Ptáme se

Židle, která svítí díky tělesnému teplu. Jak by nám tento vynález pomohl lépe si uvědomit změnu klimatu?

Když se posadíte na židli Peltchair vyrobenou z mědi a hliníku, jemně se rozsvítí. Proudí jí totiž teplo vašeho těla a čím více tepla vydáte, tím jasněji se židle rozsvítí. Kouzlo jménem fyzika.

Celý tento jev má ale háček: intenzita záření závisí na rozdílu teplot mezi tělem a okolním vzduchem. Jakmile se okolní teplota zvýší, křeslo září méně. To připomíná naši naléhavou úlohu při řešení klimatické krize. Když sedíme na židli Peltchair a pozorujeme, jak světlo pomalu slábne, vyzývají nás designérka Lilian van Daal a Studio Synergy, abychom se zamysleli nad tím, jak můžeme tuto výzvu společně řešit. Lilian van Daal v rozhovoru přibližuje, jak židle Peltchair funguje.

Židle, která svítí díky tělesnému teplu. Jak by nám tento vynález pomohl lépe si uvědomit změnu klimatu?

Židle, která svítí díky tělesnému teplu. Jak by nám tento vynález pomohl lépe si uvědomit změnu klimatu?
Židle, která svítí díky tělesnému teplu. Jak by nám tento vynález pomohl lépe si uvědomit změnu klimatu?

Autor: Huy Pham • Fotografie: Lilian van Daal & Studio Synergy

Jak tento projekt vznikl?

Kontaktoval mě Leon Houben ze Studia Synergy a chtěl se sejít. Řekli jsme si, že by bylo fajn, kdybychom mohli spolupracovat. Věděli jsme, že oba máme znalosti z různých odvětví a mohli bychom si navzájem pomoci při realizaci inovativního projektu. Po této schůzce mě Leon poměrně rychle kontaktoval ohledně nápadu, který nosil v hlavě už delší dobu. Oba jsme byli tímto konceptem nadšeni a mysleli jsme si, že bychom ho mohli uskutečnit. Finanční prostředky jsme dostali od kraje Gemeente Gelderland a také od MIT (Massachusettský technologický institut, pozn.red.) a využili je na 1,5roční výzkum, jehož výsledkem byl projekt Peltchair.

Jak jste přišli na to, že by se dal využít Peltierův-Seebeckův jev?

Leon měl zkušenosti z astronomie a věděl o technologii Peltierových prvků, které se používají k chlazení CCD kamer (kamery, které se používají mimo jiné v astrofotografii, pozn. red.). Protože v rámci Studia Synergy vytváří vědecko-technologické instalace, napadlo ho vytvořit dílo, v němž by byly tyto prvky použity k výrobě energie s využitím tepla lidského těla.

Netušil, zda to bude možné. Měl jen tušení, že by se to mohlo podařit. Znovu mě kontaktoval, aby se se mnou podělil o tento nápad a zeptal se mě, zda bych nechtěla spolupracovat na jeho uskutečnění. Zaměřuji se totiž na biomimikry (obor, který se zabývá napodobováním přírody a přinášením různých inovací, pozn. red.), abych vytvořila funkčnější výrobky. Tím začalo naše bláznivé dobrodružství. Následovala kamenitá cesta, na které jsme museli překonat spoustu výzev a podařilo se nám to díky úzké spolupráci. Výsledek: Peltchair, krásná židle, která vyrábí energii pomocí tělesného tepla svého uživatele.

Lilian van Daal ve své tvorbě propojuje přírodní a technologické světy. Jejím dalším projektem je například Radiolaria, což je židle vyrobená pouze z jednoho materiálu - recyklovaného polyamidu. Foto: se svolením Lilian van Daal

Můžete vysvětlit Peltierův-Seebeckův jev? Jak jste ho začlenili do Peltchair?

Seebeckův-Peltierův jev umožňuje vyrobit elektřinu. Rozdíl teplot mezi dvěma různými vodiči vytváří rozdíl napětí. Čím větší je teplotní rozdíl, tím více elektřiny vzniká. Když člověk sedí v křesle Peltchair, jeho tělesné teplo zahřívá křeslo. Rozdíl mezi tělesným a okolním teplem vytváří elektřinu, která židli osvětluje. V podstatě přeměňuje tělesné teplo na použitelnou elektrickou energii.

Takže bych si s ní mohl například nabíjet telefon?

Nyní se snažíme najít finanční prostředky na výrobu nové, účinnější verze, kde bychom ji mohli optimalizovat tak, aby generovala ještě více energie. U současné verze by bylo možné nabíjet telefon, ale trvalo by to opravdu dlouho. Zajímavé je, že ať na ní sedíte jakkoli dlouho, židle se nikdy nezahřeje, protože měděná část od vás neustále odvádí tělesné teplo a hliníková konstrukce jej zase odvádí do okolí.

Když sedíte, teplo vašeho těla proudí skrz židli a jemně ji rozsvěcuje. Foto: Lilian van Daal & Studio Synergy

Hliníková konstrukce svým poměrem objemu k povrchu skutečně vypadá jako účinný chladič. Jak byla vymodelována a vytvořena?

Konstrukce byla vymodelována v programu Rhinoceros (oblíbený 3D modelovací software pro architekty a designéry, pozn.red.). A protože je pro mě příroda vždy inspirací a východiskem, i při tomto procesu jsem vycházela ze struktur, které v ní nalezneme - hledali jsme, které přírodní struktury jsou účinné při odvádění tepla a energie. Našlo se toho opravdu hodně. Dále jsme zjišťovali, jak je můžeme vyrobit. Nejprve jsme experimentovali s odléváním ztraceného vosku, ale zjistili jsme, že přímý 3D tisk struktury z hliníku je rychlejší a úspornější. To si vyžádalo opět zcela nově navrženou konstrukci, a to kvůli požadavkům hliníkové 3D tiskárny. Konstrukci jsem ale negenerovala, modelovala jsem ji ručně. Práce tímto způsobem poskytuje velkou kontrolu v rámci procesu návrhu a konečného výsledku. Ono se nakonec vždy jedná o kompromis mezi inspirací přírodou, možnostmi a omezeními výrobní techniky a samozřejmě efektivitou konstrukce.

Říkala jste však, že hlavní myšlenkou tohoto projektu ve skutečnosti nebylo rozsvěcování světel nebo nabíjení telefonů. Co tedy bylo tou hlavní myšlenkou?

Za tímto projektem se rozhodně skrývá zajímavá inovace, kdy můžete vyrábět energii pomocí pasivního tělesného tepla. Ale ve skutečnosti tento projekt začal jako připomínka toho, že pokud jde o změnu klimatu, musíme jednat hned. Protože záře křesla Peltchair závisí na rozdílu dvou teplot. Jak se teplota vzduchu otepluje, záře křesla bude stále slabší a slabší, až se úplně ztratí, což slouží jako připomínka toho, jak jsme selhali v boji proti změně klimatu. Doufejme, že k tomu nedojde.