Ptáme se

Jsou budoucí architekti dnešní?

Materiály a technologie se neustále vyvíjejí. Jak reflektují nové trendy tuzemské vysoké školy? Zeptali jsme se budoucích architektů. Připravuje vás vaše škola dostatečně na praxi, v níž se budete se současnými novinkami setkávat?

Návrh sauny z odolné plastové ETFE folie a skandinávského smrku podle Pavla Mahdala.

Návrh sauny z odolné plastové ETFE folie a skandinávského smrku podle Pavla Mahdala.
Návrh sauny z odolné plastové ETFE folie a skandinávského smrku podle Pavla Mahdala.
Vizuální efekt materiálu blingcreet splňoval naší představu o "hořící" rozhledně,” říká spoluautor návrhu Libor Mládek.
Vizuální efekt materiálu blingcreet splňoval naší představu o "hořící" rozhledně,” říká spoluautor návrhu Libor Mládek.
Stará rozhledna u Tábora shořela, na její novou podobu byla vypsaná soutěž. Vítězný návrh s netradiční betonovou fasádou Jana Vybírala, Ladislava a Libora Mládka.
Stará rozhledna u Tábora shořela, na její novou podobu byla vypsaná soutěž. Vítězný návrh s netradiční betonovou fasádou Jana Vybírala, Ladislava a Libora Mládka.
Návrh betonové stavby v soutěži zvítězil. Kvůli pořizovací ceně v květnu 2013 KČT upřednostnil jiný projekt, který v soutěži obsadil třetí místo.
Návrh betonové stavby v soutěži zvítězil. Kvůli pořizovací ceně v květnu 2013 KČT upřednostnil jiný projekt, který v soutěži obsadil třetí místo.
Modely semestrální ateliérová práce Aleše Vojkůvky jsou vyřezané a vygravírované na laseru. Návrh Hotel New York v severní části Manhattanu.
Modely semestrální ateliérová práce Aleše Vojkůvky jsou vyřezané a vygravírované na laseru. Návrh Hotel New York v severní části Manhattanu.

Pavel Mahdal, student ČVUT, Fakulta architektury
„U nás ve škole je v určitých oblastech zatvrdlá struktura. Někteří naši učitelé byli, obrazně řečeno, před dvaceti lety odborníci na cihly. Doba se ale trochu posunula a škola současný vývoj reflektuje málo. Pokud chceme použít nějaký nový, netradiční materiál, hledáme si ho sami. O situaci vypovídají i desítky let stará zadání na cvičeních a neměnící se přednáškové prezentace. Moje kritika se ale nevztahuje na všechny. Za odborníka, který se snaží držet krok s vývojem v oblasti materiálů, považuji například Miloše Floriána. Přijde mi však, že si ho škola dostatečně neváží. Spíše mu hází klacky pod nohy, než by ho docenili.“

Aleš Vojkůvka, student Technické univerzity v Liberci, Fakulta umění a architektury
„Připravuje. Během studia se potkáváme s novými stavebními materiály i technologiemi v rámci ateliérové tvorby. Někdy nám je představují přímo jejich výrobci. Vedle toho patří liberecká univerzita mezi přední pracoviště ve výzkumu nanomateriálů a nanotechnologií, se kterými jsme se mohli při troše osobní angažovanosti seznámit i my architekti. Informace tu jsou, jen je důležité si k nim najít správnou cestu.“

Libor Mládek, student Vysoké školy uměleckoprůmyslové, absolvent Fakulty architektury a umění v Liberci
„Už dva roky při škole pracuji. Můj otec je stavař, s kamarády se účastníme soutěží. Takže kontakt s praxí mám. Těžko odděluji školu a praxi. Škola nás učí především přemýšlet. V přípravě na praxi na ni ale nejde zcela spoléhat. Není to tak, že díky škole budu první den v práci bezpečně vědět, co a jak mám dělat. Nicméně právě na UMPRUM v Praze mi jedna materiálová přednáška přinesla znalost betonu se speciální povrchovou úpravou blingcrete. Tento beton, ve kterém jsou zapuštěné malé skleněné kuličky, jsme použili na fasádu v soutěži na novou rozhlednu u Tábora. Náš projekt vyhrál. Celkově bych ale byl raději, kdybych se s materiály na experimentální úrovni ve škole potkával častěji. Už jen kvůli tomu, že náš ateliér je zaměřený na experimentální architekturu. Škola nás učí hlavně přemýšlet, jenže speciálně architektura by podle mě měla být na řemeslo i výzkum materiálu a technologií víc napojena.“

Vojtěch Drozen, student Akademie výtvarných umění v Praze, Škola architektury Emila Přikryla, absolvent Fakulty architektury a umění v Liberci
„Chodím na AVU, tam už by měl člověk všechno tohle vědět. Počítá se s tím, že stavařské věci už všichni umějí, že se v praktických věcech postaráme o sebe sami. Tak to říkají ve škole, takže nemají ani ambici nás poučovat o materiálech. Ale i tak se o nich bavíme, když na to přijde. Liberec byl dobrý pro základy - beton, dřevo, cihla, železo. Různé speciality si k tomu zjišťuje každý sám. Vedoucí ateliérů ale většinou přehled o vývoji mají. Vědí, jak se co se dělá, co přichází v úvahu. Jsou tam dobří učitelé a příprava je podle mého dostatečná.“

Připravila: Tereza Lišková