Téma
Recyklovaný beton: Modřanský cukrovar roste ze zbytků staré fabriky
Ve stavebnictví se začíná prosazovat recyklovaný beton, jenž se vyrábí ze stavební suti a dokáže nahradit přírodní kamenivo. Tento materiál využívá třeba i společnost Skanska. Aktuálně s ním počítá například pražský projekt Modřanský cukrovar, kde bude sloužit nejen jako pohledově přiznaný prvek vstupních prostorů a fasád, ale i pro nosné konstrukce domů. Zároveň z něj vznikne jedno z uměleckých děl, která budou umístěna ve veřejném prostranství areálu využívajícího moderní ekologické technologie.
Autorka: Kateřina Hubertová • Foto: SKANSKA
Stavební a demoliční odpady tvoří skoro polovinu z celkového objemu všech vyprodukovaných odpadů v Česku i v Evropě. Beton z recyklovaného kameniva může ulevit přetíženým skládkám a zároveň šetří přírodní kámen, jehož zásoby se v posledních letech ztenčují - spotřeba ve stavebnictví je velká a nové lomy se v posledních desetiletích neotevírají. Dalším přínosem betonu z recyklovaných stavebních materiálů je snížení dopravní zátěže. Likvidované budovy totiž mnohdy stojí v blízkosti těch vznikajících, na rozdíl od lomů vzdálených až desítky kilometrů.
Klíčem k vlastnostem recyklovaného betonu jsou nanomateriály
Recyklovaný beton lze vyrábět z betonového, cihelného nebo směsného recyklátu. Nový materiál vzniká smícháním recyklovaného kameniva s cementem a nanomateriálem, jehož částice posilují pevnostní strukturu výsledné betonové směsi. Ta má pak velice podobné vlastnosti jako klasický beton, ať už jde o pevnost, vodopropustnost či mrazuvzdornost. Jistým omezením je pružnost materiálu, která je nižší než u betonu z přírodního kamene, což je nutné zohlednit při návrhu betonových a železobetonových konstrukcí.
Průkopníkem využívání betonu z recyklovaného kameniva je v českém prostředí společnost Skanska, která ho ve spolupráci s českou technologickou firmou Erc-tech uvedla na trh pod názvem rebetong. Oproti některým zahraničním betonovým směsím je unikátní v tom, že je tvořen stoprocentně recyklovaným materiálem, zatímco v jiných betonech je tento poměr jen několik desítek procent.
Firma Erc-tech nyní svůj výrobní postup nabízí i v dalších státech a Skanska už zahájila jeho využití v průmyslovém rozsahu. Prvním z developerských projektů byl pražský areál Čertův vršek, následovala rezidenční čtvrť Emila Kolbena v Praze. „Rebetong se stává plnohodnotnou součástí stavby domů, základových konstrukcí, ale také třeba podkladní vrstvy vozovek. Od konce roku 2019 se ho snažíme aktivně využívat na všech našich projektech,“ sdělila mluvčí Skanska Residential Renata Vildomcová magazínu Material Times.
Skanska zároveň z recyklovaného betonu vyrábí prefabrikované stěnové dílce nazvané reblok. První z nich byly použity pro stavbu parkourového hřiště právě nedaleko Modřanského cukrovaru ve volnočasovém areálu Cukrkandl.
Rebeton lze znovu recyklovat, přispívá i ke snížení emisí
Velkým plusem rebetongu je, že výsledný produkt zůstává dále beze zbytku recyklovatelný. „Hodnota rebetongu je v dlouhodobé udržitelnosti – jakmile totiž budova doslouží, je možné celý cyklus recyklace opakovat a z demoliční suti formou rebetongu postavit budovu novou,“ tvrdí Vildomcová.
Vzhledem k tomu, že stavebnictví produkuje téměř čtyřicet procent celosvětových emisí oxidu uhličitého, snaží se Skanska novým materiálem snižovat také svoji uhlíkovou stopu. „Přestože uhlíková stopa není to primární, čím rebetong přispívá udržitelnému rozvoji, je úspora uhlíkové stopy u tohoto materiálu zhruba patnáct procent. To je dáno především vlivem úspory dopravy, recyklát totiž nemusíme z místa demolice odvážet na skládky a betonárka nemusí dovážet kamenivo z lomu,“ vysvětluje Vidomcová.
Vzor povrchu recyklovaného betonu. Zdroj: Skanska
V projektu Modřanského cukrovaru je pětina veškerého betonu z recyklátu
Recyklovaný beton lze využít jak v základech, tak i v konstrukcích. „V Modřanském cukrovaru plánujeme beton z recyklované suti využít také jako pohledově přiznaný prvek vstupních prostorů a fasád bytových domů,“ uvádí Vildomcová s tím, že zde materiál použijí i na umělecký projekt dětského hřiště. „S rebetongem pracuje také autorská dvojice Matúš Berák a Jan Bittner, jejichž návrh zvítězil v umělecké soutěži ART.cukrovar. Umělecké dílo bude dotvářet veřejné prostranství rezidenčního areálu a bude sloužit jako prostor pro hru těch nejmenších.“
Rebetong při stavbě v Modřanech společnost využije zhruba pro pětinu betonových konstrukcí, díky čemuž uspoří přibližně 1 750 kilogramů kameniva na každý metr krychlový betonu.
Modřanský cukrovar se snaží být inovativní nejen využitím recyklovaného betonu. Klíčovou myšlenkou projektu je udržitelnost, nechybí zde tedy modrozelená infrastruktura, solární panely či zelené střechy. Využívá například propracovaný systém hospodaření s pitnou, dešťovou i užitkovou vodou. Dešťová voda nebude vedená do kanalizace, ale díky propustným povrchům se vsákne do země a do akumulačních nádrží. Recyklovanou vodu, doposud využívanou především pro splachování, bude možné využít i na praní prádla v automatických pračkách.
Budoucí podoba Modřanského cukrovaru. Zdroj vizualizace: Skanska
Projekt od architektonického studia Chybík+Krištof dbá také na zachování genia loci bývalého cukrovaru z roku 1861 v těsné blízkosti Vltavy, na jehož místě je vystavěn a který bude připomínat mimo jiné jeden z jeho komínů. „Někdejší cukrovar se po desetiletích prosperity proměnil v brownfield. Nyní se stane novým centrem čtvrti, která si zachová svou průmyslovou identitu. Projekt využívá nový, hybridní typ materiálu – Rebetong, z recyklovaných cihel a betonu. Toto řešení nejen snižuje množství odpadu vznikajícího při bourání starých budov, ale také zachovává jedinečný průmyslový charakter oblasti,“ vysvětlili propojení technického řešení a zachování atmosféry místa architekti ze studia Chybík+Krištof.
Zajímavostí také je, že projekt vznikal prostřednictvím veřejné participace, do které se mimo zástupců městské části Praha 12 zapojily modřanské spolky a aktivní občané. V současnosti je ve výstavbě první etapa, která nabídne 112 bytů, do nichž se první obyvatelé budou moci nastěhovat už v příštím roce. Zájemci si ale již mohou pořizovat i byty, které budou vystavěny ve druhé etapě stavby, celá čtvrť s přibližně 800 byty pak vyroste celkem v šesti fázích do konce roku 2030. Cena bytu 3+kk se pohybuje kolem deseti milionů. Na začátku firma slibovala, že jeden byt bude moci mít jen jednoho kupce, aby zabránila skupování bytů. V současnosti ale od tohoto slibu upustili. „K omezení prodeje formou jeden byt, jeden majitel jsme u tohoto projektu přistoupili v reakci na tržní boom roku 2021. Docházelo totiž k hromadnému skupování bytů investory, kteří nakupovali i desítky bytových jednotek za účelem dlouhodobých i krátkodobých pronájmů, a my jsme tu chtěli dosáhnout vyváženého poměru mezi vlastnickým a nájemním bydlením. Dnes je trh jinde, prodává se pomaleji a v počtech jednotek bytů, toto omezení už proto smysl nedává,” vysvětluje mluvčí.
26. 10. 2023
Aktuálně
►Kryštof Mařatka: Nové světy klavíru
► Evy Eisler – Ochočené nekonečno
► Seminář matériO' Fokus: Trendy a šetrné materiály v praxi 28.11.
► Heimtextil 2025: Textil jako most mezi minulostí a udržitelnou budoucností
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
15. 11. 13:02
Dobrý den, děkuji za další zajímavý článek. Rád bych upřesnil, že v některých z ...
Michael Rada - Recyklovaná jízda: Skateboardy z leteckých součástek i rybářských sítí
18. 10. 16:13
Dobrý den, děkuji za zajímavý příspěvek. Je škoda že autoři nejnovějších publikací, ...
Michael Rada - Řemesla, 1. díl: Proč v Evropě mizejí umělecká řemesla a jaké jsou jejich vyhlídky do budoucna?
20. 9. 14:38
Velice děkuj za "jiný" rozhovor, kromě lásky k materiálu z něj čiší LÁSKA k PRÁCI a ...
Michael Rada - EVA JANDÍKOVÁ: LNU KE LNU