Ptáme se

Kam, kameni, kam?

Žijeme v době náhražek. Tak jako umělých květin, přibývá i umělých kamenů. Nehrozí nám, že jich bude víc než přírodních?

Na stanici metra Anděl (Moskevská) byly použity přírodní dekorační kameny výhradně ze zemí Sovětského svazu - růžové mramory, okaté gruzínské vápence i červené rumunské žuly.

Na stanici metra Anděl (Moskevská) byly použity přírodní dekorační kameny výhradně ze zemí Sovětského svazu - růžové mramory, okaté gruzínské vápence i červené rumunské žuly.
Na stanici metra Anděl (Moskevská) byly použity přírodní dekorační kameny výhradně ze zemí Sovětského svazu - růžové mramory, okaté gruzínské vápence i červené rumunské žuly.
Mramor
Autor: Václav Cílek
Mramor
Autor: Václav Cílek
Kamenná dýha
Autor: T6umaw3u, Wikipedia.org / pod CC BY-SA 3.0)
Kamenná dýha
Autor: T6umaw3u, Wikipedia.org / pod CC BY-SA 3.0)
Varianty materiálu Corian
Autor: DuPont Surfaces, Flickr.com / pod CC BY 2.0
Varianty materiálu Corian
Autor: DuPont Surfaces, Flickr.com / pod CC BY 2.0
Arkózy
Autor: Václav Cílek
Arkózy
Autor: Václav Cílek
Pískovec: Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Autor: Václav Cílek
Pískovec: Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Autor: Václav Cílek

Václav Cílek, geolog
„Cit pro přírodní materiály se ztrácí. V Bratislavě nechali představitelé města osprejovat traventinový podchod. Jakoby si vůbec neuvědomili hodnotu kamene. Nebo v divadelní kavárně Disk jsou nádherné, několikametrové, dioritové sloupy. Stojí na podložkách z bílého kararského mramoru. Lidé na ně lepí různé cedulky, aniž si uvědomují, že takový kus kamene je div, úžasná věc.
K náhražkám jsem docela smířlivý. Třeba podlaha z černého, leštěného betonu je úplně skvělá. To není náhražka, to je nový materiál. Umělé kameny známe už ze starého Egypta, kde omalovávali omítky, aby připomínali kámen, v baroku to už byla běžná záležitost. Některé umělé materiály jsou úplně úžasné. Třeba ve 20. a 30. letech se dělalo velice kvalitní terrazzo, umělé kameny s drceným mramorem. Vydrží to vše a dodnes je to moc pěkné. Podle mě nemá smysl stavět umělé materiály proti těm přírodním. Jde spíše o citlivost ke světu materiálů.”

Ondřej Zvolánek, architekt
„K imitaci kamenů nás vede jejich dostupnost, cena a technické parametry. Nápodoba se v první řadě snaží uspokojit zrak a někdy hmat. Člověk ale má pět smyslů a imitace ty ostatní většinou nepokrývají. Já jsem k imitacím opatrný, když nemusím, tak je nepoužívám. Nahrazování dřeva laminem či keramikou mě bolí. Umělý kámen ale spadá do zajímavé kategorie. Nesnaží se podle mě tvářit jako kámen, je to samostatný prvek. Umělé kameny někdy mají úplně jiný vzhled než kameny, co znám, takže je to pro mne zcela nový materiál.”

Kamil Štajgl, architektonický ateliér MANUA
„Těžko předvídat, to ukáže čas. Otázku obrátím. Co je špatného na umělém kameni? Myslím, že jde o to, jestli jsem ochotný přijmout lživou informaci. Umělý kámen slouží jako vizuální náhražka. Reprezentuje jednu z mnoha vlastností kamene, jako je struktura, hustota, poréznost, lesk, místo původu a způsob stárnutí. Takových vlastností se dá vymyslet mnoho. Jde o to, zda jsou pro nás hodnotou. Materiály na domech osahávám a dívám se na ně z blízka. Z pravých materiálů mám vždy daleko lepší pocity a trvalejší zážitek. Jde o to rozhodnout se, jestli chci mít prostředí okolo sebe složené z věcí, které mají hlubší podstatu, nebo žít ve světě iluze. V ateliéru se snažíme to samé vysvětlit klientům, když jim navrhujeme domy a interiéry. Většinou si klient nemůže dovolit pravé materiály z finančních důvodů, pak je třeba hledat kompromis. Občas je lepší použít škrábanou omítku než imitaci kamene. Je to upřímnější."

Zdeněk Frühauf, stavitel
„Jde o to, jak jsou zákazníci movití. Protože jestliže se přírodní kameny točí řádově kolem třech a půl tisíce za metr čtvereční, tak stejná šarže kamenů umělých vyjde na patnáct set. To už je celkem rozdíl. Umělé kameny přitom stoprocentně nahrazují kameny přírodní. Obklady přírodního i umělého kamene se dělají stejným způsobem, v podstatě stejnou technologií.“

Vítězslav Váradi, kameník
„Doufám, že jich nebude víc, protože bychom my kameníci měli míň práce. Já zůstávám u přírodních kamenů. Jsou trvanlivé a neokoukatelné – jejich struktura se časem mění. A někdy ani nahradit nejdou. Umíme z nich dělat masivy nebo opracovávat jejich rohy, to u kachliček či umělého kamene neuděláte.“

Petr Jakeš, obchodní zástupce chemické firmy MOMENTIVE
„Existuje velké množství přírodních kamenů, a ty umělé proto nemohou nikdy převážit. V některých typech umělého kamene je navíc přírodní kámen obsažen. Za umělý kámen se považují například i různé drtě přírodního kamene, které jsou spojeny prostřednictvím pryskyřice. U jednoho z dvou hlavních typů umělého kamene, takzvaného bretonského, je této pryskyřice jen okolo dvou procent, zbytek je příroda.“

připravil: Tomáš Princ

foto stanice Anděl: IngolfBLN, Flickr.com / pod CC BY-SA 2.0