Ptáme se

Největší síla je v obyčejných lidech, míní Ilektra Kouloumpi, spoluautorka pražského cirkulárního skenu

Málokdo z okolí Ilektry Kouloumpi ví, že se projektová manažerka holandské firmy Circle Economy k oběhovému hospodářství dostala i díky tanci. „Moc jsem o své zálibě nemluvila, kdo by koneckonců chtěl zaměstnat tančící inženýrku,“ vzpomíná absolventka oboru elektronického a počítačového inženýrství. Když pro potřeby tance začala studovat lidské tělo, překvapilo ji, jak důmyslně je všechno uvnitř propojeno. „Lidské tělo je tvořeno vzájemně provázanými systémy, a cirkulární ekonomika zrovna tak vychází ze stejných přírodních principů – vše souvisí se vším,“ vysvětluje manažerka analogii, která ji inspirovala k její současné práci.

Největší síla je v obyčejných lidech, míní Ilektra Kouloumpi, spoluautorka pražského cirkulárního skenu
Největší síla je v obyčejných lidech, míní Ilektra Kouloumpi, spoluautorka pražského cirkulárního skenu

Připravila: Kristina Veinbender • Foto: Tomáš Princ

Od roku 2011 se Kouloumpi věnuje urbánní udržitelnosti v akademickém i soukromém sektoru. Loni začala spolu s partnerským Institutem cirkulární ekonomiky pracovat na výzkumném projektu Cirkulární sken Praha. Ten měl za úkol podrobně zanalyzovat materiálové toky hlavního města a najít řešení, které posílí soběstačnost města a zároveň naplní vizi přechodu města na cirkulární ekonomiku.

Na co jste se během skenu Prahy soustředili?
Nejdříve jsme našli tři důležité oblasti z hlediska ekonomických a environmentálních dopadů. Bylo to stavebnictví, nakládání s odpady a domácnosti. Následně jsme provedli analýzu materiálových toků a navrhli více než dvacet cirkulárních strategií, z nichž byly vybrány tři nejzajímavější pilotní projekty. Ty hlavní město zahrnulo do svých plánů.

Jaké projekty to jsou?
První pilotní projekt se zaměřuje na bioodpad. Naším doporučením je vybudování vlastní bioplynové stanice, která by z tohoto odpadu produkovala ekologické palivo. Druhým projektem by mělo být založení takzvaných re-use center, která by sloužila jako místa pro opravu nebo výměnu použitých, ale funkčních příslušenství pro domácnost, nebo jako vzdělávací střediska. Třetí projekt se zaměřuje na kritéria během zadávání veřejných zakázek na nové budovy.

Co by taková kritéria mohla obsahovat?
Týká se to mnoha věcí. Když hovoříme o „cirkulárních“ budovách, znamená to, že by budova byla postavena cirkulárním způsobem a z cirkulárních materiálů. Myslíme u toho i na uzavřený energetický cyklus, tedy jak by mohla budova vyrábět energii, kterou potřebuje ke svému provozu. Město zkrátka potřebuje vodítka, která kritéria by pro něj dávala smysl. Naším prvním úspěchem bylo zatím založení komise, která by o těchto kritériích rozhodovala.

Illektra Kouloumpi přednášela na konferenci Sketch the Change 2019 v Praze

Uvedla byste příklad cirkulární strategie, kterou jste během pražského skenu zavrhli jako nevhodnou?
Jedna z nich se týkala například dekonstrukce budov a využití odpadních materiálů. V současnosti stavební odpady cestují na skládky, kde tvoří velkou část celkového městského odpadu. Pouze zlomek z nich se používá znovu. Nejvíc se používá stavební suť, která se přimíchává do asfaltu. To ale není moc cirkulární způsob využití stavebních materiálů.

Jedním z lepších přístupů by bylo opatrně rozebrat budovu na jednotlivé části a ty pak nabízet na internetovém trhu, kde by se poptávka setkávala s nabídkou. V oblasti využití a nakládání se stavebními odpady jsme ale bohužel narazili na nedostatek dat, která bychom potřebovali k tomu, abychom mohli pokračovat ve vývoji této strategie.

O založení pražského Re-use centra bylo již jednou rozhodnuto, pak se ale od toho ustoupilo. Jak se chystáte projekt prosadit?
Největším a nejznámějším příkladem Re-use centra je švédské obchodní centrum Eskilstuna, kde se prodávají pouze recyklované nebo použité výrobky. Centrum bylo ale postaveno na stejném místě, kde se nacházelo recyklační centrum. Dřív tam lidé chodívali, aby vyhodili nepotřebné věci, časem tam ale vznikl shluk podniků a obchodů, které nechtějí věcmi plýtvat.

Takový projekt je velmi ambiciózní, a aby fungoval v centru města, je potřeba zajistit celý logistický řetěz, od dopravy po skladování. Nejsem ale zastánkyně černo-bílého myšlení, buď, anebo. Alternativou k tak obrovskému projektu může být řada menších, které by plnily vzdělávací a re-use funkce a tím doplňovaly funkci dnešních sběrných dvorů, kde by se dal odložit nepotřebný nábytek nebo spotřebiče pro domácnost. Také přemýšlíme nad tím, jak by se koncepce sběrných dvorů dala rozvinout tak, aby odpadům spíš předcházela.

Cirkulární město je hodně dlouhodobý cíl. Jak zajistit kontinuitu vaší práce? K tomu bude potřeba podpora vlády a vedení města; ty se ale neustále střídají.
Moje zkušenost s Amsterdamem a dalšími evropskými městy se skutečně liší od té pražské. V západní Evropě iniciativy především pocházejí od lidí, tedy zdola. Často jde o velmi malé lokální iniciativy, které se týkají pouze ulice, budovy nebo čtvrti. Kroky ze strany města většinou přicházejí později, což je pochopitelné.

Politici většinou přebírají nápady a rozvíjejí je, aby je pak mohli vydat za své. Česká mentalita je trochu jiná a je mi trochu povědomá z mé domoviny, Řecka. Lidé s podobnou mentalitou se vyhýbají odpovědnosti, mají pocit, že stejně nic nezmění, protože jsou jen obyčejní lidé. Jenže největší síla je podle mého názoru právě v takových obyčejných lidech.

Lišila se práce na skenu Prahy od jiných skenů, na kterých jste pracovala?
Každý sken je jiný, protože každé město je unikátní, a v tom je ta krása. Praha má specifickou povahu, zvlášť vzhledem k její komunistické minulosti. Minulost je tu stále přítomná. Týká se to i lidí, jsou hodně zvědaví na nové věci a chtějí se neustále učit něco nového.

Na rozdíl od jiných měst je tu mnohem víc vidět dopad, který přináší naše práce. Vzpomínám si na první workshop, který jsme tu pořádali. Účastníci workshopu byli plní negativity a skepticismu, už jen začít dialog s nimi byl problém. Od té doby uplynul rok a jsou z nich úplně jiní lidé, s nadšením vítají cirkulární iniciativy a jsou mnohem optimističtější ohledně budoucnosti.