Téma

Paříž, město zahrad na střechách

Trojice mladých architektů z Paříže chce bojovat proti přehřívání měst. Přichází s velmi prostým nápadem, jak zeleň dostat i do center, a to na střechy historických budov. Jeho implementace však není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Pomocí podpory města Paříž a také díky vítězství v Ceně New European Bauhaus chtějí představit pilotní projekt - a to hned na budově bývalé radnice.

Paříž, město zahrad na střechách
Paříž, město zahrad na střechách

Autor textu: Huy Pham • Zdroj úvodní fotografie: Roofscapes

Města jsou směsicí všech možných materiálů - kamene, cihel, betonu, asfaltu, kovů nebo skla. V dobách, kdy se města začala stavět a postupně rozšiřovat, nebyl vliv člověka na změnu klimatu ještě patrný. Dnes je to jiné a klimatické změny dělají naše města v létě téměř neobyvatelnými. Extrémní vlny veder, které se s čím dál tím větší četností prohánějí Evropou, ohrožují naše zdraví a pokládají před architekty a urbanisty důležitou otázku: jak stavět města, která budou vůči klimatickým změnám odolnější? Beton nebo asfalt teplo pohlcují a vytvářejí takzvané tepelné ostrovy - oblasti, kde se teplota drží v nadprůměrných hodnotách. Obzvláště historická centra měst nejsou klimatickým změnám přizpůsobena. Prosadit v těchto městských částech změny je ale velmi obtížné. Vodní prvky, nové stromy a zeleň, které by tento problém mohly pomoci vyřešit, se do památkově chráněných míst dostávají obtížněji.

S možným řešením přichází projekt Roofscapes, který založili tři mladí architekti z Paříže Eytan Levi, Olivier Faber a Tim Cousin . Na šikmé střechy budov chtějí umisťovat dřevěné terasy zakotvené do nosného zdiva. Terasa by byla přístupná z posledního patra a se zelení sloužila jako střešní zahrada nebo zelená střecha. Velkou výhodou je variabilita konstrukce a její rozebíratelnost a hlavně přirozené pasivní ochlazování okolí. „Horizontální profil Paříže tvoří z čtvrtiny zinkové šikmé střechy. Ty se v létě mohou nahřát až na osmdesát stupňů Celsia a to teplo se pak dostává do podkrovních bytů, kde se pak nedá pobývat. Terasa v kombinaci se zelení může teplotu v podkrovních bytech výrazně snížit,” popisuje situaci v Paříži jeden ze zakladatelů projektu Tim Cousin. Podle studie zveřejněné ve vědeckém časopisu The Lancet jsou obyvatelé Paříže vystaveni vysokému riziku úmrtí způsobenému vedrem a s přibývajícími vlnami veder se může situace ještě zhoršovat.

Tepelné ostrovy jsou městské oblasti, kde se teplota drží v nadprůměrných teplotách. Zdroj: Roofscapes

Jak přesně pomáhá zeleň proti přehřívání měst? Stromy spotřebují velkou většinu sluneční energie na transpiraci (odpařování vody z listů rostlin). Tepelná energie tak není odražená do okolí, ale je použita na přeměnu vody ve vodní páru, která se při poklesu okolní teploty sráží a teplo je uvolněno zpět do okolí. Děje se tak například nad ránem, kdy se tvoří rosa. Stromy tak pasivně regulují teplotu svého okolí. Kromě toho také pomáhají zadržovat srážkovou vodu a udržet biodiverzitu ve městě.

Původně studentský projekt měla trojice architektů možnost přeměnit ve startup v akcelerátoru DesignX na americké MIT. Poprvé projekt veřejně představili v rámci Bienále architektury v Soulu v roce 2020. V letošním roce vyhráli ocenění New European Bauhaus Prize, iniciativu Evropské Unie, která má za cíl podpořit udržitelné projekty. Nyní jsou zpět v Paříži, kde pomocí grantu od města pracují na první modelové zelené terase na budově bývalé radnice 4. obvodu. Tato budova nyní slouží jako sídlo L'Académie du Climat, místa pro setkávání, diskuze a vzdělávání o změnách klimatu a globálním oteplování.

Oceňovaní pařížští architekti z projektu Roofscapes chtějí zelení na střechách předcházet přehřívání měst. Foto: Roofscapes

Jednou z překážek může být ovšem historický status města. Zinkové střechy Paříže jsou dokonce kandidátem na UNESCO seznam kulturních dědictví. „Musíme o našem projektu pomalu přesvědčovat památkáře,“ říká Cousin, „mluvíme o kontextu klimatických změn a dopadech na lidské zdraví. Máme za sebou naštěstí podporu politiků i občanů, je ale pochopitelné, že se památkáři takovému zásahu do panoramatu města brání.”

Podobný názor památkářů by mohl převládat i v případě hlavního města Prahy. Tu přitom čeká podle predikcí Akademie věd oteplení o dva stupně Celsia (v nejhorším klimatickém scénáři až o čtyři stupně). Praha má již rozpracováno několik iniciativ pro adaptaci na klimatické změny. Patří mezi ně například Implementační plán proti klimatickým změnám nebo Klimatický plán města Prahy. Konkrétně zelených střech se týká třeba povinnost zeleně na rovných střechách (součást Pražských stavebních předpisů), podpora pro výstavbu zelených střech na chytrých budovách a projekt zmapování adaptačního potenciálu existujících střech hlavního města Prahy pod Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy.