Jak to vidí

Kam nás dostala konzumní společnost? Recenze výstavy Critical Consumption

V Muzeu užitého umění ve Vídni (MAK Vienna) se koná malá výstava o dopadech rychlé módy a konzumního života na společnost. Návštěvník je pobízen k tomu, aby reflektoval své návyky a konfrontoval své názory s vystavenými uměleckými díly a historickými artefakty, které úzce představují konzumní společnost v historickém kontextu. Redakce Material Times výstavu navštívila a přináší recenzi.

Kam nás dostala konzumní společnost? Recenze výstavy Critical Consumption
Kam nás dostala konzumní společnost? Recenze výstavy Critical Consumption

Autor textu: Huy Pham • Autorka úvodní fotografie: Ines Doujak

Výstava Critical Consumption je součástí snahy muzea představit se jako moderní instituce, která je schopna reagovat na současné otázky a dění ve společnosti. Již samotný název předznamenává vztah, který si ke konzumu musíme vytvořit, a dívat se na něj kritickým pohledem jako na něco nežádoucího.

I proto si výstava bere do hledáčku fast fashion. Tento průmysl, který se ustavičně rozrůstá, je spojen s marnivostí a povrchností naší doby. Skrývá se za ním zneužívání levné pracovní síly a zdevastovaná příroda. Tyto skutečnosti už asi nikoho nepřekvapí. Dalo by se snad dokonce říci, že jsme vůči ním znecitlivělí. To jako by výstava předpokládala. Skrze vystavené exponáty se snaží představit problémy rychlé módy alternativním pohledem a nastavit zrcadlo nám, konzumentům, kteří v celém tom cyklu hrajeme skoro největší roli.

Na výstavě se tak můžeme setkat s patnáctihodinovým videem dokumentaristy Wang Binga, který zachytil jeden pracovní den v čínské továrně na oblečení. Už jen samotný fakt, že video je rozděleno do dvou dnů běžné otevírací doby muzea, ukazuje na sociální nerovnost obou míst. Kontrast pak ještě více umocňuje dílo Stefanie Moshammer, umístěné hned vedle, kde se nekonečný zástup influencerů chlubí nejnovějšími kousky oblečení. Na hraně aktivismu a boje za lidská práva je projekt výtvarné umělkyně Ines Doujak, která zpracovává téma požárů a smrtí pracovníků v továrnách na výrobu oblečení.

Dokument zachycuje patnáctihodinový pracovní den v čínské továrny na oblečení. Foto: Wang Bing

Výstava se kromě kritiky snaží téma ukázat v historických souvislostech. V minulosti měl vztah k věcem, vlastnictví a spotřebě úplně jiný kontext. Na spotřebu tak nemusíme hledět pouze kriticky. Jak píše Frank Trentmann v knize Empire of Things - vlastnictví a spotřeba sloužila historicky různým účelům. Oblečení sloužilo k uložení peněz, podobně jako dnes nemovitosti. Veřejná spotřeba (například budování škol a nemocnic) přinášela užitek všem, narozdíl od soukromé spotřeby. Obchodní domy 19. století byly prvním místem, kde se ženy díky statusu spotřebitele emancipovaly. Historické pojetí konzumní společnosti je tak širší, než by se dalo čekat a sahá daleko před průmyslovou revoluci.

Dějiny konzumu jsou představeny na artefaktech ze sbírek muzea a jsou tím pádem velmi omezené a není jim věnován dostatečný prostor, ani hloubka. Je pochopitelné, že jedinou výstavou nelze pokrýt veškeré dějiny konzumní společnosti, dávat ji do souvislostí a ještě ji představit v současném kontextu. Výstava je překvapivě velmi malá - umístěna v jediné místnosti celého muzea. Zároveň tím ovšem nabádá k pomalému procházení, kontemplaci a hlavně sebereflexi vlastního vztahu k rychlé módě. Návštěvníka pomalu provází nejistotou ohledně udržitelnosti a končí praktickými radami, jak můžeme k nakupování přistupovat zodpovědněji.

Výstava Critical Consumption v Muzeu užitého umění ve Vídni potrvá do 8.9. 2024.