VŠÍMÁME SI

Psychedelika přinášejí novou naději v léčbě duševních onemocnění

Psychedelika, tedy psychoaktivní látky patřící do skupiny halucinogenů, mezi něž řadíme např. LSD, psilocybin obsažený v lysohlávkách, MDMA či ketamin, se v posledních letech těší zvýšenému zájmu ze strany vědců a terapeutů u nás i ve světě. Důvodem je potenciál těchto látek při léčbě duševních onemocnění. Výzkum je o to aktuálnější, že rok a půl trvající proticovidová opatření měla významný dopad na duševní zdraví obyvatel.

Psychedelika přinášejí novou naději v léčbě duševních onemocnění
Psychedelika přinášejí novou naději v léčbě duševních onemocnění

Text: Albert Rychetský • Foto © unsplash.com

Už v první fázi pandemie podle reprezentativního šetření¹ českých domácností trpěla zhoršeným duševním zdravím (příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti) pětina respondentů. Oproti stavu před pandemií to představovalo více než trojnásobný nárůst.

Trend, kdy ve společnosti přibývá lidí s psychickými problémy a současná konvenční léčba naráží na své limity, nahrává do karet novému přístupu a náhledu na současnou psychiatrii. Dnes v naší zemi trpí nějakou formou psychického onemocnění tři z deseti lidí², přičemž jeden z těchto tří je rezistentní vůči současné léčbě. Aktuální krizi je tedy třeba chápat jako podnět k vykročení ze zajetých kolejí a jedním z nových přístupů, který se jeví velmi nadějně, je zahrnutí psychedelických látek do léčebných procesů.

Psychedelická renesance

Univerzity a klinická centra dnes navazují na výzkumy, které započaly v padesátých a šedesátých letech minulého století. V sedmdesátých letech zájem o ně dost opadl, u nás hlavně z politických důvodů, ale v současnosti probíhají výzkumy po celém světě od amerických univerzit až po Izrael a pozadu nezůstávají ani Čechy – v Národním ústavu duševního zdraví probíhá řada studií týkajících se MDMA, psilocybinu a ketaminu.

Podle profesora Stanislava Grofa, amerického psychiatra českého původu a zakladatele transpersonální psychologie, je používání psychedelik to nejlepší, co se kdy psychiatrii stalo. Grof se již po několik desetiletí věnuje studiu změněných stavů vědomí, které je možné vyvolat prostřednictvím holotropního dýchání, nebo právě po požití psychedelických látek. Na způsobu tolik nezáleží, klíčový je podle něho fakt, že během těchto stavů dochází k uzdravovacím a transformačním procesům. Psychedelika tu fungují jen jako nástroj a podstatné je, jak se s nimi zachází. Kdo je podává, komu jsou podávána, za jakých okolností, v jakém prostředí a za jakým účelem. Podle Stanislava Grofa by psychedelika měla být přístupná nejen pro psychiatry a psychology kvůli léčebnému účelu, ale zároveň i pro zodpovědné, zdravé jedince, kteří nemají klinický důvod. Jako ideální doporučuje založení středisek, kde by náležitě vycvičení lidé měli přístup k čistým látkám a dokázali podporovat psychedelická sezení.

MDMA – zdatný pomocník

MDMA³ se aktuálně využívá při léčbě posttraumatické stresové poruchy (PTSP), která se projevuje somatizovanými úzkostmi, nespavostí, nočními můrami a paměťovými flashbacky navracejícími nezpracovaný traumatický zážitek (typicky například válečné trauma či znásilnění). Člověk, který prožil hluboké trauma, se často uzavře vnějšímu světu, anebo trauma jednoduše potlačí, vytěsní. MDMA způsobí, že se potlačené emocionální prožitky znovu vynoří a díky pocitům duševní pohody, uvolněnější komunikaci a zvýšené empatii je pacient schopen tyto potlačené obsahy nevědomí v bezpečném prostředí znovu otevřít a jednou provždy je za pomocí asistované psychoterapie vyřešit.

Léčba MDMA v tomto případě dosáhla takové efektivity, že už v roce 2017 byl této látce americkou vládní agenturou pro kontrolou léčiv udělen status „průlomové léčby“ a v lednu stejného roku byly povoleny zkušební studie na více než deseti místech USA. Výsledky klinických výzkumů⁴ pak ukazují, že 67 % účastníků studie zaměřené na léčbu PTSP nemělo po dvou měsících od užití žádné příznaky onemocnění, což je v porovnání s 32% vyléčenými účastníky, jimž bylo podáno placebo namísto MDMA značný rozdíl. Pointou však je, že samotná látka není brána jako jakási zázračná pilulka, ale požadovaných cílů je dosahováno právě prostřednictvím asistované psychoterapie spojené s užíváním tohoto psychedelika. Léčebný proces probíhá několik týdnů a samotné podání MDMA je jednou z částí komplexního terapeutického procesu.

Houbičky proti depresi

Psilocybin⁵, látka obsažená v lysohlávkách, kropenatci a dalších houbách, se pro změnu jeví jako nadějná při léčbě depresí, které jsou často vůči standardní léčbě rezistentní. Antidepresivní účinky tohoto halucinogenu zkoumají mimo jiné i vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) a to například v rámci experimentální léčby asistované psilocybinem, která se odehrává pod záštitou velké mezinárodní studie COMPASS Pathways.

Po jediné dávce psilocybinu (25 mg) v kombinaci s psychologickou podporou došlo u 29 % účastníků k výraznému zmírnění symptomů deprese a tento výsledek přetrvával i tři týdny po podání. To je vyšší efektivita než u tradičních způsobů farmakologické léčby, u rezistentní deprese se setkáváme s tím, že farmakologická léčba nezabírá vůbec. Psylocybin funguje tak, že vyvolá takzvané neuroplastické změny v mozku, jinými slovy vede k přestavění našich mozkových sítí, což je s největší pravděpodobností podkladem jejich antidepresivních účinků. Podle deníku The Guardian⁶ s odkazem na nedávnou studii psilocybinu vyplývá, že mozek je díky této látce „pružnější a proměnlivější“ a méně se utvrzuje v negativních vzorcích myšlení spojených s depresí. Látka tedy funguje jinak než běžná antidepresiva, a to i několik týdnů po užití.

Psychedelikum s registrací

Další pozoruhodnou látkou v léčbě depresí je ketamin. Ten se běžně používá jako anestetikum a jeho bezpečnost byla prokázána u stovek tisíc lidí, včetně dětí. Při vnitřním podání (a nižších, subanestetických dávkách) také působí jako psychedelikum a jeho významné antidepresivní účinky jsou dnes dobře známé – dokonce je na léčbu deprese již i registrovaným lékem.

V NUDZ rovněž probíhají výzkumy, které porovnávají účinnost a dobu trvání antidepresivního účinku ketaminu a psilocybinu. V rámci studie psiket001 výzkum probíhá u pacientů s depresí rezistentních vůči současné léčbě a v rámci studie psiket 002 se zkoumá účinek na pacienty s onkologickým onemocněním, kteří trpí úzkostí či depresí. Hypotézou je, že obě látky budou mít rychlý nástup antidepresivního účinku (za 24 hodin po podání), nicméně u psilocybinu se očekává delší doba působení.

Dalším místem, kde dochází k podávání ketaminu, je pražská psychedelická klinika Psyon. Od prosince 2020 se zde podává ketamin pacientům s rezistentní depresí. Česká republika tak pomalu ale jistě připravuje pole pro dostupnost psychedelicky asistované psychoterapie.

Na řadě je legislativa

Deprese a PTSP nejsou jediná onemocnění, jejichž léčba v souvislosti s psychedelickými látkami prochází výzkumem. Současné studie ukazují pozitivní výsledky i v léčbě úzkostí, poruch příjmu potravy, závislostí, obsedantně kompulzivních poruch, autoimunitních onemocnění a mnohých dalších. Zkoumá se i jejich přínos pro paliativní péči, kde mohou pacientovi napomoci vyrovnat se s konečností života.

Nelze tvrdit, že psychedelika jsou samospásnou odpovědí na veškeré duševní strasti. Jsou pouhým nástrojem – stejně jako nůž, který může ublížit, ale v rukou zkušeného chirurga zachraňuje životy. Pomůže zpřístupnění psychedelické terapie pacientům, na které nefungují stávající léčebné metody? Překážkou zůstávají náročné byrokratické procesy spojené s výzkumem psychedelik a také skutečnost, že zkušenosti s nimi jsou velmi individuální, takže je těžké tyto subjektivní prožitky vědecky objektivizovat.

Největším problémem však stále zůstává silná stigmatizace užívání psychotropních látek a státem podporovaná represe. Ačkoliv se o uvedených látkách hovoří jako o drogách, u převážné většiny z nich prakticky není možné způsobit si závislost. K jejich špatné pověsti ovšem přispívá skutečnost, že jsou mnoha mladými lidmi užívány nezodpovědně, a navíc jsou dostupné jen na černém trhu, mimo kontrolu, takže často v problematické kvalitě. Amatérské užívání těchto látek pak může vést k rozvoji psychických potíží, což paradoxně dodává munici zastáncům tvrdé linie.

Oregon vede

Psychedelická zkušenost s sebou jistě nese rizika, ale zodpovědným užíváním je lze eliminovat na minimum. Tento léčebný postup je novou nadějí pro ty, jimž dosavadní léčba nepomáhá. Je tedy zapotřebí, aby se o léčebném potenciálu těchto látek více hovořilo. Jedině celospolečenskou změnou náhledu na tuto problematiku lze dosáhnout legislativních změn. Někde k nim již dochází. Například v americkém Oregonu došlo k dekriminalizaci psilocybinu již před dvěma lety a v lednu příštího roku bude Oregon prvním státem, kde bude legální podávat psilocybin v klinickém prostředí, tedy i mimo vědecké výzkumy.

Poznámky:

1. in: IDEA, Dopady pandemie koronaviru na duševní zdraví člověka

2. in: Heroine.cz, Eva Césarová, Psychedelika jako lék. Čeští vědci zkoumají nové možnosti léčby deprese

3. MDMA, chemicky 3,4-methylendioxymethamfetamin, je syntetická chemická látka, kterou lze získat z esenciálního oleje stromu sassafras (kašťa). Řadíme ji do třídy psychoaktivních látek nazývaných empatogeny nebo entaktogeny. Ty zprostředkovávají velmi emocionálně nabité zkušenosti, pocity jednoty, kolektivního pouta, emocionální otevřenosti, tedy empatie a soucitu.

4. in: Maps.org

5. Psilocybin je psychedelický indol ze skupiny tryptaminů, obsažený v různých druzích hub, například rodu Psilocybe (lysohlávka), Panaeolus (kropenatec), nebo Gymnopilus (šupinovka).

6. in: Theguardian.com, Psilocybin for depression could help brain break out of a rut, scientists say