Obrazem

„Cukroví ve Vánoční baladě nenajdete,“ varuje režisér nového postapokalyptického animovaného filmu

Třísk! Bang! Žuch! Vžuuum! Zní to jako oblíbená citoslovce z komiksu, ale zároveň to jsou i slovní vyjádření pohybů animovaných loutek. Jedním z mála současných českých tvůrců, který zná prostředí loutkových animovaných filmů velmi důvěrně, je Michal Žabka. Tento animátor, výtvarník a režisér nás provedl pražským studiem Animation People. Místem, kde už pětadvacet let vznikají filmy, které baví diváky a sbírají ocenění na festivalech doma i ve světě.

Jednou z hlavních postav nového postapokalyptického filmu Vánoční balada je strašidelný stroj, který ničí vše, co spatří.

Jednou z hlavních postav nového postapokalyptického filmu Vánoční balada je strašidelný stroj, který ničí vše, co spatří.
Jednou z hlavních postav nového postapokalyptického filmu Vánoční balada je strašidelný stroj, který ničí vše, co spatří.

V dnešním světě kinematografie s nadvládou 3D počítačové animace se loutkový film s technikou „frame by frame“ zdá být předpotopní záležitostí. Přitom má v sobě nenapodobitelnou atmosféru. V Česku má loutková animace dlouholetou tradici. Jedním z jejích průkopníků byl Jiří Trnka, který v roce 1945 spoluzaložil studio Bratři v triku. O dva roky později stál spolu s dalšími tvůrci u založení Studia loutkového filmu, kde vznikalo mnoho pohádek a filmů určených pro děti i dospělé.

Po roce 1950 pak byla většina českých a moravských studií dotlačena pod dozor státního podniku Krátký film. Tato instituce se skládala z několika studií, která se lišila svým konkrétním zaměřením. Kromě studií kresleného a loutkového animovaného filmu se zde nacházela i studia dokumentárního či naučného filmu. Sekce kresleného filmu později dostala svůj původní název Bratři v triku. Oddělení loutkového filmu bylo pojmenováno Studio Jiřího Trnky.

U Jiřího Trnky začínal jako animátor i známý režisér a scenárista Břetislav Pojar, později profesor na Katedře animace na Filmové a televizní fakultě akademie múzických umění v Praze. Pojar zemřel před čtyřmi lety. Jeho bývalý student Michal Žabka letos podle jeho scénáře natočil film Vánoční balada, který nyní reprezentuje českou tvorbu na celé řadě soutěží animovaných filmů. V těchto dnech vstupuje do kin jako jeden z pěti filmů z pásma Pojar dětem. Celá tato pětice, na které se Břetislav Pojar podílel v posledních letech svého života, vznikala právě ve studiu Animation People.

Vánoční balada se může pochlubit oceněním z athénského Animfestu a cenou UNICEF z Bienále animace v Bratislavě.

Ve Vánoční baladě je k vidění poštovní vznášedlo ze strašidelné budoucnosti.

Michal Žabka vystudoval animaci na Filmové škole ve Zlíně. Později se studiem animace pokračoval na pražské FAMU pod vedením Břetislava Pojara.

Studio Animation People, se kterým Michal Žabka úzce spolupracuje, vzniklo v roce 1990 a založila ho skupina filmařů z Krátkého filmu. Zabývá se nejen loutkovou animací, loutkohereckou prací, ale i 2D a 3D animací.

Vesmírný koráb jako ze Dne nezávislosti, tyčící se nad celou výstavkou loutek, potkáte hned u vstupu do studia.

Na loutky se podle výtvarných návrhů šijí oblečky, které jsou propracované do posledního detailu. Používají se již řádně obnošené textilie, protože na postavičce splývají lépe než látky zbrusu nové.

Některé loutky vznikají obalením polystyrenové pěny modelínou, jako je tomu u těchto planetek.

Veškeré fáze se snímají na kvalitní digitální fotoaparát. V počítači se pak postupně řadí za sebe, čímž dojde k rozhýbání obrazu. U českých loutkových filmů se většinou volí dvanáct fází na jednu sekundu.

Kostra poskytuje figurce pohyblivost. Kovová konstrukce se později vytvaruje molitanem nebo se obalí vrstvou odlitého latexu.

Při animaci úst je potřeba vytvořit celou kolekci jednotlivých fází, které se podle děje a mluveného textu vyměňují. Tato technika je však velmi mladá, v minulosti měla totiž většina postav strnulé obličeje bez mimiky.

Při natáčení určitých scén je nezbytné vytvořit takzvané „dabléry“. Jsou to loutky stejného charakteru a vzhledu, ale s rozdílnými rozměry. V tomto případě filmaři použili tyto zmenšeniny při natáčení automobilové honičky ve filmu Autopohádky.

Postavy z filmu Účetní a víla z Autopohádek si během naší návštěvy opět vyjely na palouček.

Loutka miminka je k vidění v prvním úspěšném Michalově snímku Babalon, který vznikal v roce 1997.

Ve studiu najdete i rodinku z nerealizovaného filmu Marťani.

„No to mně teda posol bulvu!“ Pamatujete si na hlášku z televizní reklamy na jednoho z telefonních operátorů?

Ve studiu Animation People se kromě filmů točí celá řada animovaných reklam, které můžete běžně vidět v televizi. Díky reklamám si toto studio může dovolit točit i nákladné umělecké filmy, jejichž užití je víceméně pouze festivalové a jež nemají pro studio ekonomický přínos.

Debata s kolegou kameramanem Ivanem Vítem.

„A nakonec se stejně všichni sejdou v hospodě,“ podotýká se smíchem Michal.

„Je libo miništamprli nebo mikropivo?“ Při naší prohlídce studia paní domácí z Autopohádek zabrala místo hospodského.

Tato vypečená hospůdka je přístupná i mládeži.

Krakonoš si vyšel na obhlídku svého animátorského revíru.

V zahraničí existuje celá řada muzeí, ve kterých by mohly být tyto loutky k vidění i pro veřejnost. U nás si však o tom můžeme zatím nechat jen zdát.

V roce 2013 režíroval Michal Žabka i celovečerní film Čtyřlístek ve službách krále. Mezi jeho další úspěšná krátká loutková díla patří snímky Babalon, Prasavci a Paní G. Nyní se věnuje sedmidílnému kreslenému seriálu Anča a Pepík podle scénáře a výtvarného komiksového zpracování Lucie Lomové. V České televizi se bude vysílat během následujícího roku.

Text: Nela Kýrová; Foto: Tomáš Tesař