Téma týdne

Koho u nás osloví Evropský manifest na podporu uměleckého řemesla?

Mají v Česku umělecká řemesla dostatečnou podporu? Manifest Crafting Europe nastiňuje strategii pro podporu uměleckého řemesla na národní i evropské úrovni. Představily ho loni v květnu Ateliers d’Art de France spolu se Světovou radou pro řemeslo. K manifestu se připojily oborové asociace z dvaceti šesti zemí Evropy. Zatímco ve státech, kde je podpora uměleckého řemesla zakotvena ve státních strategiích i činnostech soukromých nadací, vzniká mezinárodní výzva, Česká republika nemá ani instituci, která by manifest mohla podepsat, natož pak prosazovat a hájit.

Koho u nás osloví Evropský manifest na podporu uměleckého řemesla?
Koho u nás osloví Evropský manifest na podporu uměleckého řemesla?

Text: Kateřna Zvelebilová • Ilustrace: Taja Spassková

Manifest vznikl v květnu 2019 v rámci bienále uměleckého řemesla RÉVÉLATIONS, na setkání tvůrců a odborníků odhodlaných udržet budoucnost řemesel a vytvořit zázemí pro jejich výuku, právní podporu a ekonomický rozvoj. Všichni se shodli, že uměleckořemeslný sektor kultivuje společnost, poskytuje jí inovativní podněty, pomáhá jí zůstat v kontaktu s její historií a tradicí a přispívá ke konkurenceschopnosti národní i evropské ekonomiky. Čelí však problémům a je třeba ho podporovat silnou a ambiciózní veřejnou politikou.

Ateliers d´Art de France a World Craft Council vyzývají evropské instituce a odborníky všech národností, aby se zavázali prosazovat body manifestu a přispěli tak k pokračování a rozvoji řemeslného umění pro příští generace.

Manifest požaduje rovný přístup k veřejným fondům pro řemeslné profesionály a instituce. Regulace a státní zásahy ať jsou úměrné velikosti řemeslného podniku, kterému mají pomáhat v činnosti, nikoliv ho brzdit. Vyzývá k boji proti poklesu kvality výuky a přenosu znalostí a ke spolupráci na tvorbě moderních výukových metod. Vybízí ke konkrétním krokům, které by tvůrcům i celému oboru zajistily větší uznání, podporu a udržitelnost. Tvůrci a signatáři manifestu chtějí také zorganizovat Rok evropských řemesel během programu Evropské unie na roky 2021–2027 a zviditelnit toto odvětví mezi evropskými zákonodárci, institucemi a veřejností.

Zní to honosně. Co na to Češi?

Situaci může dobře nastínit fakt, že manifest, který ve skandinávských státech, ve Španělsku či v Belgii podepsaly dvě, tři nebo dokonce čtyři různé asociace uměleckého řemesla, za Čechy nepodepsal nikdo. Naše spolky se o něm nejspíš ani nedozvěděly. Česká platforma Lidová řemesla – nejšířeji zaměřený spolek v oboru – chce soustřeďovat maximum informací o uměleckořemeslném sektoru u nás, odkazuje však na činnost cechů a sdružení, z nichž polovině nefungují uvedené webové stránky. Popisuje legislativu spojenou s udělením titulu Nositel tradice lidového řemesla – ocenění, jehož získáním dostane řemeslník gratulaci, diplom a propůjčení ochranné známky. Informuje o činnosti evropských uměleckořemeslných asociací, ovšem jen z vybraných zemí – Francie a zmíněný Ateliers d´Art na seznamu nejsou. To není výtka. Sdružení funguje na dobrovolnické bázi a jeho mluvčí mi termín krátkého rozhovoru přislíbila za tři měsíce, kdy má první osobní volno, aby se mými otázkami mohla zabývat. V takových podmínkách opravdu není kapacita na to sledovat světové dění a jakkoliv pádně působit.

Pro srovnání – Ateliers d´Art de France je asociace sdružující sto dvacet oborových spolků, ve které naplno pracuje přes sedmdesát zaměstnanců. Šesti tisícům svých členů z řad uměleckořemeslných profesionálů a firem poskytuje služby, jako jsou konzultace o autorských právech, ekonomické a manažerské vzdělání, mezinárodní stáže a výměny know-how, přístup do knihovny inovativních materiálů matériO Paris (která mimochodem sídlí ve stejné budově), pomoc s exportem a samozřejmě přednostní účast na řemeslných trzích a veletrzích, přehlídkách a výstavách včetně vlastních výstavních prostor v srdci Paříže.

Pořádá několik veletrhů, provozuje prodejní web s výrobky svých členů, má vlastní nakladatelství, kde publikuje knihy o jednotlivých tvůrcích, odvětvích i teorii – to vše jí přináší zisk, kterým spolu s členskými příspěvky svou činnost financuje. Uměleckořemeslné podniky mladší pěti let, které se nemohou ihned stát členy, mohou vstoupit do tzv. Business Incubator, kde je asociace provází vstupem na trh. Provozuje dokonce fond solidarity, který podporuje členy v náhlé tíživé situaci.

„Je důležité si uvědomit, že náš hospodářský rozvoj probíhal postupně,“ popisuje Victoire Duchêne, mluvčí asociace. „Během stopadesátileté historie se tisíce malých společností postupně pospojovaly, aby byly silnější a společně se dostaly na strategické trhy. Ateliers d´Art de France, jak ho známe nyní, je hybridní organizací plnící ekonomickou i politickou roli ve Francii a Evropě.“ Asociace pracuje pro všechny oblasti uměleckořemeslného odvětví – vzdělávání, ekonomiku, komunikaci, podporu svých členů i politické vyjednávání, angažuje se v regionálních i místních partnerstvích.

V Česku máme skvělé tvůrce, citlivé výtvarníky a výtvarnice, zkušené řemeslné technology, mistry a mistryně svého oboru. Stát si nejspíš také uvědomuje důležitost podpory řemesla, včetně toho uměleckého. Chybí tu prostřední článek – silná moderní profesionální instituce s dostatečným rozpočtem, vzděláním a zkušenostmi, která by se s francouzským vzorem mohla alespoň vzdáleně porovnávat.