Všímáme si

Reálné mísy od Strnadela

V břevnovské galerii Kuzebauch se opět objevuje ukázka neotřelého sklářského umění a řemesla. Ondřej Strnadel do Prahy přivezl ze své moravské domoviny Nádobu, Mísu i Comdom. „Když jste na huti, jde všechno stranou. Proces práce je rychlý, sklo rychle chladne. Přesto se s ním nesmí zacházet zbrkle, vyžaduje absolutní soustředění, člověk se oprostí od všeho," říká o své práci.

Comdom – foukané a broušené sklo, 2010, 20 x 6cm

Comdom – foukané a broušené sklo, 2010, 20 x 6cm
Comdom – foukané a broušené sklo, 2010, 20 x 6cm
Ondřej Strnadel
Ondřej Strnadel
Nádoba – foukané a broušené sklo, 2010, 20 x 10 cm
Nádoba – foukané a broušené sklo, 2010, 20 x 10 cm
Egg – foukané a hutně tvarované sklo, 2010, 50 x 8 cm
Egg – foukané a hutně tvarované sklo, 2010, 50 x 8 cm
VASE BUBBLES – foukané sklo, 2011, 24 x 15 cm
VASE BUBBLES – foukané sklo, 2011, 24 x 15 cm

„Objekty výtvarníka a skláře Ondřeje Strnadela nekřičí vyzývavě do světa, přesto dokážou upoutat pozornost,“ vidí sklářovu tvorbu kurátor galerie Kuzebauch a Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou Petr Nový. Strnadel podle něj civilně a střídmě využívá nadsázku a vtip, daří se mu to bez potřeby okázalých gest. Jeho estetika je pevně svázána s naším světem. „Nemusí jej ohýbat ani deformovat, aby mu byl schopen dodat čtvrtý rozměr,“ říká Nový.

Objekty vznikají v rukou Ondřeje Strnadela na huti. Sám je fyzicky účasten jejich vzniku. Rychlost tuhnutí skloviny určuje jeho tempo práce a definuje tvar. Jeho jsou objekty organické, vznikají foukáním a tvarováním skla tak zvaně z ruky, pomocí klasických sklářských dřevěných nástrojů.

Některé z nich se do výsledného tvaru otiskují více než jiné. Dobře je to vidět na příkladu sklářské lžíce, kterou Strnadel používá i jako formu. Fouká do ní nebo ji přímo otiskuje do skla. Lžíce zbavená rukojeti se v jeho rukách sama stává miskou. Mísa je ostatně ústředním tématem aktuální Strnadelovy práce. Může být uměleckým i užitným objektem, je formou dvou tváří, mění se a přelévá podle úhlu pohledu. Jak říká autor: „Je místem, kde se odehrává děj“.

Mísa - foukané a broušené sklo, 2009, o průměru 25 cm

Barevnosti objektů Strnadel dosahuje zatavováním barevných střípků a jejich postupným vrstevním. Následuje převrstvení křišťálovou sklovinou a rozfouknutí. Střípky tak získají rozestupy a barevnost hmoty se dostává do světlejších tlumených odstínů, které výtvarník následně nasvětlí. Jejich hloubku odhaluje brusem a vyleštěním, kterým své dílo zakončí. „Z bezbarvé všednosti se díky imaginaci a zručnosti Ondřeje Strnadela stává živá TA REALITA – žádná země za zrcadlem, ale zrcadlo samo,“ vidí novou výstavu Petr Nový.

Ondřej Strnadel se narodil roku 1979 ve Valašském Meziříčí a stále tam žije. Sklu se začal věnovat na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské ve Valašském Meziříčí. Svá studia zakončil v Ateliéru průmyslového designu u profesora a sochaře Pavla Škarky na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Nyní tam i na sklářské střední škole ve Valašském Meziříčí pracuje jako pedagog.

Od 18. dubna do 17. června 2014 můžete vidět výstavu jeho skleněných plastik Ta realita Ondřeje Strnadela v pražské galerii Kuzebauch. Galerie je otevřena každý všední den od 14. 00 do 21. 30, v sobotu od 11. 00 do 17. 00. Vstup do galerie je volný. Sklářské umění tu před námi stojí díky autorově dechu, soustředění a souhry paží. „Když přijdu na huť, popadnu píšťalu, mám rád tu chvíli, a bez předchozího uvažování improvizuju...", popisuje Strnadel svůj tvůrčí proces.

text: Anna Špuláková Beránková s citacemi z Glassrevue 19/2007