Všímáme si
Nadchází věk hub?
„Houby mohou zachránit svět,“ říká Americký mykolog Paul Stamets. Přezdívají mu „houbový muž“. Věří v sílu a inteligenci přírody. I v řešení, které nám příroda nabízí. Během posledních několik let k houbám obrátili pozornost i další lidé. Patří mezi ně i výrobci nových materiálů. A jejich počty rostou jako houby po dešti.
-
Podle Paula Stametse mohou houby změnit svět (zdroj: isaachernandez.com)
-
Je to on, troudnatec z čeledi chorošovité. (foto: Chmee2, CC BY-SA 3.0)
-
Firma Ecovative a její zakladatelé Eben Bayer Gavin McIntyre spojují téma ekologie a inovací, vytvořili nový materiál. (zdroj: © Ecovative)
-
Materiál od firmy Ecovative je vhodná náhražka polystyrenu. (zdroj: © Ecovative)
-
Stabilizované houby hostí květiny a zem (zdroj: © Ecovative)
-
Bratři (© Ecovative)
-
Pane, to je panel z doby houbové (zdroj: © Ecovative)
-
V Evropě je tradice zpracování chorošů živá dodnes. Ubrus z Rumunska (foto: amadouproducts)
-
Nejen obaly a dečky, ale i chorošovité kabelky z rumunské dílny Amadou (foto: amadouproducts)
-
A Phill Ross vyvinul nábytek z hub (foto: M. Ross Luebe)
-
Kromě podnožek mimo jiné umí vytvořit i křesla (zdroj: Philip Ross)
-
Nizozemský designér Eric Klarenbeek na to šel od lesa. Židli si vytiskl a pak ji nechal konceptuálně růst. (zdroj: psfk.com)
-
Už před několika tisíci lety uměl, podobně jako dnešní designéři, s vlastnostmi choroše pracovat i slavný Ötzi. (foto: Robert Clark)
-
Ani jemu však od smrti v zamrzlých Alpách nepomohl. (foto: Robert Clark, National Geographic)
Milovník hub Paul Stamets připodobňuje podhoubí k neurologickému centru přírody. Houby podle něj mají vlastní inteligenci. Některé do sebe mohou natáhnout a zpracovat i toxické látky či viry. Můžeme je proto využít jako přírodní úklidovou četu. Třeba právě při únicích toxických látek, ropy či při šíření nebezpečných virů. Po havárii jaderné elektrárny v japonské Fukušimě přišel Stamets s tím, že v okolí vysází vybrané druhy stromů a hub, které do sebe absorbují radioaktivní látky. Plán zatím nebyl realizován. Jeho zastánci ale vypsali petici, kterou hodlají předložit japonské vládě.
Stamets v houbách vidí i důležitý nástroj recyklace dřeva a vedlejších produktů zemědělství. Firma Ecovative využívá mycelium, vegetativní fázi růstu hub, jako pojivo pro své izolační a obalové materiály. Jejich základ tvoří drť zemědělských odpadů, například kukuřičných stonků či slupek od semen. Drť s myceliem dají do formy s požadovaným tvarem a houba během několika dní hmotou skrz na skrz proroste. Díky husté síti drobných vláken vznikne pevný materiál, který dobře vzdoruje ohni. Výhoda materiálu je zřejmá především z ekologického hlediska. V obalovém průmyslu často používáme polystyrenovou pěnu. Ta se vyrábí synteticky a má dlouhý poločas rozpadu. Kdo byl na oceánském pobřeží, možná si všiml, jak se vyplavovaný polystyrén stává neodmyslitelnou součástí tamní krajiny. Materiál Eco-Cradle od firmy Ecovative tento problém odbourává, je tvořen pouze organickými prvky. Když doslouží, můžeme ho vzít a hodit na kompost. Po době plastové nadchází doba houbová, prorokují jeho tvůrci.
Rumunka Mako Csaba vyrábí z chorošů i ubrusy a dámské klobouky, velmi podobné těm z Moravy i Itálie.
(zdroj: Wiki/Brudersohn, CC BY-SA 3.0)
Proč ne - už tu jednou byla. Takzvané hubky, kusy choroše namořené směsí vody a popela, které sloužily k rozdělávání ohně, dosvědčují, že houby uměli využít i naši předci. Několik kousků měl u sebe už slavný Ötzi, muž, který žil před pěti tisíci lety, jeho zachovalé tělo se našlo na hřebenech Ötzalerských Alp. O několik tisíc let později – na Ukrajině, v Rumunsku i u nás, zejména na Chodsku a Moravském Valašsku, máme zdokumentované použití chorošů jako suroviny při výrobě oděvních doplňků. Tradičně se vyráběly čepice, vesty, boty, rukavice, dokonce i oděvy.
Pro ty, kteří chtějí být in, jsou dnes na trhu k mání čepice a kabelky z chorošů. Rumunka Mako Csaba z nich umí vyrobit i ozdobné ubrusy. Italská firma Grado Zero Espace prodává již zpracovaný materiál. Komu se nechce utrácet za drahé zboží z dovozu, může sám vyrazit do lesa a surovinu si vlastnoručně zpracovat. Houbu je před tím nutné změkčit, například opakovaným povařením v mléce. Pak můžete dát materiálu požadovaný tvar.
text: Tomáš Princ
24. 1. 2014
Aktuálně
►Kryštof Mařatka: Nové světy klavíru
► Evy Eisler – Ochočené nekonečno
► Seminář matériO' Fokus: Trendy a šetrné materiály v praxi 28.11.
► Heimtextil 2025: Textil jako most mezi minulostí a udržitelnou budoucností
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
15. 11. 13:02
Dobrý den, děkuji za další zajímavý článek. Rád bych upřesnil, že v některých z ...
Michael Rada - Recyklovaná jízda: Skateboardy z leteckých součástek i rybářských sítí
18. 10. 16:13
Dobrý den, děkuji za zajímavý příspěvek. Je škoda že autoři nejnovějších publikací, ...
Michael Rada - Řemesla, 1. díl: Proč v Evropě mizejí umělecká řemesla a jaké jsou jejich vyhlídky do budoucna?
20. 9. 14:38
Velice děkuj za "jiný" rozhovor, kromě lásky k materiálu z něj čiší LÁSKA k PRÁCI a ...
Michael Rada - EVA JANDÍKOVÁ: LNU KE LNU