CZ / ENG

Téma týdne

Člověk v zateplené krabici

Zateplit a natřít. Tak dnes vypadají rekonstrukce panelových domů v Česku. Namísto přemýšlení o celkové proměně sídlišť se většina úprav omezuje na plášť jednotlivých domů. Největší boje jsou o to, kdo dodá polystyren a nátěrové barvy. V Německu nebo třeba ve Francii přitom existují příklady skutečně komplexních rekonstrukcí, které dokážou paneláky i celá sídliště změnit k lepšímu.

Člověk v zateplené krabici
Zavřít Architekti ze slovenského studia GutGut před rekonstruovaným panelákem. (foto: gutgut.sk)

„Sídliště jsou autorská díla,“ říká Petr Hlaváček, proděkan Fakulty architektury ČVUT.  Podle něj by se při rekonstrukcích mělo vycházet z původního pojetí a postupně se dostávat k detailům. Je třeba nalézt charakter jednotlivých sídlišť. „Musíme si uvědomit, v čem je Jižní Město jiné než Jihozápadní Město, a máme-li prostor proměnit, či stabilizovat.“

Této otázce se věnuje i nedávno započatý výzkumný projekt Paneláci. „Sídliště se v současnosti revitalizují a humanizují, a přesto jsme je dosud dostatečně nezhodnotili,“ říká historička architektury Martina Flekačová, která se na výzkumu podílí. „Chtěli bychom, aby se lidé dozvěděli, jak by v ideálním případě mohl organismus sídliště fungovat a proč se tak často neděje,“ vysvětluje. Finální výsledky výzkumu mají být představeny v roce 2017.

Nějakým stupněm rekonstrukce dodnes prošla více než polovina z necelých dvou set tisíc panelových domů v Česku. „Obvykle se většina činností odehrává na obálce budovy,“ říká Tomáš Fendrych z Centra regenerace panelových domů. Tento způsob rekonstrukce prý dnes doznívá. „Výměny oken a zateplování obvodového pláště jsou v bohatších městech za zenitem. Spousta lidí ze společenství vlastníků jednotek si dnes říká, že už něco udělali, a vzhledem k chybějícím pobídkám málokdo uvažuje o dalších krocích,“ upřesňuje. Zatímco před několika lety státní programy typu Zelená úsporám poskytovaly až šedesátiprocentní dotace, dnes si mohou lidé peníze od státu pouze výhodně půjčit.

„Správa většiny domů je dnes v rukou bytových družstev a společenství vlastníků jednotek. Že by se všichni vlastníci domluvili na celkové rekonstrukci domu je málo pravděpodobné,“ říká Hlaváček. Zateplování domů podle něj nelze vlastníkům bytů vyčítat. Nízká tepelná izolace představovala od počátku výstavby jeden z jejich nejzřejmějších nedostatků. Není divu, že se lidé ve snaze o levné a úsporné řešení spokojí s obalením domu do polystyrenu. Ten sice nenabízí skutečně dlouhodobé řešení, avšak tepelné izolaci domu pomáhá. Lidé slyší na nízkou cenu a brzkou návratnost investic.

Uvědomují si to i ty obce, které větší celky panelových domů dodnes vlastní. Například radnice v Praze 3 v následujících dvou letech plánuje revitalizovat domy v okolí Olšanského náměstí a oblasti dolního Žižkova. Dle starostky Vladislavy Hujové  půjde o „zateplení a výměnu oken“. Fasádu prý „rozsvítí“ nové barvy. Tento opatrný přístup radnice zvolila po stále neukončené aféře s údajně předraženou rekonstrukcí panelových domů v ulici Lupáčova.

Zdeněk Fikar z Odboru územního rozvoje přiznává, že plánované rekonstrukce mají do komplexnosti daleko. Vedle obkladů se alespoň bude nově pracovat i s proměnou domovních vstupů, které kvůli úzkým chodbám a špatné umístěným světlům připomínají spíš vstup do kotelny. Zásahem, kdy se například ubere z plochy mnohdy nevyužívaných nebytových prostor, lze podle něj dosáhnout dobrého výsledku.

 

Nový dech nebo hranatý pomeranč? (zdroj: brana-bydleni.cz)

V Německu by s tím souhlasili stěží. Radikální přestavby panelových domů v Drážďanech, Lipsku či Berlíně jsou ukázkou mnohem komplexnějších rekonstrukcí. Petr Hlaváček to zdůvodňuje souhrou několika faktorů, které v Česku nenacházíme. „Rekonstrukce panelových domů ve východním Německu vycházely z toho, že domy měly téměř nulovou hodnotu,“ říká. „Také byly často ve vlastnictví obcí a mnohdy téměř neobydlené. Naši západní sousedé proto mohli spoustu domů a sídlišť zbořit a jiné zrekonstruovat skutečně od základu.“ Co si pod tím představit? Tomáš Fendrych za ideální příklad považuje drážďanské sídliště Kräutersiedlung. Z původních mohutných panelových objektů tam vznikly subtilní bytové domy. Recept? Ubourat několika pater, dispozičně upravit byty a přidat prostorné terasy a balkóny.

S balkóny a zimními zahradami výrazně pracuje i francouzská architektka Anne Lacaton.  Její práce se však od drážďanského příkladu výrazně liší. Spolu s lidmi ze svého ateliéru vystupuje proti nákladnému bourání a místo toho přetváří staré paneláky v prostornější, prosvětlenější a celkově příjemnější místa pro život. Rekonstrukce se přitom obejde bez vystěhování obyvatelů domu, s jádrem bytů se pracuje jen minimálně. Zato k vnějšímu plášti domu se připojují prostorné moduly, které promění jak byty, tak vnější podobu budovy.

„Pokud renovaci posuzujeme jen z technické stránky, nezvýšíme kvalitu domu,“ říká Lacaton. Svou prací ukazuje, jakým směrem by se rekonstrukce panelových domů mohla ubírat i v našich podmínkách. U nás je ale stále ve středu pozornosti právě jen technická stránka věci. Snad i nám se časem podaří nalézt pod vrstvou polystyrenu člověka.

 

text: Tomáš Princ

 

6. 2. 2014

Komentáře

PŘEDMĚTAUTORDATUM

Zobrazit vše Zobrazit vybrané Vložit příspěvek



Související články

Fasáda s vakuovou izolací

Jsou budoucí architekti dnešní?

Adam Gebrian: Má se Praha bát?

Fasáda s vakuovou izolací Jsou budoucí architekti dnešní? Adam Gebrian: Má se Praha bát?

O nás Kontakt Inzerce matériO Prague Prodej


© Copyright 2013 Happy Materials, s.r.o.
Obsah časopisu je chráněn autorským zákonem.
Kopírování a šíření článků včetně fotografií bez souhlasu vydavatelství je zakázáno.
Design © Helena Jiskrová
Tvorba webu: NETservis s.r.o.