Téma týdne
Napít se a postavit dům
V New Yorku prý lidé vyhodí v průměru 53 780 PET lahví za hodinu. Architekti z amerického studia KCA chtěli minulé léto na tuto skutečnost upozornit a vytvořili ze stejného počtu lahví altán uprostřed parku. Zařadili se tím mezi architekty a stavitele, kteří v posledních letech využívají materiály obvykle vnímané jako odpad. O problematiku se aktivně zajímají i Češi.
-
Andreas Froese staví domy z lahví od konce devadesátých let. (zdroj: eco-tecnologia.com)
-
"Hlava v oblacích" architektonického studia KCA v New Yorku. (foto: Chuck Choi / studiokca.com)
-
Římský akvadukt z PET lahví, jeden z Froeseho prvních stavebních pokusů. (zdroj: eco-tecnologia.com)
-
Další ze staveb od Němce Andrease Froese, na kterou použil PET lahve. (zdroj: eco-tecnologia.com)
-
Froese učí malé komunity v rozvojových zemích, jak využít odpad při stavbě. (zdroj: eco-tecnologia.com)
-
POLLI-Brick, nádoba z recyklovaných PET lahví, která se dá snadno využít při stavbě. (zdroj: miniwiz.com)
-
POLLI-Brick jsou průhledné, díky tomu je možné dovnitř cihel umístit světelný zdroj. (foto: miniwiz.com)
-
Cihly POLLI-Brick jsou odolné vůči vodě i ohni. (foto: miniwiz.com)
-
Výstavní hala EcoArk byla postavená z půl druhého miliónu plastových cihel. (zdroj: miniwiz.com)
-
„Člověk si kvůli tvaru pneumatik nemůže dopředu vyměřit úhly,“ říká Hynek Opolecký, který se podílí na stavbě Zeměloďky. (foto: Štěpán Kotouč)
-
Prostřednictvím "Zeměloďky" chtějí její autoři poukazovat mimo jiné na problematiku nakládání s odpadem. (foto: Štěpán Kotouč)
-
Stavba zemělodi v zahrádkové kolonii v Praze na Andělu. Po dokončení bude stavba sloužit také jako architektonická ukázka zemělodních systémů v praxi. (foto: Štěpán Kotouč)
„Překvapilo mě, jak je to dnes ve světě rozšířené téma,“ říká doktorandka na Fakultě architektury ČVUT Kateřina Nováková, která se odpadními materiály se zabývá už několik let. V Experimentálním ateliéru na ČVUT Nováková spolu s kolegy testuje, jak lahve reagují na zátěž či roztahování. „Pokud budou výsledky testů relevantní, mohou PET lahve dostat certifikát a nebude problém je při stavbě běžně využívat,“ dodává. Již nyní je patrné, že jsou pevné a mají dobré izolační vlastnosti – v horku chladí, v zimě zadržují teplo. Navíc jsou levné a je jich hodně.
Podle Novákové představují PET lahve dvě pětiny plastového odpadu českých domácností. Což dle jejích propočtů vychází přibližně na osm set lahví na jednoho Čecha za rok. Část se zrecykluje například do podoby PET vláken či granulátů, ze kterých se vyrábí fleece nebo palubní desky automobilů. Drť z PET lahví se v Česku využívá i ve stavebnictví. Přidává se jako plnivo do betonu při stavbách protipovodňových či protihlukových zábran. Pokud jde o využití celých lahví, můžeme u nás ve stavitelství narazit jen na kutilské snahy zahrádkářů. Ti už zjistili, že PET lahve použité při stavbě skleníků nejen dobře izolují, ale též rozptylují světlo a vytváří rostlinám vhodné prostředí pro růst.
V rozvojových zemích se z odpadních materiálů staví i obyvatelné domy. Jedním z činorodých stavitelů z PET lahví je Němec Andreas Froese. Když na konci devadesátých let uklízel v Hondurasu areál hudebního festivalu, nasbíral jich okolo deseti tisíc. Přemýšlel, jak by se daly využít, naplnil je hlínou a použil na stavbě. Po prvních úspěšných pokusech si Froese založil stavební a konzultační společnost. Začal cestovat po světě a učit malé komunity, jak si z PET lahví postavit, co potřebují. Dnes má za sebou přes padesát staveb v různých zemích – od altánů, kiosků a zdí dětských hřišť, přes školy, toalety a vodní rezervoáry, až po stavby ve tvaru iglú. Podle svých odhadů již použil přes tři sta tisíc lahví.
Jedna ze staveb Andrease Froese v Hondurasu.
Proslulým „architektem odpadu“ je Američan Michael Reynolds. Již na počátku 70. let si uvědomil, že jakýkoliv předmět naplněný zeminou může dobře izolovat. Začal na svých stavbách využívat nápojové plechovky, později přidal i PET lahve a pneumatiky. Svůj koncept pasivního, solárního a soběstačného domu nazval zeměloď. Reynolds inspiroval i Čechy. Přímo pod jeho vedením vznikla v roce 2012 stavba poblíž Sázavy. O rok později začala konstrukce zemělodi v zahrádkové kolonii v Praze na Smíchově. „Chceme vyzkoušet, jak by mohl tento typ stavby přizpůsobený místním podmínkám fungovat,“ říká Hynek Opolecký, jeden ze členů skupiny, která zeměloď buduje. Na stavbu zatím nedokončeného díla již využili přes tři sta padesát pneumatik. „Bude to naše klubovna. Místo setkávání podobně smýšlejících lidí a ukázka alternativního systému v praxi,“ říká o budoucnosti tak zvané Zeměloďky Opolecký.
Obyvatelný dům si z pneumatik či PET lahví v našich končinách zatím nepostavíme. Z legislativního pohledu těmto materiálům stále chybí patřičné certifikáty. Opolecký však v této věci zásadní problém nevidí. Masovému využití odpadních materiálů ve stavebnictví podle něj brání především převládající způsob přemýšlení o odpadu. „Lidé mají pocit, že odpad je něco nečistého,“ říká. „Když vidí, že při stavbě využíváme pneumatiky, hned se ptají, co z nich vyzařuje.“ Málokdo ale podle něj má konkrétní informace. „Devadesát procent škodlivých látek z pneumatik do vzduchu unikne již během jejich užívání na silnicích,“ upřesňuje.
Životní cyklus cihly POLLI-Brick.
Jednu z cest budoucího vývoje využití odpadu ve stavebnictví ukazuje taiwanská firma Miniwiz. V roce 2009 přišla s POLLI-Brick, lehkou, pevnou a odolnou plastovou cihlou, která je vyrobená výhradně z recyklovaného PET materiálu. Cihla má voštinový tvar, který umožňuje snadnou konstrukci. Připomíná stavbu z LEGA. Dá se použít například na oddělující interiérové či nenosné venkovní stěny. V roce 2010 firma demonstrovala přednosti nového materiálu během mezinárodní výstavy květin ve městě Taipei. Vznikla třípatrová výstavní hala složená z jednoho a půl miliónu plastových cihel. O polovinu lehčí než budovy postavené z konvenčních materiálů a přitom dostatečně pevná a odolná na to, aby přestála zemětřesení či hurikán. Když po roce dosloužila, pracovníci firmy ji rozebrali a její části darovali jako výukovou pomůcku do stovky taiwanských základních škol.
Kateřina Nováková doufá, že se dočkáme situace, kdy bude design spotřebních výrobků zohledňovat možnost jejich využití jakožto stavebních jednotek. Jednoduše řečeno, bychom jednou mohli pít nápoje přímo z budoucích „cihel“. Kdo bude hodně žíznivý, může si pak postavit dům.
ilustrace: miniwiz.com
text: Tomáš Princ
14. 1. 2014
Aktuálně
►Kryštof Mařatka: Nové světy klavíru
► Evy Eisler – Ochočené nekonečno
► Seminář matériO' Fokus: Trendy a šetrné materiály v praxi 28.11.
► Heimtextil 2025: Textil jako most mezi minulostí a udržitelnou budoucností
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
15. 11. 13:02
Dobrý den, děkuji za další zajímavý článek. Rád bych upřesnil, že v některých z ...
Michael Rada - Recyklovaná jízda: Skateboardy z leteckých součástek i rybářských sítí
18. 10. 16:13
Dobrý den, děkuji za zajímavý příspěvek. Je škoda že autoři nejnovějších publikací, ...
Michael Rada - Řemesla, 1. díl: Proč v Evropě mizejí umělecká řemesla a jaké jsou jejich vyhlídky do budoucna?
20. 9. 14:38
Velice děkuj za "jiný" rozhovor, kromě lásky k materiálu z něj čiší LÁSKA k PRÁCI a ...
Michael Rada - EVA JANDÍKOVÁ: LNU KE LNU