Ptáme se
PLODY MĚSTA: Jedlé stromy Curychu
V Curychu roste na veřejných prostranstvích mnoho ovocných stromů. Jejich ovoce se však sklízí jen zřídka a znalost o nich se ze společnosti vytrácí. KASPAR KÖNIG (1975) proto založil iniciativu Früchte der Stadt, která plody městských ovocných stromů sbírá a zpracovává. Tvrdí, že změna může nastat, pokud se nám podaří vidět znovu hodnotu v bezprostředním okolí a věnovat pozornost tak samozřejmé věci, jako je to, co jíme. Společnost pak může proměnit i vaření marmelády ze stromu v sousedství...
Text: Irena Knetlová • Foto: Matthias Brück Plody dřínu japonského
Učíte na Univerzitě umění v Curychu, ale narodil jste se v Maastrichtu. Kudy vedla cesta, která vás přivedla do Švýcarska?
Jsem na cestě od svých osmnácti let, rodiče mě v cestách do zahraničí velmi podporovali. Dlouho jsem žil v Německu, kde jsem vystudoval produktový design na Universität der Künste v Berlíně, pak jsem žil delší dobu také v Barceloně a Bilbau. Byla to v podstatě cesta za objevením toho, kdo jsem.
Dnes vyučujete na Zürcher Hochschule der Künste, což je největší umělecká univerzita ve Švýcarsku a jedna z největších v Evropě, ale kromě toho pracujete i jako designér, skladatel a „zvukový umělec“. Co si pod tím představit?
Jako dítě jsem si rád jsem stavěl z Lega a byl velmi muzikální, což postupně dospělo k tomu, že se nejautentičtěji cítím jako výrobce nástrojů a interpret. Nejvíc propojený se svým nitrem se cítím, když objevuji zvuky, které předtím nikdo neslyšel.
Můžete uvést nějaký příklad?
Jednou jsem použil horkovzdušnou pistoli a spálil s ní plátek lilku v okamžiku, kdy vyjel z kráječe. Zvuky jsem nahrál a vytvořil z nich performanci. Myslím, že mě k tomu tehdy inspiroval Vegetable Orchestra Vienna, což je báječný hudební orchestr, který hraje na nástroje ze zeleniny a na konci z nich uvaří velkou polévku, kterou všichni společně snědí. Věřím ve společné stolování a vaření. Je to krásný způsob, který nás učí spolu vycházet.
Působíte i jako aktivista v různých skupinách, které se zabývají životním prostředím a budoucností. Co ji podle vás ohrožuje nejvíc?
Cítím, že svět potřebuje hodně změn a je tu spousta otázek, které si klademe všichni. Ať už jde o klimatickou krizi, náš systém produkce potravin… Obecně celý náš způsob života považuji za velmi zneužívající. Mým záměrem v životě, v umění i v podnikání je provokovat ke změnám a ukazovat, že se jich nemusíme bát. Věřím, že nás mohou činit mnohem šťastnějšími.
Vaše iniciativa Früchte der Stadt - Plody města – by mohla inspirovat i někoho v Čechách. Můžete nám ji trochu přiblížit?
V Curychu je hodně iniciativ, které řeší, jak omezit plýtvání jídlem. Zároveň je tu i spousta jedlých stromů, na které je Curych právem pyšný. Všiml jsem si ale, že jejich plody nesklízí a znalosti o nich se ze společnosti vytrácejí. Iniciativu Früchte der Stadt jsem založil a organizuji prostřednictvím chatové skupiny. Její členové chodí společně nebo na vlastní pěst sklízet stromy ve městě. Jako další krok jsem si pak přivezl malou kuchyňku s hrnci, pánvemi a prázdnými sklenicemi a začali jsme úrodu vařit, vždy přímo pod sklízeným stromem. Takové věci samozřejmě vytvářejí neuvěřitelné sociální intervence, svádí to kolemjdoucí, aby se podívali, co se to děje, o co těm lidem jde… Vznikají konverzace, vztahy, přenášejí se znalosti... Přesně v to jsem na začátku doufal.
Stromy dřínu japonského (cornus cousa) v centru Curychu a doporučení, které jsou pro sběr a zpracování chutnější. Foto: Kaspar König
Jaké plody a stromy jste ve městě objevili?
Velmi krásným objevem byla například hlošina okoličnatá. To je ovoce, které je sladké i hořké zároveň a každý její strom je trochu jiný. Roste tu i dřín obecný a japonský, slivoň mirabelka, jeřáb oskeruše, kdoulovec, morušovník, sakura ozdobná. Jíst se dají i semena borovice.
Už se vám některý z členů Früchte der Stadt otrávil?
Zatím ne, ale v září bylo všude plno červených bobulí. Poslal jsem fotku do naší skupiny, jestli už je někdo vyzkoušel. Hned přišla odpověď: „Počkej, to nejez, to je tis, to je strašně jedovatý!“ Pak se k tomu ovšem vyjádřil jeden odborník z naší skupiny a upřesnil, že semena jsou jedovatá, ale oplodí je jedlé. A dokonce velmi chutné.
Früchte der Stadt je iniciativa, která neprovokuje, ale spojuje. Může tahle příjemná kratochvíle přinést nějakou z těch změn, o jejichž potřebě jste mluvil?
Projekt financuje město. Vnímá, že má pro společnost význam a k žádoucím změnám nějak přispívá. Snažím se ho ale udržet v takovém měřítku, aby mě to bavilo. Pokud by se někdo ujal téhle iniciativy po švýcarsku, stal by se z toho velmi vážný, velký projekt, s profesionálním PR. A já mám rád vyváženost.
Fotografie plodů gymnocladus dioicus, (nahovětvec dvoudomý, Kentucky coffeetree). Domorodí Američané plody stromu upražili a jedli. Pražená semena se využívala pro přípravu nápoje podobného kávě. Foto: Matthias Brück
Co máte konkrétně na mysli?
Žádné veliké akce, spíš drobné, konkrétně zacílené výzvy. Uvedu příklad. Na střeše univerzity, kde pracuji, nám roste muchovník, strom, který téměř nikdo nezná. Přesto má fantastické ovoce. Udělal jsem z něj marmeládu a daroval ji radě školy. Na studenty u nás pohlížíme jako na rostliny, které vzděláváme a ony rostou, ale ve skutečnosti máme na střeše stromy, které ani neznáme.
Marmeláda může být pro někoho trochu komplikovaný vzkaz. Kdybyste měl místo ní poslat dopis, co by v něm stálo?
Že je načase obrátit se dovnitř. Soustředit se na lokálnost a dělat věci lépe. Zdroje jsou často kolem nás a my je přehlížíme. Co sázíme, máme i sklidit. V oblasti počítačů a technologií jsme opravdu avantgardní, ale když dojde na to, co jíme, když jde o zahradničení a potraviny, tak o tom, co denně koušeme a trávíme, už často nemáme ani ponětí.
Jak může tuhle situaci ovlivnit umění?
Jako umělec máte šanci být příkladem. Upozorňujete na to, co podle vás potřebuje pozornost. A vedlejším efektem takové akce může být i to, že vás lidi začnou napodobovat. Pro některé lidi je to to nejhorší, co se jim může stát. Pohlíží na to jako na narušení jejich autenticity a duševního vlastnictví. Já jsem naopak rád. Pokud mě někdo napodobí, tak je moje akce úspěšnější a má větší dopad!
Vlevo: Kaspar König při sklizni. Vpravo: Samolepka iniciativy Früchte der Stadt Foto: Kaspar König
Zajímají Vás jedlé stromy v Čechách?
Na ovoce slouží jako komunitní platforma lidem, kteří chtějí zodpovědně využívat přírodní bohatství v podobě volně rostoucích ovocných stromů, keřů či bylinek. Snahou je společně takováto místa nejen mapovat, ale také přispívat k jejich udržitelnosti, zakládat nová a dbát na hodnoty, které rostliny pro člověka představují.
Iniciativa Na ovoce vydala knihu Pražské ovocné sady. Autorem je Dominik Grohmann a kolektiv.
V netradičním průvodci po stopách ovocných stromů naleznete detailní popis patnácti pražských sadů – jejich historii, současnost a zajímavosti, podrobné mapky včetně navrhovaných výletních tras, dostupnosti MHD a možností pro kočárky, seznamy odrůd s praktickým kalendáriem – kdy které druhy ovoce v jednotlivých sadech dozrávají a mnoho dalšího.
2. 2. 2023
Aktuálně
► Heimtextil 2025: Textil jako most mezi minulostí a udržitelnou budoucností
► Webinář matériO' Fokus: Od tradičních materiálů k low-tech inovacím
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
15. 11. 13:02
Dobrý den, děkuji za další zajímavý článek. Rád bych upřesnil, že v některých z ...
Michael Rada - Recyklovaná jízda: Skateboardy z leteckých součástek i rybářských sítí
18. 10. 16:13
Dobrý den, děkuji za zajímavý příspěvek. Je škoda že autoři nejnovějších publikací, ...
Michael Rada - Řemesla, 1. díl: Proč v Evropě mizejí umělecká řemesla a jaké jsou jejich vyhlídky do budoucna?
20. 9. 14:38
Velice děkuj za "jiný" rozhovor, kromě lásky k materiálu z něj čiší LÁSKA k PRÁCI a ...
Michael Rada - EVA JANDÍKOVÁ: LNU KE LNU