CZ / ENG

Všímáme si

Jak se žije v Praze? Vychází kniha Ke stolu! Je souborem úvah i výzvou k živým diskusím

Architektka Pavla Melková přizvala k pomyslnému stolu osmnáct osobností různých profesí a podnítila s nimi diskusi o městě. Každá z nich si vybrala jedno téma, které má na srdci, a jehož řešení může zlepšit kvalitu rozvoje Prahy a života v ní. Jednotlivá témata a jejich pojetí jsou různorodá stejně jako oslovené osobnosti, které se do knihy otiskly. Jak to vidí ekonom Tomáš Sedláček, architekt Josef Pleskot, psychiatr Radkin Honzák či výtvarník Krištof Kintera? Kniha je jen začátek. Melková chce v budoucnu s dalšími odborníky i veřejností uspořádat diskuse naživo a nastíněným myšlenkám se dále věnovat.

 

Jak se žije v Praze? Vychází kniha Ke stolu! Je souborem úvah i výzvou k živým diskusím

Text: Kateřina Zvelebilová • Úvodní foto: Ester Havlová


Ke stolu! vychází jako první titul nové edice Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) nazvané Debata. „Prostřednictvím knih chceme představit myšlenky, které se zabývají aktuálními otázkami dneška. Jejich texty by neměly zůstat pouze na papíře, ale stát se východiskem pro další živé diskuse o Praze,“ vysvětluje Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

Editorka této knihy Pavla Melková je architektka, teoretička i akademická pedagožka. V úvodu vyslovuje pozvání ke stolu a přibližuje smysl setkání oslovených osobností – jaká témata a příležitosti rozvoje a života v Praze vidí pedagogové, architekti, filozof, historik, sociolog, developer, lékař, ekonomové, novinářka, výtvarní umělci, kněz, akademici, teoretička, děkanka a přírodovědec? „V průsečících jejich myšlenek postupně vyvstaly překvapivé shody. Mohly by být inspirací pro veřejnou správu, plánovače, architekty, soukromé developery a investory, obyvatele Prahy a všechny ostatní, kteří chtějí řešit skutečné a aktuální problémy města,“ vysvětluje Pavla Melková.

Jak si navzájem porozumět?


„Když jako specialisté na tvorbu města pracujeme na plánovacích, strategických či územních dokumentech, které se snaží postihnout celou složitost problematiky, často i při nejlepší vůli na konci zjistíme, že se nám myšlenky i jazyk zamotaly do nesrozumitelných a dlouhých útvarů a že jasnost jednotlivých konkrétních témat se cestou ztratila,“ píše Melková v úvodu. „Když naopak sedíme s přáteli, kolegy či rodinou obyčejně u stolu a přijde řeč na město, na architekturu a svět okolo nás, náhle je většina z nás schopna přirozeně a jednoduchou řečí pojmenovat konkrétní témata, o kterých přemýšlíme a která nám leží na srdci,“ nastiňuje svůj editorský přístup.

Myšlenka mezioborové diskuse a vzájemného naslouchání je nosná, přesto jsou však některé texty v knize obtížně čitelné a k jednoduchosti neformálních hovorů „u stolu“ mají daleko.  Sílu autentického dialogu dokládá jediný z osmnácti příspěvků, který Melková vede formou otázek a odpovědí a který je běžnému čtenáři zdaleka nejpřístupnější.

Melková jako editorka obhajuje své minimální zásahy do dalších textů respektem k autorům, které by při setkání u stolu přece také nikdo neokřikoval, že mají mluvit krátce, déle nebo jednodušeji, že měli být kritičtější nebo že jejich projevu chybí závěr. V psaném textu ale obvykle fungují jiná pravidla než u promluv vedených společně u jednoho stolu. Čtenář už se nemůže mluvčího doptat na drobnosti či vysvětlení, od toho je tu redaktor, případně editor.
Jako celek je kniha Ke stolu!  dobrým příspěvkem v mezeře, která existuje mezi odborníky na město a jeho občany. Obsah jednotlivých textů by mohl zajímat každého obyvatele či návštěvníka města bez ohledu na profesi nebo vzdělání. Články jsou doplněny množstvím zajímavých odkazů na odbornou  literaturu a nabízejí cenné rozšíření obzorů. Formálně jim však k diskusi, do které se může zapojit opravdu každý, chybí jednodušší a srozumitelnější jazyk. Pavla Melková chce k nastíněným tématům uspořádat reálné diskuse, a tak může kniha sloužit jako jakýsi odbornější abstrakt k domácímu studiu, a editorčin záměr vyslechnout autenticky všechny zúčastněné se plně realizuje až při těchto setkáních.

 

14. 2. 2020

Komentáře

PŘEDMĚTAUTORDATUM

Zobrazit vše Zobrazit vybrané Vložit příspěvek




© Copyright 2013 Happy Materials, s.r.o.
Obsah časopisu je chráněn autorským zákonem.
Kopírování a šíření článků včetně fotografií bez souhlasu vydavatelství je zakázáno.
Design © Helena Jiskrová
Tvorba webu: NETservis s.r.o.