Obrazem

Chytnou jablonecké lázně druhý dech? Tvůrčí energie a zájem veřejnosti ve městě nechybí. Ukázala to i akce Nádech pro lázně

Více než šedesát let v nich skutečně probíhaly lázeňské procedury, od roku 1995 však Městské lázně v Jablonci nad Nisou trvale chátrají. Krátké zmrtvýchvstání prožily před čtyřmi lety, kdy tato secesní budova ožívala díky kulturnímu programu ArtproProstor. Spolek se se svými ambicemi vrátil i v srpnu jen na jeden den a spolu s třemi desítkami místních umělců je znovuotevřel pro veřejnost.

Chytnou jablonecké lázně druhý dech? Tvůrčí energie a zájem veřejnosti ve městě nechybí. Ukázala to i akce Nádech pro lázně
Chytnou jablonecké lázně druhý dech? Tvůrčí energie a zájem veřejnosti ve městě nechybí. Ukázala to i akce Nádech pro lázně

Text: Michala Bradová • Foto: OBA creators, Tereza Čermáková

Akce s názvem Nádech pro lázně proběhla v sobotu 3. srpna 2019 a měla upozornit na přes dvacet let chátrající lázeňský prostor, ukázat kreativní potenciál severu Čech a v souvislosti s tím otevřít diskusi, co s opuštěnými lázněmi dál. „Bylo nám líto, že jsou lázně opět opuštěné a prázdné. Pohledů a názorů na to, co by v nich mělo vzniknout, je hodně. My chtěli slyšet a vidět co nejvíce z nich během jednoho nabitého dne a zároveň rozpumpovat a propojit jabloneckou a libereckou kulturní scénu,“ popisuje jedna z organizátorek Pavlína Müllerová.

Během akce se potvrdilo, že o nápady a dlouhodobé vize skutečně není nouze. Třicítka místních tvůrců se nad zadaným tématem „městské lázně“ opravdu vyřádila a návštěvníkům přinesla pestrou nabídku od výtvarných děl, videoprojekcí, divadla pro jednoho diváka až po improvizovanou saunu. V lázních se objevila například křišťálová lázeň z korálků od sklářky a šperkařky Kateřiny Krause, vodní hladina vytvořená z igelitu se zvuky šplouchající vody od zvukové experimentátorky Kati Linek nebo zmíněná sauna realizovaná Mjölk architekty.

Tradiční lázně nebo kreativní centrum?
Situace ohledně budoucnosti této budovy patřící městu je stále otevřená. Diskutuje se o vybudování nového kreativního centra, kde by hlavní bazénová hala sloužila jako prostor pro kulturní akce, ve zbytku by se mohly rodit ateliéry, sdílené dílny či konferenční místnosti. Další možností je vrátit se k původnímu účelu a obléct budově opět lázeňský kabát. Ve hře je ale vlastně jakýkoli koncept, který by respektoval prostředí a jeho historii a dával by dlouhodobě smysl.

Už na začátku letošního roku proběhlo několik pracovních setkání na jablonecké radnici, kde se budoucí náplň lázní řešila. „Nechceme, aby debata zůstala za zavřenými dveřmi v kroužku několika lidí. Jablonecké lázně vnímáme jako jednu z nejpozoruhodnějších památek našeho města. Zajímá nás, jak ji vnímají ostatní,“ popisuje Anna Strnadová, která v minulosti se spolkem ArtproProstor lázně rok a půl oživovala netradičním kulturním programem.

Pohled do minulosti…
Budova byla postavena v letech 1908 až 1909 na počest císaře Františka Josefa II. Architektonického řešení se ujal zkušený architekt Robert Hemmrich, který v Jablonci navrhoval dalších zhruba šedesát domů. K nejzásadnějším zásahům do budovy městských lázní došlo v roce 1960 komunistickým okresním stavebním podnikem, kdy bylo zničeno původní průčelí, ozdobné prvky na fasádě a původní zasklení oken. Dva roky nato došlo k poslední stavební úpravě a od té doby už budova stárla a chátrala. Ještě v roce 1997 město zainvestovalo do nutné opravy střechy. Následně byly lázně pro veřejnost uzavřeny.