s regulačními úřady, protože je potřeba nový produkt standardizovat a certifikovat,“ osvětluje koordinátorka projektu Amgalan Ariunbold. Nový výrobek by se měl v budoucnu vyrábět ve čtyřech či pěti továrnách rozmístěných po celém Mongolsku; v nich by mělo najít práci až tři sta lidí.

Spolupráce se daří i na politické úrovni. „Podařilo se nám získat národní certifikaci produktu, díky čemuž může být izolace z ovčí vlny využívána jako standardní materiál ve stavebnictví,“ uvádí vedoucí mongolské mise Člověka v tísni Quentin Moreau.

„V loňském létě jsme uspořádali školení pro dvě stovky pastevců v severním Mongolsku o tom, jak správně stříhat ovce. Letos plánujeme další školení, při němž by se měli pastevci naučit, jak vlnu třídit, a tím zvyšovat její hodnotu,“ říká Amgalan Ariunbold. „Zpracovaná vlna by také mohla sloužit jako izolační materiál u domů chudých obyvatel venkova nebo obydlí bývalých kočovníků usídlených na předměstí Ulánbátaru. Zateplení domů tak celkově výrazně zvyšuje kvalitu života lidí v zemi, kde zima trvá osm měsíců v roce,“ dodává.