Všímáme si

Češi vyvíjejí nový systém nakupování: kapsle místo obalů

Z plastů se během posledních sta let stala významná skupina materiálů – leč stále nejsme schopni optimálně je využívat a vypořádat se s jejich zánikem. Na světové scéně se nyní blýskla česká firma s originálním návrhem řešení MIWA. Tým v čele s Petrem Báčou vyvinul opakovaně využitelné přepravní kapsle a systém jejich využití, který výrazně omezuje produkci odpadu.

Češi vyvíjejí nový systém nakupování: kapsle místo obalů
Češi vyvíjejí nový systém nakupování: kapsle místo obalů

► For English version click here

Projekt MIWA (Minimum Waste) se vymezuje proti neuvážlivému používání obalů, pracuje s principem takzvané precyklace, tedy s předcházením vzniku odpadu. Podle navrhovaného systému se zboží v kapslích převeze od výrobce do obchodu. U obchodníka si pak zákazník nechá zabalit od každého produktu jen takové množství, jaké potřebuje. Vybírat lze mezi obalem vlastním, vratným nebo jednorázovém z ekologicky šetrného materiálu.

Tímto se MIWA odlišuje od dalších „bezobalových“ systémů, které obvykle umožňují použít pouze s sebou přinesené obaly a tím snižují pohodlí zákazníků. „Záleží na konkrétním obchodníkovi, jaké možnosti nabídne,“ upřesňuje zakladatel projektu Petr Báča. Vyzdvihuje ekologické přednosti balení zboží do vlastního přineseného obalu, zároveň upozorňuje, že takový nákup vyžaduje od nakupujícího přípravu a tím snižuje jeho pohodlnost. „Podle výzkumů je právě nižší pohodlí nejsilnějším důvodem, proč zatím nedošlo k výraznému rozšíření bezobalového principu obchodování, prodeje a nákupu zboží,“ říká Báča. Dodává, že vedle této bariéry brali v úvahu také obavy lidí o zdravotní nezávadnost volně loženého zboží.

Před porotou New Plastics Economy Innovation Prize, složenou z takových gigantů, jako je například Google, NIKE nebo Unilever, ale i zástupců vědeckých pracovišť, University of Michigan či University of the Arts London, se týmu MIWA podařilo svůj projekt úspěšně obhájit a získat hlavní cenu 200 000 dolarů a vstupenku do akceleračního programu. Projektu se díky tomu otevřely dveře na celosvětovou scénu.

Modulární uskupení, jedna z cest budoucích?

Moduly, kapsle a aplikace do každé kapsy budoucnosti
Navrhovaný systém redukuje „zbytečnou skupinu odpadů“ – obalů – a zároveň nenutí zákazníky kupovat si výrobcem stanovenou velikost balení, ale pouze množství, které potřebuje. Za takto jednoduchou myšlenkou stojí promyšlený systém včetně aplikace, která usnadňuje zákazníkovi výběr zboží a zefektivňuje komunikaci všech subjektů zapojených v dodavatelském řetězci.

Aplikace může zákazníkovi pomoci s přípravou nákupního seznamu, objednávkami či platbou on-line. Lidé kolem Báči pracují na projektu už od roku 2014, poslední rok si i ověřují směr vývoje analýzami dopadu na životní prostředí, tak aby redukováním jedné ekologické zátěže v podobě obalů nevytvořili jinou, větší a skrytou (v tomto případě by to mohla být například doprava obalů zpět k výrobci a jejich mytí).

Ekologický dopad přidaných procesních kroků v logistice je mnohonásobně kompenzován úsporou sekundárních a terciálních obalů a také odstraněním souvisejících procesů (například potisk obalů, přeprava palet) u výrobců a obchodníků. „Samozřejmě je nutné poznamenat, že ačkoliv naše propočty děláme již více než jeden rok, pracujeme v tuto chvíli v našich modelech s omezeným množstvím dat, neboť pro přesný propočet musí být k dispozici funkční obchodní ekosystém, který bude přesně sledovat všechny potřebné ukazatele v praxi,“ dodává Báča. Z tohoto důvodu MIWA připravuje demonstrační projekt, který bude toto vše sledovat a prostřednictvím veřejných reportů dokumentovat.

Doba plastová
Díky svým vlastnostem jsou plasty klíčové pro náš každodenní život i pro průmyslovou výrobu, a i přesto je vnímáme jako problém. Zpravidla je využíváme lineárně: vyrob–použij–zahoď. Nešikovně je schováváme na skládkách. Zamořujeme jimi životní prostředí.

Ročně vzniká odhadem 34 milionů tun plastového odpadu. Někdy z něj vznikají až nové divy světa – jako nechvalně proslulý ostrov odpadků známý jako Great Pacific Garbage Patch. Pokud nedojde k zásadní změně našeho zacházení s plasty, podle odhadů Světové banky může v roce 2100 množství produkovaného odpadu dosáhnout až trojnásobného objemu. Pro škarohlídy dodejme, že velké množství odpadu je i ekonomickou zátěží, odhadem je to nyní přes dvě stě miliard dolarů ročně.

V současné době nejrozšířenější reakcí na tento problém je recyklace použitých plastů, i ta má však mnohá úskalí. V Evropě není dostatečná zpracovatelská kapacita, pouze asi 30 % všech plastových odpadů se zrecykluje, na recyklaci se spotřebuje další množství energie a vody. Podstatné je, že i recyklace a hospodaření s odpady je obchod, a ten se musí vyplácet. Rentabilita recyklace závisí na řadě faktorů, od nákladů na přepravu suroviny ke zpracování, cen energie a vody, ale na druhé straně také na ceně ropy, a tedy i na nákladnosti novovýroby plastů. V obdobích levné ropy tedy ochota recyklovat zákonitě klesá. Vedle recyklace se objevují různé další návrhy na snižování spotřeby, opětovné využívání odpadu nebo například použití biodegradabilních materiálů, zatím bez větších dopadů. Rozšíření obalů na více použití by mohlo představovat jednu z cest, která by vedla do méně chmurné budoucnosti.

Text: Radek Pucholt, ilustrační vizualizace: archiv MIWA